Nová Paka
Nová Paka leží v centru Podkrkonoší na rozhraní oblastí Českého ráje a Krkonoš. V místech dnešního náměstí bylo v polovině 14. století založeno poddanské městečko s tržištěm. Toto městečko připomínané roku 1357 bylo součástí kumburského panství. Rozvíjel se v něm obchod i řemesla. Požáry v roce 1666 a 1827 změnily dřevěný charakter města. První kamennou stavbou byla fara. Počátkem 18. století byl dán základ k výstavbám barokních městských domů, včetně náměstí s podloubím. Ve městě převládala textilní podomácká výroba, na kterou v druhé polovině 19. století navázala průmyslová textilní výroba. Ve městě byl bohatý společenský a kulturní život, který vrcholil v době národního obrození, ale bohatá byla i 60. léta 19. století. Největšího rozkvětu dosáhlo město v letech 1890 – 1910, kdy se během dvaceti let zdvojnásobil počet obyvatel a vznikaly nové továrny. Bylo to magické město snášenlivých protikladů: katolíci a protestanti, bohatství drahých kamenů a neúrodná půda, otázka česko-německá aj.Farní kostel sv. Mikuláše biskupa na náměstí je připomínán roku 1357. Původně byl gotický, ale v letech 1783 – 1787 byl barokně přestavěn, rozšířen, byla přistavěna věž a sakristie. Roku 1827 vyhořel, později byl několikrát opravován a přestavěn v novogotickém slohu. Cínová křtitelnice pochází z roku 1662, kříž před kostelem z roku 1766 a varhany z roku 1799. Hlavní oltář je od bratří Suchardů z roku 1903, s původním obrazem sv. Mikuláše od J. Kramolína z roku 1793.
Barokní klášter pavlánů s kostelem (vlevo) byl založen roku 1655 Marií Evou z Tiefenbachů, rozenou ze Šternberka, na místě mariánského kostela připomínaného roku 1414, který vznikl díky legendě o nalezení zázračné sošky Panny Marie v nedalekých dolech ve Stupné. Klášter byl vysvěcen roku 1701 a již roku 1785 byl zrušen. Od roku 1872 je v něm nemocnice. Kříž pod klášterem pochází z roku 1767. Barokní kostel Nanebevzetí P. Marie byl jezuitou J. Blažejovským vystavěn v 1etech 1709 – 1724. Roku 1732 byl zcela dokončen a zařízen, patrně podle plánů Kryštofa Dienzenhofera. Dřevěné schodiště před kostelem je z roku 1737, v roce 1906 bylo obnoveno. Nachází se zde pozdně gotická socha Madony z doby kolem roku 1500 ze zlatých dolů ve Stupné. Na klenbách jsou fresky na téma legendy o sv. Františku z Pavly a legendy mariánské, patrně od J. Kramolína z doby kolem roku 1770. Od něj také pochází bohatá iluzívní architektura hlavního oltáře. Dále zde najdeme obrazy světců od Petra Brandla – sv. František, sv. Jan Nepomucký, archanděl Michael.
Za zmínku stojí tzv. Suchardův dům z roku 1896. Je to novorenesanční nárožní stavba s figurálními sgrafity podle kartónů Mikoláše Alše a s plastickou výzdobou od členů rodiny Suchardů postavená stavitelem byl J. Bretem. Nyní je v něm tzv. Klenotnice drahých kamenů, která je součástí Podkrkonošského muzea. Nachází se zde sbírka unikátních kamenů, zkřemenělých kmenů stromových kapradin a přesliček, otisky kapradin a obratlovců z Novopacka. Tato expozice vznikla ze soukromých fondů, základním byla sbírka Františka Záveského.
Dřevěný řeckokatolický kostel na Husově kopci (vpravo) byl sem přenesen roku 1930 z Obavy u Užhorodu na tehdejší Podkarpatské Rusi. Pochází z 18. století, věž je doložena k roku 1788.
V Nové Pace můžeme najít také zkamenělé stromy, tzv. araukarity. Jeden, 12 metrů dlouhý, se nachází v parku asi 200 metrů jižně od železniční zastávky. Další je umístěn ve vitríně v centru města. Byl nalezen při stavbě sportovního stadiónu roku 1953. Ke 8,3 metru dlouhý, má 1 metr v průměru a jeho stáří se odhaduje na 230 milionů let.
Asi 3 kilometry jihovýchodně od Nové Paky se v lese Sýkornice v horní části pravého přítoku Zlatnice nachází Novopacké vodopády. Horní je asi 3,8 m vysoký, dolní asi 8 m vysoký a asi 200 m pod druhým jsou výrazné stupně s peřejemi.