Karviná
Zdejší území bylo osídleno již v mladší době kamenné. První písemná zpráva o Karviné je z roku 1268.Některé obce zdejšího kraje jsou uváděny již v letech 1302 – 1315 v takzvaném Vratislavském desátku, ve kterém je uveden Darkov, Fryštát, Karviná a Ráj. Již roku 1327 je Fryštát uváděn jako město a stal se druhým knížecím sídlem Piastrovců. Byl významným městem ležícím na obchodní cestě z Uher na Slezsko a dále na Pobaltí, proto se zde rychle rozvíjela řemesla. Na severovýchodě města mezi náměstím a Těšínskou bránou žili hrnčíři, okolo hradeb mezi kostelem sv. Marka a Dolní bránou kováři a na Dolním předměstí žilo přes 100 pláteníků.
Po roce 1447 se objevuje zmínka o Loukách a Starém Městě. V témže roce udělil Petr Mikuláš de Freyenstat městu dědičná práva – zřizovat cechy, lovit na panském, právo mílové, právo vyššího soudnictví a právo várečné. Další privilegia byla Kazimírem udělena městu roku 1473 – byly potvrzeny současné výsady a povoleno pořádat trhy.
Z roku 1540 pochází první zmínka o škole ve Fryštátě. Roku 1568 přišel do Fryštátu evangelický pastor Jakub Preiss z Brzegu a o rok později zde byl postaven protestantský kostel sv. Marka. Těšínští Piastrovci prodali fryštátské panství zemskému hejtmanovi Václavu Cigánovi ze Slupska.
Z roku 1618 pochází první zmínka o statku Mizerov. Večer před začátkem třicetileté války byl Fryštát postižen ničivým požárem. Následná válka tak přinesla útrapy, drancování a epidemie. V roce 1623 bylo město Fryštát zachváceno epidemií moru, kterému podlehlo okolo 1.400 obyvatel. Až do roku 1648 byl navíc Fryštát obsazen Dány a Švédy. Po bitvě na Bílé hoře byli pronásledováni protestanti a potomci Václava Cigána museli panství prodat.
V letech 1740 – 1745 proběhly slezské války. Poddaní byli nadále utiskováni, až došlo roku 1766 ke vzpouře, jakou kraj nepamatoval. Poddaní si tak vymohli vydání robotního patentu pro Slezsko. Roku 1776 bylo nalezeno černé uhlí, ale v počátcích se těžba nesetkala s úspěchem. V roce 1781 bylo zrušeno nevolnictví a byla vyhlášena náboženská svoboda pro evangelíky. Fryštát, který byl postižen dalším požárem, koupil roku 1792 hraběcí rod Larischů-Mönnichů. Roku 1794 byla obnovena těžba černého uhlí.
V 19. století se v souvislosti s těžbou uhlí rozvíjelo hutnictví, koksárenství a železářství. V roce 1847 byla vybudována Ferdianndova severní dráha, která urychlila odbyt uhlí. Roku 1852 tak byl otevřen důl Gabriela, o čtyři roky později Františka, Jan a Jindřich a roku 1862 důl Karel. Došlo také k postavení koksovny. Roku 1871 byla postavena Košicko-bohumínská dráha a došlo k otevření dolu Hlubina. V roce 1883 zahájil provoz důl Hohenegger, u kterého byla v roce 1899 postavena další koksovna. Nerozvíjela se však pouze těžba. Na konci 19. století byla ve městě řada podniků, mezi nimi například lihovar, pekárna, pila, pivovar či rafinerii lihu.
V roce 1902 byla postavena městská elektrárna. O dva roky později vznikla drátovna a hřebíkárna, které se od roku 1907 říkalo Fryštátské ocelárny a železárny. Rok 1917 přinesl vybudování šroubárny a továrny na vagóny. Po roce 1920 vznikaly další podniky, například cihelny, lihovar nebo vodárna. Význam Karviné v rámci monarchie rychle vzrůstal a tak byla nakonec roku 1923 vládním rozhodnutím povýšena na město. Roku 1938 byla celá oblast postoupena Polsku a v roce 1939 se stala součástí Velkoněmecké říše. V dubnu 1944 byl Darkov, Fryštát, Karviná, Ráj a Staré Město sloučen v Karwin-Freistadt. V následujícím roce byla samostatnost některých obcí obnovena, ale roku 1948 došlo ke sloučení všech pěti obcí pod správní celek Karviná. Již roku 1946 začala ve Fryštátu výstavba sídliště Nové Město, které bylo prvním na Ostravsku. V 50. a 60. letech byla postavena sídliště v Mizerově a Ráji a v 70. a 80. letech v části Hranice.
Nejstarší památkou Karviné je farní kostel Povýšení sv. Kříže ve Fryštátě. Kostel je z počátku 14. století a má gotické jádro. ● Z roku 1504 pochází původní radnice na náměstí ve Fryštátu. Na konci 16. století došlo k empírové přestavbě a výstavbě renesanční věže. ● Z roku 1736 pochází kostel sv. Petra z Alkantary. Kostel je poddolován, oproti původní poloze poklesl o 34 metrů a je silně nakloněn. ● Na místě kostela z roku 1569 byl v roce 1774 postaven filiální kosetl sv. Marka. ● Z konce 18. století pochází empírový zámek. ● Za cenné technické památky je považována šestipatrová vodárenská věž v části Hranice a obloukový železobetonový most z roku 1925, který se nachází v Darkově.
