Křivoklát
Přemyslovský hrad Křivoklát byl zbudován v krajině, která se hustotou osídlení nemohla rovnat úrodným nížinám v povodí Labe a Vltavy. Husté, nepropustné lesy, které se táhly v širokém pásu až k Praze, skrývaly bájná sídla nejstarších Čechů. Jako opevněné stanoviště pro lovecké knížecí výpravy vznikl zřejmě i Křivoklát, ukrytý v lesích nad Zbečnem. K roku 1110 se o něm Kosmas zmiňuje jako o přepevném, znovu postaveném hradu. Písemná zmínka o Křivoklátě jako o loveckém hradu českých knížat a králů pochází z roku 1190.Popud k výstavbě dnešního hradu dal pravděpodobně již Přemysl Otakar I. Ten na Křivoklátě často pobýval. Ale hlavní stavební činnost spadá až do vlády Václava I. a především Přemysla Otakara II.
Do konce 13. století vyrostl na prostorném trojúhelném ostrohu hrad. Byla zde postavena mohutná válcová věž vysoká 42 metrů. Před níž vybíhala v ostrý břit hradba, která měla za úkol chránit ostroh po celém obvodu. Západně od věže byl umístěn příčný palác se dvěma bočními křídly podél hradby. Hlavní komunikace tenkrát vedla od brány v místech pozdějšího hejtmanského domu kolem spodního paláce přes dvě nádvoří až k průjezdu do horního hradu. Z prvních staveb se do dnešních dní dochovalo jádro válcové věže, obvodní zdi přízemí horního hradu s malými půlkruhovými okénky a portálem do tzv. Bílkova vězení.
V brilantní královské sídlo proměnil Křivoklát až Přemysl Otakar II. Dal zbudovat průjezd do horního hradu, nad opraveným přízemím vztyčil reprezentativní první patro. To obsahovalo velký sál, obytné komnaty a hradní kapli. Dále také zajistil komunikaci mezi palácovými křídly a věží. Dostavěl zmíněný spodní palác a také vše nezbytné pro provoz hradu. Hrad se stal výlučně královským sídlem a byl spravován purkrabím a chráněný královskými "many".
O další zvelebení hradu se zasloužil také Přemyslův syn Václav II. Konec okázalosti tohoto přemyslovského sídla učinil požár, který postihl hrad na počátku 14. století. Při něm zanikl spodní palác a silně poškozeny byly s velkou pravděpodobností i další budovy.
Nový král Jan Lucemburský hrad několikrát zastavil. V letech 1319 – 1323 zde trávil své dětství Karel IV. – před odchodem do Francie a poté znovu po návratu do Čech spolu s manželkou Blankou z Valois. Karel IV. však dával přednost Karlštejnu, ale jeho syn Václav IV. si Křivoklát oblíbil. Ovšem pouze dokud nestály hrady Žebrák a Točník. Poté Křivoklát sloužil Václavu IV. jako loviště. Velká část toho všeho však byla zničena po Václavově smrti jeho bratrem Zikmundem. Zbytek dokonal požár, který zachvátil hrad roku 1422.
Roku 1471 nově zvolený král Vladislav II. Jagellonský Křivoklát hned po svém nástupu vykoupil. Poté z něj vytvořil opět okázalé královské sídlo v podobě, která se v hlavních rysech dochovala dodnes. Dal na hradě postavit kapli a zřídil zde velký representativní sál. Jedná se o druhý největší sál po Vladislavském sále Pražského hradu.
Roku 1526 nastoupili na trůn Habsburkové. Jejich příchod znamenal konec velkolepé stavební činnosti na Křivoklátě. Hrad v té době sloužil jako vězení pro české nekatolíky.
Pozdně gotická podoba hradu utrpěla nejvíc požárem v roce 1643. Po tomto požáru hrad chátral a střídal feudální majitele, z nichž posledními byli Füstenberkové.
Po ničivém požáru roku 1826 byl hrad doslova v havarijním stavu. Hlavních rekonstrukcí se Křivoklát dočkal až po roce 1880.
Další opravy proběhly po roce 1929, kdy celé panství koupil český stát.
