Boskovice
První zmínku o Boskovicích jako o městu najdeme na listině krále Přemysla I. z roku 1222. Vlastníkem byl rod pánů z Boskovic. Na přelom 13. a 14. století se datují základy radnice (vpravo). Z roku 1346 pochází první zmínka o farním kostelu sv. Jakuba staršího (vpravo dole). Z poloviny 14. pochází první zmínky o židech v Boskovicích. Roku 1463 udělil král Jiří z Poděbrad Boskovicím právo výročního trhu, tzn. že se Boskovice mohly nazývat městečkem.Roku 1500 se odehrála nejvýznamnější přestavba farního kostela do nynější pozdně gotické podoby. Věž kostela je vysoká 41 metrů. Interiér je rozčleněn do trojlodí. V kněžišti jsou umístěny renesanční a raně barokní náhrobky rodu Ederů, Morkovských a Dietrichštejnů Roku 1547 přešlo město pod správu rodu Ederů ze Štiavnice. O dvacet let později, v roce 1567 město opět změnilo majitele, stal se jím rod Morkovských ze Zástřizl. V té době dostalo město renesanční ráz. Byla renesančně přestavěna radnice, jejíž věž je 44 metrů vysoká a ve spodní části je seseknutá do osmiboké podoby. Na radnici sídlilo městské právo, bylo tu i mučírna.
V 1. polovině 17. století vznikl na ploše 1, 5 hektaru židovský hřbitov (vlevo). Nachází se zde asi 2.500 náhrobků. Nejstarší z nich je z roku 1640. Je zde pohřben slavný rabín Samuel ha-Levi, nazývaná Macharit ha-Šekel. V roce 1691 přišel ještě další majitel města, mocný rod Dietrichštejnů. Ve městě za začalo stavět v barokním slohu.
Roku 1728 byli Židé izolováni do ghetta. Právo užívat název "město" mají Boskovice od roku 1789. Koncem 18. století a počátkem 19. století se začal objevovat průmysl, převážně tkalcovský. Po 120 letech izolace byli Židé uvolněni z ghetta, v roce 1848. Vznikla samostatná politická obec Židovské město, která se rozkládá na ploše asi 5 hektarů v zářezu mezi zámkem a náměstím. Zástavba je převážně z 1. poloviny 19. století, kdy po požáru v roce 1823 byla větší část města znovu postavena. Byly přitom převzaty ozdobné prvky, použité na fasádě zámku. Z původních 138 domů se jich do současnosti dochovalo 79.
O rok později, roku 1849, se Boskovice na 111 let staly okresním městem. Od tohoto roku až do roku 1959 sídlil na radnici Okresní soud. Až roku 1919 bylo Židovské město sloučeno s Boskovicemi. Válka Boskovice také zasáhla. V roce 1942 byli Židé odsunuti z Boskovic a ghetto upadlo. Po roce 1948 byl znárodněn průmysl a byl vyvlastněn majetek rodiny Mensdorff - Pouilly.
Po roce 1990 se začalo s rekonstrukcí ghetta a dalších historických památek. Majetek rodiny Mensdorff - Pouilly byl v restituci vrácen.