Lázně Libverda
Lázně Libverda je obec ležící v libereckém kraji v okrese Frýdlant. Leží v nadmořské výšce 424 metrů na ploše 13,23 km2. Žije zde asi 500 obyvatel.
Podle dávné pověsti se na místě dnešní obce usadil strážce pohraniční stezky, který ostatním strážcům nabízel v případě potřeby ubytování a stravu. Jeho kohout chodil pít vodu do mokřadů a strážce tak odhalil studánku a její léčebné účinky. Místo bylo pojmenováno Libverda.
První písemná zpráva o obci pochází z roku 1381, kdy je v urbáři frýdlantského panství uvedena obec s názvem Lybenwerde. Tehdy zde žili jen pastýři, ale o několik let později, na konci 14. století, sem začali přicházet poutníci za léčivými prameny. Poutníci z kláštera v Hejnicích začali pramen i jeho vodu nazývat Boží voda, případně Bierwasser nebo Bierborn.
V 15. století již byla obec známá široko daleko.
V polovině 16. století zde již stálo 40 usedlostí. Zvěsti o léčivém pramenu se donesly až do Drážďan k Augustu II., který si odtud v roce 1583 nechal přivést několik sudů vody. V roce 1593 byl pramen prozkoumán Paulem Lutherem, který pramen prohlásil za léčivý a vodu do Drážďan nechal pravidelně dovážet.
V roce 1601 byla vypracována první písemná zpráva dokládající léčivost zdejšího pramene. Poté bylo okolí prame-ne upraveno a pramen samotný byl opatřen dřevěnou obrubou. Voda začala být využívána i k léčebným koupelím. Roku 1622 si nechával léčivou vodu dovážet také Albrecht z Valdštejna. Roku 1632 od Albrechta získal celé panství šlechtický rod Clam-Gallasů, který se zasloužil o vznik skutečných lázní. V roce 1651 měla obec 113 obyvatel.
Kristián Filip Clam-Gallas se okolo roku 1760 zasloužil o zahájení výstavby prvních lázeňských budov. V roce 1771 proběhlo číslování domů, kterých zde v té době stálo 68. V roce 1779 byl postaven dům Trakteurhaus s pokoji a velkou jídelnou. Dne 16. září 1779 navštívil lázně rakouský císař Josef II. Roku 1783 vznikla budova minerálního pramene Sauer Brunn Gebäude. Roku 1784 byla provedena minerální analýza původního pramene Christiansbrunnen. Nad pramenem byla postavena malá kamenná stavba. Voda pak začala být stáčena do lahví a pod názvem Chabeso byla posílána do Prahy k prodeji. V roce 1785 byl objeven nový pramen, který byl nazván Stahlbrunn. V roce 1786 byl objeven další pramen a také byla podepsána smlouva, podle které měly být u pramene postaveny dva obytné domy. V tomto roce zde stálo již 78 domů. V roce 1789 byla zahájena výstavba několika lázenských domů. Také vznikly pánské lázně s osmi vanami a dámské lázně s devíti vanami. Na konci 80. let 18. století byl zbudován anglický lázeňský park s pomníčkem věnovaným zakladatelům lázní, který byl odhalen roku 1790. Roku 1793 byl objeven další pramen, ale v roce 1794 byl při povodních původní pramen zaplaven a stal se tak nepoužitelným. Nakonec musel být zasypán. Do roku 1795 bylo postaveno několik lázeňských domů – Schlossel, Turkenkopf, Zum Schwarze Adler a další.
Po roce 1800 byla postavena divadlo, kočárovna, kovárna, pavilon nad Mariánským pramenem (dříve Stahlbrunn), lázeňská promenáda, stáje, empírový zámeček. Na počátku 19. století byly objeveny další léčivé prameny, které byly pojmenovány podle členů rodiny Clamm-Gallasů. V roce 1805 byl objeven pramen Josefínin, Mariin a Vilemínin. V tomto roce také zemřel Kristián Filip Clamm-Gallas, ale o další rozvoj lázní se postaral jeho syn Kristián Kryštof. V roce 1807 přijela do Libverdy ruská princezna Anna Fjodorovna. Roku 1811 byla provedena další analýza zdejší vody. V roce 1818 byl objeven Eduardův pramen. Nalezen byl také pramen Bierbon a Hubertův. Roku 1836 se Libverda stala oficiálními léčivými lázněmi. V roce 1847 byla postavena silnice z Frýdlantu a Raspenavy, která návštěvníkům usnadnila přístup. Vznikla také dvoukřídlá kolonáda. Roku 1868 byl postaven lázeňský dům Helm, později nazývaný Nový. Po tomto roce však zájem o lázně stagnoval.
Roku 1900 byla zprovozněna železniční trať z Raspenavy do Bílého Potoka, která se Libverdě vyhnula, ale přesto usnadnila návštěvníkům příjezd. Trvale zde žilo asi 800 obyvatel. Od roku 1906 se používá pojmenování Lázně Liberda. Léčivá voda se prodávala pod názvem Libverdská kyselka. Roku 1910 jí bylo prodáno asi 200.000 lahví. V roce 1911 vyhořel Nový lázeňský dům, byl zbořen a na jeho místě vznikl penzion Ostrava. Postupně ubýval počet obyvatel. Roku 1921 jich zde žilo 711 a jen 18 z nich byli Češi. V roce 1931 byla nad lázněmi postavena restaurace Obří sud. Roku 1936 byla Libverda povýšena na státní lázně. V 50. letech 20. století byl zbořen lázeňský dům Slávie, dřívější Zum Schwarze Adler. V roce 1952 byly vyvrtány dva nové prameny – Kyselka a Nový vrt. Roku 1986 byla postavena ubytovna Nový dům. V roce 1990 byla provedena analýza zdejší vody.
V roce 2000 prošel rekonstrukcí Nový dům, poté také penzion Frýdlant, restaurace Valdštejn a roku 2006 penzion Labská.
Mezi nejcennější stavby města patří klasicistní zámeček, četné empírové a klasicistní lázeňské stavby a také dvoukřídlá kolonáda. Severně od Lázní Libverda se na kopci nachází výletní restaurace Obří sud. Jde o stavbu ve tvaru sudu o objemu více než 10.000 hektolitrů. Je vysoký 11,4 metru, široký 10,5 metru a dlouhý 14,15 metru. Je v něm prostor pro 160 návštěvníků. K sudu je přistavěna další restaurace pro 60 návštěvníků a se čtyřmi dvoulůžkovými pokoji. Lázně Libverda jsou oblíbeným výchozím bodem pro výlety na vrchol hory Smrk a do okolních přírodních památek a rezervací.