Hejnice

Hejnice je město ležící v libereckém kraji v okrese Liberec. Město se rozprostírá v nadmořské výšce 375 metrů a zaujímá rozlohu 38,19 kilometru čtverečních. Žije zde asi 2.700 obyvatel.

Zřejmě již ve 12. století byla oblast dnešních Hejnic osídlena. Prvními obyvateli byli zřejmě uhlíři.

Roku 1159 jakýsi zdejší řemeslník při odpočinku od práce v lese usnul pod lípou. Zdál se mu sen, ve kterém ho anděl vyzval, ať přinese obrázek Panny Marie. Řemeslník tak učinil a sošku Panny Marie zavěsil na lípu. Jeho nemocná žena a dítě se pak zázračně uzdravily. Zázrak se brzy roznesl a k lípě přicházeli další lidé žádat o pomoc.

V roce 1211 byla lípa pokácena a na jejím místě byla postavena dřevěná kaplička. V roce 1252 byla přestavěna na kamenný gotický kostel, který byl často rozšiřován.

Dne 2. září 1498 byl zdejší kostel vysvěcen biskupem Janem ze Salhauzenu.

Roku 1558 se majiteli panství stali protestantští Redernové. Katolické kostely měnili na protestantské, ale v případě Hejnic se jim to nepodařilo. Proto kostel uzavřeli.

V 16. století se v Hejnicích začalo rozvíjet hornictví. V okolí byly otevřeny doly na železnou rudu.

Roku 1609 nechala Kateřina z Redernu odvést všechno vybavení z kostela do zámku v Liberci. Při požáru zámku 2. května 1615 všechno vybavení shořelo, ale soška Madony zůstala nepoškozena. Obratem byla vrácena zpět do kostela v Hejnicích. Roku 1622 získal panství Albrecht z Valdštejna a kostel ihned otevřel. V roce 1634 byl ale zavražděn a o dva roky později se panství ujali Gallasové. Ti sem roku 1692 pozvali řádové bratry františkány a v letech 1692 – 1696 nechali postavit františkánský klášter. Ten byl poté ještě rozšiřován. V místě zjevení byla postavena rodinná hrobka.

V roce 1721 byly zpracovány plány na výstavbu barokního chrámu. Následujícího roku byl původní kamenný kostel odstraněn a na jeho místě byla zahájena výstavba chrámu Navštívení Panny Marie. Zbytky původního zdiva byly použity v nové stavbě. Chrám byl slavnostně vysvěcen 1. července 1725, ale dokončen byl až v roce 1729. V polovině 18. století však bylo odvezeno jeho vybavení a chrám začal chátrat.

V 19. století byla v Hejnicích otevřena porcelánka a několik textilních továren.

Na počátku 20. století nechal hrabě Clam-Gallas chrám zrekonstruovat. V letech 1902 – 1906 získal interiérové malby. V letech 1913 – 1914 bylo Na Hrátkách postaveno lesní divadlo. V květnu roku 1914 dostaly věže chrámu nové zvony. Dne 7. června 1914 se v lesním divadle konalo první představení. V průběhu 1. světové války byly roztaveny chrámové zvony. Dne 31. července 1917 byly Hejnice povýšeny na město. Ačkoli chrám dostal zvony nové, stihl je stejný osud i za 2. světové války. Roku 1950 byli z kláštera vyhnání františkáni. Chrám i klášter chátral. Až roku 1990 proběhla rozsáhlá rekonstrukce.

Zrekonstruovaný chrám byl znovu vysvěcen 5. ledna 2001 arcibiskupem Giovannim Coppou.

Barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie je nejcennější památkou Hejnic. Má půdorys kříže, jehož příčné rameno tvoří zbytky původního gotického kostela. Stávající chrám je 50 metrů dlouhý a 37 metrů široký. Jeho výška včetně kopulí dosahuje 35 metrů. Strop je zdoben stropními malbami s výjevy andělů nesoucích kříž, nanebevzetí Panny Marie a ukřižování Ježíše. Hlavní oltář je zastoupen pouze iluzorní nástěnnou malbou. V pozlacené skříňce na něm se nachází soška Panny Marie. V levé boční kapli je další oltář, ve kterém se údajně nachází pařez pradávné lípy, která zde stála. V katakombách se nachází rodinná hrobka. V těsném sousedství chrámu stojí budova františkánského kláštera.

Z dalších památek města jmenujme například hrázděné domy číslo popisné 108, 118 a 175, most do Ferdinandova z počátku 18. století nebo zbytky lesního divadla z počátku 20. století.