2011-10-23 - „Americké svátky“
23. 10. 2011
Každý rok s tím, jak se blíží oslava některého ze svátků, které u nás nemají dlouhou tradici, se fascinovaně divím, kterak téměř každý tyto „americké“ svátky odsuzuje a odmítá akceptovat, především kvůli mylnému přesvědčení, že pochází z Ameriky. Nejedná se však o svátky americké, ale o svátky s hlubokými historickými kořeny, které mají ve světě velký význam a že zřejmě i mnozí Češi by se v nich našli, kdyby si z nich jejich okolí kvůli tomu netropilo legrácky...
Valentýn
Fakta
Svátek svatého Valentýna má původ v italském Římě, kde žil ve 3. století kněz Valentýn a za své skutky byl 14. února roku 269 (některé zdroje uvádějí i 270 nebo 273) popraven.
Křesťanská legenda vypráví, že muži kvůli svým ženám nechtěli vstupovat do armády císaře Claudia a ten proto zakázal uzavírat manželství. Valentýn však zamilované dvojice i nadále potají oddával, dokud nebyl zajat a uvržen do žaláře. U věznice se pak začaly shromažďovat dopisy a dárky od těch, které Valentýn oddal. Dceru žalářníka to tak dojalo, že šla Valentýna navštívit a ten se do ní zamiloval. V den své popravy 14. února jí vyznal lásku.
Valentýn byl po své popravě prohlášen svatým. Za své skutky se stal symbolem lásky a v anglosaských zemích se pak na památku jeho mučednictví každoročně 14. února slavil svátek lásky. Tradice slavení postupně vymizela a byla obnovena až roku 1907 Američanem Walterem Scottem, který vyráběl vánoční přáníčka a když se ocitl na pokraji bankrotu, obnovil tradici svátku svatého Valentýna. Umělým obnovením oslav získal tento svátek po celém světě komerční podobu. Církev dlouho uznávala až 11 termínů pro oslavu svátku svatého Vlaentýna a do kalendáře byl na 14. února zanesen až po revizi kalendáře roku 1969.
Svátek je dnes slaven například v Dánsku, Finsku, Francii, ale například také v Bulharsku a je spojen s vyznáváním lásky, předáváním dárků, květin a psaníček. K nám dorazil až po roce 1989.
Jak to vidím já
Amerika už dávno význam slov „miluji tě“ zdegenerovala tím, jak často a v jakých spojeních je používají. Jeden by řekl, že snad právě proto potřebují svátek, při kterém si budou lásku opravdu vyznávat. Podle mého názoru by však v dnešní hektické době vůbec neuškodilo, kdybychom se alespoň jednou za rok zastavili a našli si čas dát svému okolí najevo, že je máme rádi. Mnozí argumentují, že k vyznání lásky nepotřebují řízený svátek, ale zdá se mi, že bez svátku nebudou někteří vyznávat lásku nikdy. Tak proč neslavit tento svátek vedle našeho 1. máje? A protože my Češi lásku pomocí slov moc vyznávat neumíme, tak proč nepoužít třeba ta valentýnská srdíčka...
Halloween
Fakta
Halloween je často uváděn jako původně keltský svátek. Keltové tehdy rok dělili na období hojnosti a období hladu, které nastávalo 1. listopadu. Lidé v noci slavili pohanský nový rok Samhain – uctívali Boha Mrtvých a věřili, že v noci se zjevují duše mrtvých a svítili jim na cestu lucernami vyrobenými z dýní. Převlékali se do starých oděvů a pomalovávali si obličeje, aby se uchránili před zlými duchy. Po obsazení keltských území Římany se dalším symbolem svátku stalo obilí a ovoce.
Když se k moci dostala katolická církev, snažila se zamezit slavení pohanských svátků, a tak v 16. století vznikl Svátek Všech svatých (All Hallow’ Day) slavený 1. listopadu. Ten se dostal právě z Říma až do Irska, kde začal být slaven podle židovské tradice, že den začíná západem slunce dne předchozího, již večer den předem a byl nazýván All Hallows’ Evening, zkracovaný na Halloween. Nadále byly Halloween a Svátek Všech svatých slaveny společně.
Svátek je dnes slaven nejen v Irsku, ale především v USA, kam tradici přinesli irští přistěhovali, a také v Kanadě, Austrálii, Japonsku a jiných zemích. Je spojen s koledou a tradičným pořekadlem „Trick or treat“, strašidelnými maskami a vydlabanými dýněmi Jack-o’ Lantern. U nás se začal slavit koncem 20. století a především pro děti je velmi zábavný.
Jak to vidím já
Ačkoli v Americe je tento svátek jeden z nejoblíbenějších, má hlubokou tradici spojenou s Kelty, kteří, jak známo, obývali ve starověku i naše území (prokazatelně jižní a západní Čechy). To je argument vyvracející především tvrzení, že jde o svátek americký.
Především je to však svátek plný zábavy i strachu, podobně jako Čarodějnice slavené 30. dubna, který baví nejen děti, ale i mnohé dospělé – převlékání do strašidelných kostýmů, strašidelná výzdoba i jídla z vydlabané dýně.
Neodmítat neznámé a tolerovat okolí
Uvedené „americké svátky“ ve skutečnosti nejsou americké, ale mají hluboké historické kořeny a jsou obdobou svátků u nás již dávno slavených (Valentýn – 1. máj, Halloween – Čarodějnice).
Když jsme kdysi „nuceně“ přijali za svého Mrazíka, dnes mnozí dobrovolně přijímají Santa Clause. A proč ne, když to někomu vyhovuje – každý by měl mít svobodu vybrat si, co slaví. A určitě by po něm nikdo neměl chtít, aby své rozhodnutí zdůvodňoval a obhajoval.
Jenže vysvětlete to typickému čecháčkovi, který nedokáže pochopit, že třeba já odmítám tak typicky české Velikonoce...
