Krnov
Zdejší kraj byl osídlen již před 30.000 lety, kdy se zde ve starší době kamenné nacházela tři hradiště. Kdy přesně bylo založeno město Krnov není známo. Krnov vznikl na křižovatce obchodních stezek spojujících pobaltská města s Itálií. V 1. polovině 13. století byl nad Krnovem založen hrad Lobenstein, pozdější Šelenburk nebo Cvilín. Jméno Kyrnow se v písemnostech objevuje poprvé roku 1240 v listině českého krále Václava I. Touto listinou král daroval osadu Kyrnow tišnovskému klášteru. Německá podoba jména ve tvaru Jägerndorf je doložena v roce 1253. Ve středověku se používal i latinský název Carvonia. Ještě před rokem 1269 obdržel Krnov městská práva. Roku 1279 městu královna Kunhuta privilegia potvrdila. Koncem 13. století se hrad Lobenstein stal sídlem opavského knížete Mikuláše II. V té době již v Krnově byl i zemský soud, úřad zemského hejtmana a markrabě Jošt zavedl zemské desky.Z roku 1386 pochází nejstarší písemná zpráva o židovském osídlení zdejšího kraje. V té době zde pobýval židovský duchovní a pravděpodobně v Krnově byla židovská obec.
V 15. století, přesněji roku 1474, zaútočil na hrad Lobenstein uherský král Matyáš Korvín. Poté se stal majitelem celého panství včetně hradu i města Krnova. Za jeho vlády byla v Krnově ražena královská mince groš a půlgroš. Roku 1490 Matyáš zemřel a král Vladislav II. daroval panství svému kancléři a příteli Janu ze Šelenberka a Kosti. Ten okamžitě zahájil opravu hradu, který se začal nazývat Šelenburk, a sláva panství stoupala.
Také jeho potomci pokračovali v opravě hradu, ale roku 1523 prodali celé panství markrabímu Jiřímu Hohenzollernskému z Ansbachu. Byl to zastánce Lutherova učení a z kraje dal vyhnat katolické řády německých rytířů i františkánské minority.
Krnovské panství bylo zkonfiskováno a roku 1622 se jeho majitelem stal Karel z Lichtenštejna. Za třicetileté války však byl celý kraj vypleněn dánskými vojsky. Poté panství zpustošila také vojska císařská a konečně švédská. Poté pruský král Bedřich II. uplatnil nárok na panství, které prohlásil za neprávem zkonfiskované jeho předkům. Vojska Marie Terezie zdejší kraj neubránila.
Roku 1742 byl ve Vratislavi uzavřen mír, který však přinesl ztrátu rozsáhlých území. Význam Krnova poté prudce pokles a v roce 1793 byl zdejší krajský soud přemístěn do Opavy.
V roce 1849 se z krnovského panství stal základ pro vznik budoucího okresu. Roku 1871 byla stavitelem Ernstem Latzelem postavena na místě hradeb neorománská židovská synagoga. Její sál je dlouhý 24 metrů a výška dvojvěží dosahuje 22 metrů. Interiéry jsou arabskošpanělské, což synagogu ředí mezi velmi cenné stavby. V roce 1873 byl asi 1, 5 kilometru od synagogy založen židovský hřbitov. Až koncem 19. století se Krnov dočkal opětovné slávy a začala se zde prudce rozvíjet textilní výroba.
Na podzim 1938 přestala židovská synagoga sloužit svému účelu. Okolní synagogy byly zničeny, ale při zasedání radních bylo rozhodnuto o podvodu na nacisty a zachování krnovské synagogy. Vypálili obřadní síň židovského hřbitova, ze synagogy odstranili židovské symboly a synagogu přeměnili v tržnici. Po válce sloužila budova jako sklad a od roku 1960 jako sídlo Státního okrasního archivu. Na židovském hřbitově se pohřbívalo až do roku 1968. V letech 1987 – 1989 se hřbitov dočkal demolice, náhrobky byly prodány do kamenictví, ale likvidace byla po roce 1989 zastavena. Roku 1994 byla Federaci židovských obcí budova synagogy navrácena.
Mezi nejstarší památky města patří kostel Narození Panny Marie s bývalým klášterem Minoritů. Klášter byl založen již roku 1273 a po staletí byl centrem kultury zdejšího kraje. Současný kostel byl postaven v letech 1722 – 1727.
Až do 13. století sahají počátky gotického kostela svatého Ducha, který byl v 1. polovině 15. století rozšířen a v 18. století barokně přestavěn. Jeho prostory slouží jako vyhledávaná koncertní síň.
Z 15. století pochází gotický kostel sv. Martina, který byl po požáru v 18. století barokně přestavěn. Na jeho severní stěně se nachází náhrobky z 16. až 18. století.
Zajímavým turistickým cílem je část původní městské hradby, na kterou byla roku 1529 za markraběte Jana Jiřího Krnovského přistavěna renesanční arkádová zeď s cimbuřím. Na místě hradebního příkopu byl později vysázen park a tato Švédská zeď tvoří zajímavou kulisu zdejším procházkám.
Cennou památkou města je renesanční zámek postavený v letech 1531 – 1534. Ve druhé polovině 18. století vyhořel a poté byl rozsáhle opraven. K vidění je zde především knížecí chodba a arkády se sgrafity.
Ve 2. polovině 16. století a ve století sedmnáctém byla postavena řada měšťanských domů, z nichž některé se dodnes dochovaly v Hobzíkově ulici a představují typickou zástavbu tehdejší doby.
Mezi novější památky patří například Rieger-Kloss Varhany, což je první podnik sloužící k výrobě varhan založený již roku 1844, nebo neorománská židovská synagoga z roku 1871. Z roku 1888 pochází novorenesanční a do severského stylu směrovaná vila Rudolfa Larische, která nyní slouží jako budova banky. Ve stejném roce bylo v místě hradebních příkopů zřízeno kluziště, jehož prostory dnes slouží jako restaurace.
V letech 1901 – 1903 proběhla stavba dalších dvou důležitých budov. První z nich je evangelický kostel, který patří mezí významné pozdně romantické a neogotické budovy ve městě. Druhou stavbou je neorenesanční budova radnice, která byla postavena na místě staré radnice ze 16. století.
V blízkosti města se nachází zříceniny gotického hradu Šelenburk, který byl postaven v 1. polovině 13. století na místě prehistorického sídliště. Hrad je v současnosti znám spíše pod názvem Cvilín. V letech 1722 – 1727 byl také postaven barokní poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné na vrchu Cvilín, který je významným po utním místem celého Slezska. Z roku 1903 je další významný turistický cíl, kterým je rozhledna Cvilín tyčící se nad městem.