Lázně Kynžvart
Lázně Kynžvart leží na jihozápadním svahu hornatého masivu Slavkovského lesa. Západně od Kynžvartu je Žandovská kotlina, která v minulosti byla přirozenou bránou do vnitrozemí. Vedla tudy frekventovaná obchodní cesta. Byla střežená celnicí s drobnou, pravděpodobně dřevěnou stavbou. Hrad vznikl na místě staršího hradiště. První zmínky o něm pochází z konce 12. století.Lázně Kynžvart leží na jihozápadním svahu hornatého masivu Slavkovského lesa. Západně od Kynžvartu je Žandovská kotlina, která v minulosti byla přirozenou bránou do vnitrozemí. Vedla tudy frekventovaná obchodní cesta. Byla střežená celnicí s drobnou, pravděpodobně dřevěnou stavbou. Hrad vznikl na místě staršího hradiště. První zmínky o něm pochází z konce 12. století.Jižně pod hrádkem vzniklo za vlády krále Přemysla Otakara I. malé městečko, které je v písemnostech poprvé připomínané roku 1214. Osídlení údajně vzniklo kolem malého kláštera, který brzy zanikl. Jádrem osady bylo tržiště, kterým musely projít všechny obchodní karavany. Prvními obyvateli byli horníci, kteří na úpatí Slavkovského lesa dobývali cín. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1287. Tehdy již nebyl majetkem krále, ale vlastnil ho Tuto z Hertenberka.
Jeho synové přepadali kupecké vozy a král proto vyslal na hrad vojsko. Hrad byl roku 1347 dobyt a zcela zpustošen. Podle nařízení krále nesměl hrad už nikdy vystavět. Před rokem 1372 byl nad tržištěm postaven farní katolický kostel sv. Markéty. Z tohoto roku pochází první zmínka o faře. Až roku 1398 získal povolení k obnově hradu Hynčík Pluh z Rabštejna. Hrad byl obnoven a původní hrádek byl rozšířen o předhradí.
Roku 1400 přešel hrad do držení pánů z Plavna. Kolem roku 1405 byl založen ve svahu pod hradem židovský hřbitov. Z roku 1454 pochází první zmínka o kynžvartských minerálních pramenech. Z roku 1460 pochází první písemná zmínka o kostelu sv. Markéty. Páni z Plavna drželi hrad až do počátku 90. let 15. století. Již v 15. století byla postavena ve městě židovská synagoga. Stávala na tzv. Židovském dvoře.
Roku 1506 zachvátil město rozsáhlý požár. Poté bylo asi 350 metrů severovýchodně od hradu vybudováno rozsáhlé valové opevnění sloužící k opevnění hradu. Jeho stavba je mylně přisuzována Švédům, proto se tomuto místu říká Švédské šance. Val byl dlouhý přes 300 metrů. I v současnosti je místy široký až 8 metrů a vysoký 2 – 4 metry. Kryl dělovou baštu o průměru asi 30 metrů, která stála jižně od něj. V severní části valu je druhá menší dělová bašta. Za ní se val mírně odklání k severovýchodu a asi po 100 metrech končí v lese. Počátkem 16. století vlastnili hrad a město Gutštejnové. Rodinné rozpory přiměly krále Vladislava Jagellonského k tomu, aby hrad získal od Gutštejnů pro královskou korunu. Hrad byl tehdy znovu pobořen. Poté se hrad dostal do zástavy Pluhům z Rabštejna. Ti o něj kvůli účasti na stavovském povstání roku 1547 přišli. Poté vlastnili Kynžvart Švamberkové a od roku 1586 ho měli v dědičné držbě Zedwitzové. K bydlení však využívali nedalekou starou tvrz. Ze 16. století pochází nejstarší zachované náhrobky na židovském hřbitově.
V roce 1608 byla obnovena židovská synagoga. Roku 1609 Zedwitzové panství prodali pánům Schirdingerům. Roku 1621 jim bylo panství za účast na stavovském povstání zkonfiskováno. Panství zůstalo v zástavě královské komory do 10. dubna 1630. Tehdy bylo koupeno bratry z Metternichu. Ti, stejně jako Schirdigerové, bydleli ve staré tvrzi a na hradě byla jen vojenská posádka. Za třicetileté války bylo panství velmi poškozeno, především v letech 1647 – 1648. V té době byl zcela zpustošen zdejší hrad. Roku 1681 byla na rovině se starou tvrzí Filipem Emerichem Metternichem zahájena výstavba zámku. Z roku 1687 pochází dům New York. V roce 1691 byla dokončena stavba zámku a o rok později byla kancléřem Metternichem postavena lesní kaplička. Měla za úkol odlehčit zámecké kapli od četných poutníků.
V roce 1764 byla židovská synagoga přestavěna v barokním slohu.
Počátkem 20. let 19. století byla zahájena přestavba zámku do empírové podoby. Roku 1835 byla na místě staré lesní kapličky postavena stavitelem Petrem Nobilem kaple nová. Roku 1848 byla provedena rozsáhlá oprava židovské synagogy, ale její barokní ráz zůstal zachován. Po roce 1856 se začalo rozmáhat lázeňství a roku 1862 byly zdejší vody prohlášeny za léčivé. Dne 15. srpna 1865 ohromný požár zničil horní část Kynžvartu včetně kostela sv. Markéty. Zbytek města byl zničen při dalším velkém požáru 8. listopadu téhož roku. Židovská synagoga jako zázrakem oba požáry přečkala.
Za války byla velká část náhrobků na židovském hřbitově zničena a použita na vydláždění chodníků. Roku 1938 byla také vypálena a zbořena židovská synagoga. Do té doby byla nejstarší zachovalou stavbou ve městě. Později byly náhrobky z chodníků vyzdviženy a uloženy u zdi židovského hřbitova. V současnosti se hřbitov v katastrofickém stavu a nachází se zde pouze 5 náhrobních kamenů.
V domě New York bylo objeveno sklepení, které je mnohem starší než dům sám. Zachovala se zde evropská rarita. Tou je rituální očistná koupel – mikve.