Malá Morávka
Zdejší kraj byl osídlen již od přelomu 13. a 14. století. Koncem 15. století rozlehlé území vlastnili páni z Vrbna.Roku 1506 páni z Vrbna zdejší kraj odkoupili. V okolí se těžily drahé kovy, což do zdejších míst přivádělo nové obyvatele. Z roku 1524 pochází první písemná zpráva o Malé Morávce. V 16. století již byla železná ruda odvážena z okolí říčky Moravice a Bělokamenného potoka do hamrů u Bruntálu. Doprava však výrobu železa zdražovala a proto byla koncem 16. století zahájena stavba hamrů a hutí přímo v Malé Morávce. Roku 1598 již jistě stály. Byly pojmenovány Dolní, Prostřední a Horní. Dolní hamr měl tři pece, dmychadlo a drtiče rudy i strusky. Dále zde byla místnost pro ukládání rudy a domek pro hutního odborníka. Nacházela se zde také světnice a tři komůrky pro čeleď a chlév pro dobytek. Pozůstatky celého komplexu včetně ještě patrného náhonu najdeme u nádraží. V Prostředním hamru se nacházely dvě pece, dmychadla, výheň stoupa a pochopitelně světnice pro pracovníky a chlévy pro dobytek. Hamr stával pravděpodobně pod současnou farou u vrchnostenského rybníka. Horní hamr zahrnoval hamry dva. Níže položený měl dvě pece a příslušenství a také místnost pro pracovníky a chlévy. K tomuto hamru patřily také dva domy, jeden pro pracovníky a druhý sloužil jako úřední. V blízkosti stával také výše položený hamr s pecemi, dmychadlem a drtičem. Jeho součástí byly obytné místnosti a v blízkosti stál také dům, ve kterém žily tři rodiny. Tento areál stával u domu, který je dnes označen č.p. 75. V místech, kde jsou nyní domy č.p. 70, 71, 72, 73 a 74 se nacházelo pět obytných domků pro hutní odborníky. K obytným domům, hamrům a šachtám v okolí přibyl také větrný mlýn a pila.
Již počátkem 17. století na stezkách v okolí panoval čilý ruch. V roce 1614 byl postaven nový hamr, který sloužil na výrobu kos. V témže roce byl ulit zvon pro zvonici. Na zvonu byla uvedena existence všech Dolního, Prostředního i obou Horních hamrů. Obyvatelé si časem postavili luteránský dřevěný halový kostel. V roce 1618 jsou zmiňovány tři důlní lokality i všechny hamry. Za účast na stavovském povstání bylo panství pánům z Vrbna zkonfiskováno a roku 1621 se stalo majetkem řádu německých rytířů. Byla zde postavena slévárna na děla, koule a muškety a z tohoto důvodu zdejší hamry v činnosti pokračovaly. V roce 1626 však zdejší obce vyplenilo dánské vojsko. Roku 1642 kraj zpustošili Švédové a zdejší výroba se zastavila. Po delší době však do kraje přišli noví obyvatelé, byly postaveny nové obytné domy a vznikly také nové hamry.
Počátkem 18. století se zdejší výroba zaměřila na drátařství. Roku 1740 byl zrušen Prostřední hamr a mnoho zaměstnanců zůstalo téměř bez obživy. V témže roce vyhořela celá rychtářská usedlost. Oheň vypukl v ovčíně, přenesl se na chlév, řeznictví, stodolu, obytný dům i stáj. Roku 1767 byla na Kapličkovém vrchu vysvěcena kaple Nejsvětější Trojice. V roce 1780 byl postaven nový hamr nazvaný po svém zakladateli Karlův. O deset let později byl položen základní kámen kostela Nejsvětější Trojice.
Roku 1832 vyhořela jedna z drátoven a místo ní byla zřízena papírna. Postupně bylo omezováno dolování i zastaralá výroba, která neodolala konkurenci železáren. V provozu zůstal pouze Karlvů hamr.
Po 2. světové válce bylo německé obyvatelstvo vystěhováno. Některé domy koupili lidé z větších měst za účelem rekreace, ostatní stavby byly zbořeny. Jednalo se o cenné dřevěné chalupy z 18. století a zděné domy z 19. století. Mnoho dochovaných chalup patří mezi památky lidové architektury, které jsou zahrnuté ve vesnické památkové zóně.
Kromě lidové architektury stojí za prohlídku kostel Nejsvětější Trojice i přilehlý hřbitov s cennými náhrobky. Na Vysoké holi se nachází pozoruhodný hraniční kámen z roku 1624. K cenným přírodním památkám patří Velká kotlina. V okolních lesích žije mimo jiné kamzík horský, myšivka horská, netopýr velký a černý nebo rys ostrovid.