Labe - pramen
Pramen Labe je podle literárních údajů známý nejméně pět století. V blízkosti pramene probíhala již v dávné minulosti zemská stezka, tzv. Česká stezka spojující Čechy se Slezskem. Patřila mezi nejstarší obchodní solné stezky a v roce 1684 ji použil i hradecký biskup Jan z Tallenbergu a pramen Labe dne 19. 9. vysvětil. O další vysvěcení pramene se postaral vrchlabský děkan V. Weber roku 1884.Symbolický pramen Labe leží na Labské louce v nadmořské výšce 1384,4 metrů. Nachází se asi 800 metrů severozápadně od Labské boudy a 500 metrů od státní hranice s Polskem. Během let již prodělal řadu úprav. V současnosti je opatřen betonovou skruží do které jsou přiváděny prameny ze skutečného pramene. V roce 1968 tu byly umístěny barevné znaky 26 velkých měst, jimiž Labe od pramene až po ústí protéká.
Skutečný pramen Labe se nachází nedaleko. Je uschován v hřebenové rašelině mezi porosty kosodřeviny a trav. Zůstává nedotčen a je ukryt o něco výše než symbolický pramen.
Naše největší řeka pramení na Labské louce v nadmořské výšce 1.386 metrů. Od pramene teče k Labské boudě a odtud prudce padá Labským vodopádem do Labského dolu. U Dívčích lávek se obrací k jihu, zleva přijímá Bílé Labe a za Špindlerovým Mlýnem vtéká do Labské přehrady. Ta byla postavena v prostoru Krausových bud v letech 1910 – 1913 a má ochrannou funkci dalšího toku Labe před záplavami – reguluje průtoky při velké vodě. Z přehrady teče Labe úzkou Labskou soutěskou směrem k Vrchlabí a vydává se na zbytek své 1.154 kilometru dlouhé pouti Evropou.
Pramen Labe musí vidět každý, kdo zavítá do Krkonoš. Tento dojem alespoň budilo v poslední době okolí místa, jehož návštěva se skutečně objevuje v programu většiny krkonošských výletníků. Správa KRNAP se proto rozhodla upravit značně poničené okolí pramene a vrátit ho přibližně do stavu, který dokumentují staré fotografie. Zemních prací se ujala firma Klimeš z Horního Maršova. Proběhly úpravy bezprostředního okolí pramene, kde se původní kamenné plató většinou už pokrylo vrstvou bláta, ale obnovovaly se i kamenné terásky, obklopující prameniště. Na vydláždění okolí skruže, přítokového a odtokového žlábku, zpevnění terásek i plošiny nad zdí s erby měst byl použit žulový kámen, získaný při stavbě harrachovského obchvatu. Drcené žulové náplavy rovněž nahradily vápenec, zpevňující dosud cestu směrem k Vosecké boudě.
Solidní přístup až k prameni, teráska pro příznivce fotografické dokumentace – to vše snad pomůže uchránit před poničením široké okolí místa, které lidi přitahuje od samých počátků objevování Krkonoš. Pramen Labe je totiž právem jedním z nejnavštěvovanějších míst z celých Krkonoš.