Planá nad Lužnicí

Planá nad Lužnicí je město ležící v Jihočeském kraji v okrese Tábor. Nachází se 7 kilometrů jižně od Tábora v jeho aglomeraci a leží na řece Lužnici. Rozprostírá se v nadmořské výšce 395 metrů.

První písemná zpráva pochází z roku 1288. V té době byla obec součástí pražského biskupství a ve svém dopise Planou zmiňoval biskup Tobiáš z Bechyně. Na konci 13. století patřila Planá rodu Vítkovců z blízkého Sezimova Ústí.

Roku 1357 byl v Plané postaven gotický kostel sv. Václava.

V dobách husitství vlastnil Planou Oldřich, který však byl katolického vyznání. Jelikož okolí města Tábora bylo husitské, byla Planá husity vypálena a roku 1420 se stala součástí táborského panství.

Císař Ferdinand potrestal v polovině 16. století Tábor za odpor a vyznávání husitství. Císař rozhodl o rozprodání majetku města a Planá se tak koupí dostala do rukou Viléma z Rožmberka. Roku 1553 nechal Vilém z Rožmbrka postavit dřevěný most přes řeku Lužnici. V roce 1565 převzal Planou do své správy Petr Vok. Ten požádal císaře Rudolfa II. o udělení práva k výběru cla a mýtného. Ačkoli císař práva udělil, Petr Vok měl velké dluhy a Planá se tak dostala zpět do držení města Tábora.

Za třicetileté války byla Planá zničena vojsky. V roce 1666 byl přestavěn kostel sv. Václava. Již v 17. století zřejmě byla v Plané škola. Na konci 17. století získali obec Šternberkové.

Dalšími majiteli po Šternbercích byli páni z Lobkovic. Roku 1784 byla zřízena fara. Šlo o jednopatrovou budovu zakrytou mansardovou střechou. Z roku 1790 pochází první písemná zpráva o zdejší škole. Roku 1796 byl opět přestavěn kostel sv. Václava. Při této přestavbě získal svou kostelní věž.

V roce 1830 byla původní nevyhovující škola přestavěna. Od roku 1848 byla Planá samostatnou obcí. V roce 1869 byla dokončena železnice do Prahy. Roku 1903 nechal Otto Harrach na jihovýchodě Plané postavit letní sídlo rodu Harrachů, zámeček Strkov. Byl zbudován jako jednopatrový dvoukřídlý. Byl obklopen anglickým parkem.

Na počátku 20. století byla do Plané zavedena elektřina, vznikla zde knihovna, kino, asfaltové silnice, sokolovna a nová škola.