Klatovy
Město Klatovy leží v Plzeňském kraji a je hlavním městem okresu Klatovy.
Oblast Klatov byla osídlena již v pravěku, v době bronzové. Ve 3. století před naším letopočtem území zřejmě obývali Keltové.
Ve 2. polovině 12. století vznikla u obchodní stezky slovanská trhová osada Klatova. V té době také byla zbudována románská rotunda sv. Jiří se hřbitovem. Rotunda byla později přestavěna na kostel sv. Vojtěcha.
Na jih od trhové osady založil okolo roku 1260 Přemysl Otakar II. u obchodní stezky královské město Klatovy. Trhovou osadu vlastnil Soběhrd z rodu Drslaviců, kterému byla zabavena a stala se součástí města. Během 13. století byl postaven gotický děkanský kostel. Byla zahájena výstavba městských hradeb a příkopů. Hradby byly dvojité a obklopené příkopem. Jejich součástí bylo mnoho hranatých a okrouhlých bašt. Již ve 13. století existovaly osady, které dnes tvoří klatovská předměstí. Král Václav II. povolil Klatovům razit mince a jeho nástupce Jan Lucemburský přidal mnohá další práva.
Roku 1331 byl postaven na Hůrce kostel sv. Anny. Král Karel IV. udělil městu další práva.
Na počátku 15. století zdejší obyvatelé popravili dominikánského mnicha, za což roku 1414 uvalil na město papež Jan XXIII. klatbu. V roce 1419 proběhla vzpoura lidu proti církvi. Stoupenci husitů tehdy pobořili dominikánský klášter. V 15. století za husitských válek byly Klatovy centrem husitství. Po bitvě u Lipan zůstali klatovští na straně Jiřího z Poděbrad.
Na počátku 16. století byly Klatovy jedním z nejvýznamnějších českých měst. Roku 1547 byl některým obyvatelům města za účast na protihabsburském povstání zabaven majetek. V letech 1547 – 1557 proběhla výstavba Černé věže. Ve 2. polovině 16. století byla postavena renesanční budova radnice. V průběhu 16. století vznikl v Klatovech židovský hřbitov.
Třicetiletá válka přinesla obléhání města vojsky a několik požárů. Pro město znamenala velký úpadek. Roku 1620 se Klatovy musely vzdát císařskému vojevůdci Marradasovi, který město obléhal. Za to Klatovy postihla konfiskace majetku. V roce 1636 přišli do Klatov jezuité. Roku 1648 bylo město zničeno švédskými vojsky. V roce 1655 byla zahájena výstavba jezuitské řádové koleje se seminářem a o rok později byl u náměstí postaven barokní kostel s katakombami. Podle pověsti začal 8. července 1685 krvácet obraz Panny Marie a nemocní, kteří ho viděli, se uzdravili. V roce 1686 byla postavena kaple Zjevení Panny Marie. Do Klatov pak přicházelo mnoho poutníků a díky tomu město vzkvétalo.
V roce 1751 se Klatovy staly krajským městem. Roku 1773 byla zrušena jezuitská kolej. Roku 1783 byl kostel sv. Vojtěcha zničen výbuchem střelného prachu, který byl v jeho kryptě skladován. V roce 1786 došlo ke zrušení dominikánského kláštera. V průběhu 18. století proběhla barokní přestavba kostela sv. Anny na Hůrce, kostela sv. Martina na Hůrce a hřbitovního kostela sv. Michala.
V roce 1812 bylo založeno latinské gymnázium. V 1. polovině 19. století začaly vznikat ve městě první manufaktury. Rozvíjel se především textilní průmysl, později také kožedělný a strojní. Roku 1849 proběhlo přerozdělení celého území Čech, Klatovy ztratily statut krajského města a staly se městem okresním. Od roku 1866 se na latinském gymnáziu vyučovalo česky. Roku 1870 byla Černá věž poškozena vichřicí, která shodila střechu. V 70. a 80. letech 19. století proběhla výstavba železniční trati. První vlak do Klatov přijel v roce 1876. V 19. století byla postavena židovská synagoga a také byl zrušen kostel sv. Anny na Hůrce. Pomalu začal chátrat, ale koncem 19. století byl přebudován na rozhlednu.
Roku 1945 bylo při bombardování města zničeno železniční nádraží. Nové bylo postaveno až v roce 1959.
Centrum města tvoří velké náměstí. Na náměstí se nachází dům č.p. 149, takzvaná Barokní lékárna, který se také nazývá Panský. Je zapsán na seznamu kulturních památek Unesco. Před radnicí je v dlažbě označeno místo, kam dopadla roku 1870 báň Černé věže, kterou shodila vichřice.
Na severu a východě města jsou dochovány zbytky městského opevnění. V Komenského sadech a na Střelnici je dochována okrouhlá bašta. Za děkanským kostelem se nachází čtverhranná bašta, která sloužila jako kostnice.
Z dalších památek jmenujme židovský hřbitov a synagogu, kapli Zjevení Panny Marie, kostel sv. Anny na Hůrce, kostel sv. Martina na Hůrce nebo hřbitovní kostel sv. Michala.