Švýcarsko - Saillon

Saillon je městečko ležící ve švýcarském kantonu Valais/Wallis asi na půli cesty mezi městy Martigny a Sion na pravém břehu řeky Rhôny. Město se dříve nazývalo také německy Schellon, ale tento název již není používán. Saillon leží v nadmořské výšce asi 510 metrů a zaujímá rozlohu 13,74 kilometru čtverečních. Žije zde asi 2.300 obyvatel.

Oblast Saillonu byla osídlena již v dávné minulosti, pravděpodobně v době 5000 – 4000 let před naším letopočtem. Pozůstatky osídlení byly nalezeny například v jeskyni Le Poteux.

Na přelomu letopočtu byla oblast osídlena Římany, kteří zde založili první vinice.

Ve 2. století založili Římani nedaleko Salentze římskou vilu.

Na přelomu 5. a 6. století byla postavena římská pohřební kaple, kterou v 8. nebo 9. století nahradila nová stavba.

První písemná zpráva o Saillonu pochází z roku 1052, kdy se objevuje zmínka o castellum Psallionis.

Ve 12. století byl na skalním ostrohu jihozápadně od městečka pány ze Saillonu postaven hrad. Na konci 12. století byl v Saillonu postaven farní kostel svatého Vavřince.

Na počátku 13. století se městečko s hradem stalo závislým na savojském knížectví. V roce 1221 se hrad dostal do rukou Tomáše Savojského, ale až v roce 1231 se páni ze Saillonu vlastnictví vzdali oficiálně a získali náhradou jiný hrad. Savojsko bylo velkým nepřítelem biskupství, které tehdy sídlilo v Sionu /Sittenu. Dalším majitelem hradu byl Petr II. Savojský, který hrad kvůli hrozbě útoků nejprve opevnil a roku 1257 propojil hradby hradu s hradbami města. V letech 1261 – 1262 byla na nejvyšší části skály stavitelem Petrem Meinierem postavena okrouhlá věž. Petr II. Savojský získal i další statky a v okolí nechal postavit i hrady Brignon, Montorge a Saxon. Od roku 1271 měl Saillon právo pořádat roční a týdenní trhy.

Během 14. století začal fungovat hospic Saint Jacques. Ve 14. století hrad Saillon i s městečkem trpěly nájezdy vojsk Horního Wallisu. V letech 1375 – 1386 byl při občanském povstání proti biskupu Eduardu Savojskému vypálen.

V 15. století se Saillon dostal do rukou významného rodu Raronů, kteří stáli na straně Savojska. V roce 1475 však Saillon zasáhla burgundská válka, při které vojska Horního Wallisu zničila hrad i město. Město poté bylo obnoveno, nicméně je pravděpodobné, že ne na tomtéž místě, ale hrad zůstal ruinou. V roce 1479 byly postaveny tři nové kaple Saint Laurent, Saint Sulpice a Saint Theobald.

Roku 1740 byla dokončena přestavba barokního kostela sv. Vavřince. V roce 1790 byl Saillon postižen povodněmi, které způsobila řeka Rhôna. V roce 1798 byla vytvořena nová osada.

V 19. století pomalu rostl počet obyvatel. V roce 1819 se k Saillonu připojil Leytron. Roku 1850 zde žilo asi 208 lidí. Do poloviny 19. století byl v provozu hospic Saint Jacques. Roku 1847 byl přes soutěsku Salentze postaven akvadukt. V letech 1864 – 1879 proběhla regulace toku řeky Rhôny a roku 1876 se asi 400 metrů západně od historické části města v příkrém svahu začal těžit mramor. V roce 1880 měl Saillon už 399 obyvatel. Roku 1897 bylo město postiženo povodní řeky Rhôny.

Počátkem 20. století počet obyvatel města stagnoval, roku 1900 měl Saillon 422 obyvatel. Od roku 1917 probíhalo odvodňování bažin v okolí města a výstavba kanálů. V roce 1920 zde žilo 501 lidí. Roku 1925 proběhla přestavba kostela sv. Vavřince. V letech 1942 – 1944 se začalo rozmáhat pěstování jahod, jablek, hrušek a chřestu. Roku 1945 byl opraven kostel sv. Vavřince. V roce 1948 se rozvodnila řeka Rhôna a město postihla povodeň. Roku 1950 žilo v Saillonu 788 lidí, poté počet obyvatel opět stagnoval. Roku 1958 byl Saillon postižen povodní z říčky Salentze. Na konci roku 1979 byl schválen projekt na výstavbu termálních lázní a v 80. letech 20. století v důsledku výstavby dálnice A9 zvané Autoroute du Rhône a rezidenční čtvrti Pont du Traux výrazně narostl počet obyvatel. V roce 1981 započala výstavba termálních bazénů a roku 1983 byla dokončena první část, která zahrnovala bazény, termální centrum, restauraci, sportovní areál a apartmánovou budovu Les Tilleuls. Záhy byla dokončena budova Les Amandiers, roku 1985 byl postaven velký tobogán a apartmánové budovy Les Mamaris a Les Mimosas. Roku 1990 mělo město již 1.169 obyvatel. V roce 1991 byla v lázních postavena budova Les Lavandes, v následujícím roce tříhvězdičkový Hôtel des Bains de Saillon a roku 1995 budova Les Romarins. V roce 1996 byl opraven kostel sv. Vavřince a v letech 1996 – 1998 proběhla v termálních lázních výstavba wellness zóny.

V roce 2000 postihla Saillon povodeň z rozvodněné řeky Rhôny. V témže roce bylo otevřeno muzeum padělatelství. S novým tisíciletím přišel také největší nárůst počtu obyvatel – roku 2000 zde žilo 1.519 obyvatel a v desetiletí 2000 – 2010 se počet obyvatel zvýšil téměř o 40%, převážně vlivem migrace. V lázních byly postupně budovány další bazény, sauny, lázně, tobogány a v roce 2012 byla postavena termální řeka.

Dominantou Saillonu je čtyřpatrová, 19 metrů vysoká okrouhlá věž (bergfrit, donjon) zvaná věž Bayart. Věž má 4 patra, průměr u země je 9,8 metru, přičemž tloušťka zdiva je 3,75 metru a vnitřní průměr je 3,85 metru. Na věž vede vřetenové schodiště v tloušťce zdiva, po kterém je volně přístupná horní plošina, která slouží jako vyhlídka. Z hradu se dále dochovaly zbytky paláce, cisterna na vodu a také obvodové opevnění se třemi půlkruhovými baštami.

Severovýchodně od skalního ostrohu s pozůstatky hradu se rozprostírá historické městečko. Dochovaly se v něm středověké domy, zbytky opevnění i čtyř bran. Městečko je plné úzkých uliček a různých průchodů. V Saillonu se nachází barokní farní kostel Église Sainte Catherine, který je zasvěcen sv. Kateřině a sv. Vavřinci. Jeho současná podoba pochází z roku 1740. Má tři mramorové oltáře a na sboru fresku znázorňující mučednictví sv. Vavřince. Kostel je obklopený malou zahrádkou a několika náhrobky. Ve městě se nachází také středověká budova bývalého hospice Saint Jacques, radnice a muzeum padělatelství. Muzeum je vzpomínkou na pašeráka a padělatele Josepha Samuela Farineta, který padělal mince v hodnotě 20 rappů, proslul jako lidumil a roku 1880 za záhadných okolností zemřel v soutěsce Salentze nedaleko Saillonu.

Historické městečko se postupně rozrostlo do okolí. Součástí města jsou dnes také termální lázně s vnitřními a venkovními bazény i saunovým centrem.