Špilberk
Hrad Špilberk byl postaven v nadmořské výšce 290 metrů nad mořem na příkrém skalnatém vrchu. Byl založen ve 2. polovině 13. století českým králem Přemyslem Otakarem II. a sloužil jako sídlo vládců Moravy. První písemná zpráva pochází z roku 1277, kdy je zmiňována hradní kaple. V roce 1278 se na hradě konal sněm a o rok později se v literatuře objevuje jméno Špilberk.Zpočátku panovníci hrad příliš nevyhledávali. Z významných osobností zde pouze roku 1337 pobýval Karel IV. se svou maželkou Blankou z Valois. Sídelním hradem se Špilberk stal až v polovině 14. století za vlády Karlova bratra Jana Jindřicha a jeho syna Jošta. Hrad se tak dočkal dokonce rozšíření. Z této nejstarší doby se dodnes dochovaly pouze základy budov ve východním křídle. V přízemí západního křídla se dochovaly základy mohutné válcové věže.
Po Joštově smrti na počátku 15. století získal hrad král Zikmund, který ho již roku 1423 přenechal svému zeti Albrechtu Rakouskému. Špilberk ztratil sídelní funkci a za husitských válek se stal hradem vojenským. Dobře posloužil také za bojů krále Jiřího z Poděbrad s uherským králem Matyášem Korvínem. Hrad začal pomalu chátrat a nic na tom nezměnili ani brněnští měšťané, kteří se hradu zmocnili. Poté Špilberk rychle měnil majitele. Měšťanům odebral hrad Ladislav Pohrobek a zastavil ho Václavu Černohorskému z Boskovic. Ze zástavy ho vyplatil Jiří z Poděbrad a svěřil svému synovi Viktorinovi, který se stal hejtmanem na Špilberku. Roku 1469 však Matyáš Korvín donutil posádku hradu odejít a získal tak krom hradu i vládu nad Moravou. Po Matyášově smrti roku 1490 měl hrad v zástavě Ferdinand I.
Roku 1560 získalo hrad město Brno. Ve 2. polovině 16. století hrad vyhořel, ale brzy byl opraven.
V roce 1620 po Bitvě na Bílé hoře císař Ferdinand II. Špilberk Brnu zabavil, hrad se vrátil do zeměpanského majetku a sloužil jako věznice pro povstalce. Hrad pomalu chátral a obývala ho pouze nevelká vojenská posádka. S okupací Moravy švédskými vojsky byl zchátralý Špilberk roku 1645 dobýván švédskými vojsky, ale náporu odolal. Poté byla zahájena rozsáhlá přestavba, díky níž se Špilberk v příštích sto letech změnil v barokní vojenskou pevnost. Z této doby se dochoval celý fortifikační systém i zděné příkopy, četné kasárenské a další budovy.
V letech 1714 – 1717 byla 40 metrů hluboká studna na západním nádvoří vyhloubena až do hloubky 114 metrů. Roku 1742 byl hrad neúspěšně obléhán vojsky pruského krále Fridricha II. a v témže roce byly dokončeny hradní kasematy – cihlové dvoupatrové chodby přistavěné ke strmě klesajícímu podloží hradu. Severní kasematy dosáhly délky 109 metrů, jižní 102 metrů. Císař Josef II. pak roku 1783 bývalé pevnostní vězení kasemat přeměnil na civilní věznici pro nejtěžší zločince a o rok později zde vzniklo také 29 malých kobek z prken, ve kterých byli napevno přikováni doživotně odsouzení vězni. Kobky byly zrušeny roku 1790 za Leopolda II.
V roce 1809 byly některé důležité částky opevnění Špilberku pobořeny napoleonskými vojsky, v důsledku čehož hrad zůstal pouze civilní věznicí. Ta byla zrušena roku 1820 a na hradě zůstávali uvězněni především političtí vězni a odpůrci habsburské monarchie. Definitivně byla věznice na Špilberku zrušena roku 1855 císařem Františkem Josefem I. Hrad prošel přestavbou a přeměnil se ve vojenské kasárna. Přestavba prakticky zlikvidovala původní středověký hrad a z této doby pochází většina dnešních budov – střední trakt, severní, západní i jižní křídlo. V roce 1880 byly dokonce zdejší kasematy zpřístupněny veřejnosti.
Za 1. světové války byli na Špilberku vězněni odpůrci rakouského režimu a za 2. světové války se zdejší kasematy staly žalářem pro tisíce českých vlastenců. Většina z nich odtud pokračovala dále do koncentračních táborů. V letech 1939 – 1941 provedla německá armáda rozsáhlé úpravy, jejich cílem bylo vytvořit zde vzorovou kasárna. V roce 1959 opustila hrad československá armáda a o rok později se Špilberk stal sídlem brněnského muzea. Roku 1962 byl hrad prohlášen za národní kulturní památku. V letech 1987 – 1992 proběhly rozsáhlé rekonstrukce kasemat, které vrátily těmto prostorům vzhled z doby Josefa II. V letech 1995 – 2000 proběhly úpravy hradu podle projektu Zdeňka Chudárka. Tyto přestavby také podstatně změnily vzhled hradu, což rozpoutalo četné diskuze.
Špilberk jakožto Muzeum města Brna nabízí četné expozice. Nejvyhledávanější jsou samozřejmě zdejší kasematy, na které tématicky navazuje expozice „Špilberk – žalář národů“ Jedna z expozic nazvaná „Špilberk – od hradu k pevnosti“ představuje jednotlivé etapy stavebního vývoje hradu. Expozice „Brno na Špilberku“ seznamuje s historií města od první písemné zmínky až do roku 1919. Tématicky na ní navazuje expozice „O nové Brno. Brněnská architektura 1919 – 1939“. Velice lákavá je také rozhledna, na kterou z malého nádvoří vede 103 schodů a ze které se nabízí velkolepý výhled na Brno. Špilberk však návštěvníkům nabízí také expozici výtvarného umění „Od renesance po modernu“ a k prohlédnutí je zde také barokní kaple, lapidárium, barokní lékárna, hradní studna nebo zvonkohra.
