2017-09-01 - Kreativec v Japonsku I.

Není žádným tajemstvím, že nás letos v květnu Kelly poslal na víc než dva týdny do vysněného Japonska. Mimo mnoha jiných specialit právě z Japonska pochází originální washi pásky, byť tedy na českém trhu je ke koupi i řada, řekněme, „šmejdských“ čínských. A protože naše první cesta po příletu vedla do Tokia, využila jsem hned zpočátku možnosti tohoto města a zkusila omrknout, jak že to tedy vlastně v Japonsku s těmi washi páskami mají…

Jedno z prvních míst, která jsme v Tokiu navštívili, bylo Národní přírodovědecké muzeum. Mimo řady jiných exponátů je v něm totiž i vycpaný pes Hachikō. Přítomnost obchodu se suvenýry u východu z muzea mě nepřekvapila, z USA jsem na tento koncept víc než zvyklá. Překvapila mě ale záplava materiálu ke tvoření a především obrovské množství washi pásek. A washi pásek samozřejmě tematických – s motivy zvířat, rostlin, minerálů…

Kdo by čekal, že jsem nakoupila, čekal by správně. Kdo by ale čekal, že to bude moje první a zároveň poslední japonská washi páska, asi by se divil…

Zdaleka mě ale nezajímaly jen washi pásky, v Japonsku toho bylo pozoruhodného mnohem víc. Třeba obrovské spousty amatérských a dle mého názoru značně talentovaných kreslířů a malířů. Třeba u hlavní vlakové stanice Tokyo Station jich byla celá řada.

Umělců je tolik, že o několik dní později jsem si začala všímat hojného rozšíření cedulek s upozorněním, že je na daném místě zakázána nejen konzumace potravin či nápojů nebo kouření, ale právě i skicování…

Tím hlavním místem, kam jsem za kreativními potřebami mířila, byl obchodní dům Tokyu Hands. Je plný potřeb pro nejrůznější koníčky – od zahradničení a kutilství až k šití nebo právě papírovému tvoření.

Podle plánku jsem měla vytipovaná patra a konkrétní oddělení, která by mohla obsahovat kýžený sortiment. Měla se nacházet především v horních patrech, zamířili jsme tedy rovnou úplně nejvýš. A neplánovaně jsme pak postupovali níž a níž, postupně jsme obchodní dům prolezli úplně celý, a jelikož jsme stále nenacházeli to, co jsme hledali, byli jsme docela rychlí.

V několika patrech jsme narazili sem tam na nějakou psací potřebu, samolepku nebo washi pásku. V jednotkách kusů, zpravidla jen v nějakém malém košíčku či krabičce jako doplněk k jinému prodávanému sortimentu. Tak sakra, když tu mají jeden košíček washi pásek, přece jich musí mít víc, no ne?

Na několik stolků a regálů s washi páskami, samolepkami nebo zápisníky jsme narazili až když už jsme v podstatě mířili k východu.

V nejnižším patře vlastně přímo u východu mě ještě na poslední chvíli zaujaly obrazy z živých rostlin.

Celkově ale byla návštěva Tokyu Hands spíš zklamáním. Nečekala jsem, že budou mít washi, maskovacích či jiných pásek celé patro, ale ani jsem nečekala, že budou roztroušené skoro po celém obchodním domě v malých dávkách a že ve větším množství je najdu v oddělení, kde bych je bývala vůbec nehledala. A v množství také ne příliš uspokojivém…

I kdybych odhlédla od množství, očekávala jsem v sortimentu mnohem víc zvláštností, prostě něčeho, co uvidím poprvé. Třeba víc japonských motivů určených pro turisty :-). Naprostým zklamáním ale byla kvalita zpracování, většina motivů byla na páskách dost neostrá a nepřijde mi, že to bylo způsobeno částečnou průsvitností pásek, to by totiž tenhle problém nemohl být se všemi páskami. Právě to byl důvod, proč jsem si několik zajímavých kousků nepořídila...