Příbor
Město Příbor bylo založeno možná již na počátku 13. století a je tak nejstarším městem novojičínského okresu. Další verze o založení se klaní až k roku 1251, kdy mohla být Frankem z Hückenswagenu založena osada s městkým právem. První písemná zpráva o Příboře pochází ze 12. prosince 1251, kdy markrabí Přemysl, pozdější král Přemysl Otakar II., potvrdil Příboru založení farního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Tehdy se městu říkalo Vriburch, tedy „svobodný hrad“ nebo „hrad, k němuž je volný přístup“. Později se uchytil název Freiberg. Vznik současného názvu z těchto prvních pojmenování není dodnes objasněn, protože z německého Vriburch by počeštěním vznikl Frýburg nebo Frymburg a z českého Příbor naopak německé Friburg. Frank z Hückenswagenu majtek prodal olomouckému biskupovi Brunovi, který mu pak částs majetku vrátil jako dědičné biskupské léno. Roku 1294 je v Příboře uváděno fojtství.Roku 1307 se objevuje český název města Prsybor. V první polovině 14. století velmi často měnil majitele a až roku 1359 byl majetek přirazen k okolnímu statku biskupství Hukvaldy. V roce 1360 se v písemnostech objevuje jméno Przibor. Roku 1389 bylo Příboru uděleno právo opevnit se hradbami a právo odúmrti.
Z roku 1403 pochází zpráva o českém názvu města Prziebor. V 15. století také pokračovalo období zástav majetku. Po roce 1480 začíná rozmach městské výstavby.
V 16. století rostla hospodářská síla města a roku 1529 již bylo město hospodářsky samostatné. Tehdejší biskup mu potvrdil všechna práva a výsady. V roce 1577 koupil Příbor ves Vésku.
Roku 1615 udělil kardinál František Dietrichštejn městu četná privilegia a městský znak upravil do současné podoby. O dva roky později se Příbor stal na 6 let nájemcem celého panství Hukvaldy. Za třicetileté války bylo město vystaveno nájezdům různých vojsk a dokonce třikrát vyhořelo. Roku 1694 bylo ve městě založeno gymnázium a kolej.
V roce 1700 byla otevřena budova školy a Příbor se stasl centrem vzdělanosti v regionu. Roku 1713 byl Příbor postižen morem. Za vlády Marie Terezie byl ve druhé polovině 18. století Příbor dranován pruskými vojsky.
Dne 26. června 1846 bylo město postiženo požárem, při kterém shořelo 16 měšťanských domů. V letech 1848 – 1849 ve městě řádil a cholera, tkerá si vyžádala okolo 900 obětí. Město bylo také často sužováno povodněmi. Dne 6. května 1856 se v Příbore narodil Sigmund Freud, pozdější zakladatel psychoanalýzy, lékař, psychiatr a neurolog. Roku 1871 vznikl sbor dobrovolných zasičů, roku 1882 byla ve městě německou menšinou otevřena soukromá jednotřídní škola a v roce 1893 byla zřízena TJ Sokol. Na konci 19. století začaly ve městě vznikat továrny textilní a poté i další.
Na počátku 20. let 20. století přišla krize, která způsobila uzavření některých továren. Roku 1938 se Příbor stal součástí německých Sudet a 10. října téhož roku byl obsazen německým vojskem. K osvobození města došlo 6. května 1945. Po roce 1948 byly znárodněny a vyvlastněny továrny a živnosti, došlo ke kolektivizaci zemědělství a rozpadl se školní systém. Činnost po válce obnovilo pouze reálné gymnázium. Pro svůj historický význam bylo město roku 1989 vyhlášeno městskou památkovou rezervací.
Centrum města je tvořeno náměstím Sigmunda Freuda v jehož středu se nachází barokní sousoší Panny Marie a litinová kašna se sochou Hygie. Náměstí je lemováno historickými domy s podloubím, mezi kterými se vyjímá funkcionalistická budova radnice. Nedaleko od náměstí se nachází pomník Sigmunda Freuda a nedaleko odtud také jeho rodný dům, ve kterém je umístěno muzeum. Velmi cenné jsou také budovy piaristického gymnázia, kláštera a koleje a klášterního kostela sv. Valentina. Mezi další cenné církevní památky patří farní kostel Narození Panny Marie, kostel sv. Kříže, kostel sv. Františka Serafinského, kostel sv. Valentina s oltářem či kaple sv. Jana Sarkandra na severním předměstí.
