Strážnice
Město Strážnice leží v Jihomoravském kraji v okrese Hodonín nedaleko státní hranice se Slovenskem.
Oblast byla zřejmě osídlena již v dávných dobách.
Strážnice vznikla zřejmě ve 2. polovině 13. století. Po roce 1260 zde byl Milotou z Dědic postaven strážní hrad, jehož úkolem byla ochrana zemské hranice. Poté celý majetek patřil králi.
První písemná zpráva o osadě pochází z počátku 14. století. Tehdy darem od krále získal panství Vok z Kravař. Jeden z pozdějších majitelů, Petr Strážnický z Kravař, panství značně rozšířil. Roku 1543 je v písemnostech poprvé zmíněn Průžkův dům.
V 1. polovině 15. století byla Strážnice významným centrem husitů. Jiří z Kravař nechal založit gotické Nové Město a dal ho opevnit příkopem a valem s branami. Přestavěl hrad a postavil kostel sv. Martina. Strážnice nabývala takového významu, že roku 1458 na zdejším hradě podepsal Jiří z Poděbrad s uherským králem Matyášem Korvínem dohody o přátelství a svatební smlouva o Matyášově sňatku s Jiřího dcerou Kateřinou. Jiří z Kravař byl posledním z rodu a zemřel roku 1466.
Počátkem 16. století koupili Strážnici Žerotínové, kteří městu zařídili četná práva a nechali hrad přestavět na renesanční zámek s vnitřními arkádami. Ve 2. polovině 16. století nechal Jan III. ze Žerotína opevnit Nové Město, Předměstí a Staré město palisádou, vodním příkopem a valem. Nechal zvýšit strážní věž a opevnění zpevnil baštami. Největší nebezpečí přinášela hlavní cesta od Skalice a od Veselí nad Moravou, proto byla postavena takzvaná Skalická a Veselská brána.
Počátkem 17. století byla Strážnice jedním z nejvýznamnějších měst Moravy. V letech 1604 – 1605 zdejší vyšší bratrskou školu navštěvoval Jan Ámos Komenský. Roku 1628 Strážnici koupil plukovník František z Magnisi. Zahájil rekatolizaci Strážnice a roku 1633 sem povolal piaristy. Židovské obci daroval pozemek na založení hřbitova.
Roku 1742 byl ve Strážnici postaven barokní chrám Panny Marie s kolejí. Byl stavěn na místě starého kostela, přičemž původní stavba byla do nového kostela zahrnuta, ale byla obrácena dispozice, vchod byl přesunut na opačnou stranu, stejně tak hlavní oltář. Roku 1744 byla zbořena věž, která stála na náměstí, a její zdivo bylo použito na stavbu kostela. Stavba kostela byla dokončena roku 1746. Dne 18. října 1750 byl kostel slavnostně vysvěcen. V polovině 18. století byly také přestavěny měšťanské domy i radnice.
V roce 1804 byla na místě staré židovské synagogy postavena nová. Roku 1824 byl u zámku přes řeku Moravu postaven řetězový most. V 1. polovině 19. století došlo k úpravě zámeckého parku a výstavbě skleníku. Byl upraven také zámek, který získal novorenesanční podobu. V roce 1870 došlo k přestavbě synagogy. Ve 2. polovině 19. století bylo město počešťováno, vznikaly spolky i školy, roku 1897 bylo založeno české gymnázium. Na konci 19. století byl Průžkův mlýn přestavěn na parní pohon.
Ve 30. letech 20. století získal Průžkův mlýn elektrický pohon. Až do roku 1941 probíhaly ve strážnické synagoze bohoslužby, ale 22. června tohoto roku byla synagoga zničena. Posledními majiteli zámku byli Magnisové, kterým byl majetek zkonfiskován. Židovský hřbitov byl po válce osázen stromy. Roku 1948 se z poničené synagogy stal sklad. V 50. letech 20. století proběhl na židovském hřbitově poslední pohřeb. Roku 1973 byla zahájena výstavba strážnického skanzenu, který byl veřejnosti otevřen roku 1981. V roce 1986 došlo k vyčištění židovského hřbitova. Roku 1991 byla židovská synagoga vrácena městu a postupně opravena.
Historické centrum města bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. Z nejstarších městských památek jmenujme brány městského pevnění – Skalickou a Veselskou. Z obou se dodnes dochovaly boční bašty. Další původní branou je gotická Černá brána s brankou pro pěší.
Další starou stavbou je Průžkův dům, který byl původně vodním mlýnem, později byl poháněn parním zařízením a nakonec elektřinou. V provozu byl až do roku 1975.
V centru města se nachází jednolodní kostel Panny Marie se sedmi oltáři. Hlavní oltář Nanebevzetí Panny Marie je zdoben sochami, anděly i archandělem Gabrielem. Vedlejší oltáře jsou zasvěceny Čtrnácti svatým Pomocníkům, sv. Antonínu Paduánskému, sv. Janu Nepomuckému, sv. Josefu, sv. Josefu Kalasanskému a sv. Václavovi.
Z židovských památek se dodnes dochovala synagoga a také židovský hřbitov. Ten byl založen v polovině 17. století. Ze staršího hřbitova ve Starém Městě sem byly přemístěny náhrobky, nejstarší je z roku 1448. Hřbitov zaujímá plochu 5.093 metrů čtverečních a nachází se zde asi 1.500 náhrobků rozestavených asi ve 35 řadách.
Z dalších významných památek města jmenujme zámek. V jeho blízkosti se nachází skanzen „Muzeum vesnice Jihovýchodní Moravy“. Vstupní budova je z roku 1612 a původně sloužila jako pivovar. V areálu skanzenu stojí 65 staveb, které jsou seskupeny do částí nazvaných Moravské Kopanice, Luhačovické Zálesí, vodní technické stavby, vinohradnické stavby, luční hospodářství a Horňácko.
