Sušice

Kolem roku 790 byla na suchém ostrohu mezi Otavou a Roušankou založena osada. Odtud také pravděpodobně pochází její název. Osada se postupně rozrůstala.
Roku 1192 se sňatkem hraběte von Bogen s dcerou Bedřicha Ludmilou dostalo městečko do bavorských rukou. Od té doby neslo název Schüttenhofen.
Až do roku 1273 patřilo město k Bavorsku. V tomto roce ho Jindřich Bavorský odstoupil králi Přemyslu Otakarovi II. a město se tak stalo královským. Blahobyt města zajišťovala výhodná poloha na odbočce Zlaté stezky a také solný sklad.
Roku 1322 dal Jan Lucemburský obehnat město hradbami, o dva roky později mu potvrdil výsady královského města.
Za husitských válek patřila Sušice k významným husitským centrům.
V 16. století se rozrostl obchod s Bavorskem, kam bylo vyváženo obilí a chmel.
Po bitvě na Bílé Hoře začal význam města upadat a Sušice nakonec byla zbavena všech práv. Několikrát tudy prošli švédové, kteří vždy město vyplenili a zapálili.
Roku 1797 dorazili do města Napoleonovi vojáci.
V roce 1839 byla ve městě zdejším rodákem Vojtěchem Scheinostem založena sirkárna, která přinesla velký rozvoj města. Jednalo se o první sirkárnu na našem území. Postupně byly zakládány různé spolky, zlepšoval se kulturní život a roku 1888 bylo město zapojeno na železnici.
Město se může pyšnit velkým množstvím historických památek. Dodnes zůstaly zachovány části opevnění, z roku 1322. Dochovala se dokonce bašta. Z bran se dochoval jen nepatrný zbytek Klášterní brány u mostu přes Otavu.
Na místě starší kaple ze 13. století byl v polovině 14. století postaven arciděkanský kostel sv. Václava. Při velké požáru roku 1707 se zřítila věž a část lodní klenby. V letech 1884 – 1885 byl kostel pseudogoticky přestavěn A. Perrinou.
Ze 14. století pochází také hřbitovní kostel P. Marie. V 15. století k němu byla přistavěna tzv. Kabátovská kaple, která se zachovala v neporušeném gotickém slohu i s hvězdovou klenbou. Po požáru roku 1581 byl celý kostel přestavěn a byla k němu dostavěna věž.
Roku 1654 byl založen kostel sv. Felixe a kapucínský klášter. Budovy byly jednoduché, bez výzdoby. V 18. století přibyla Kaple sv. Kalvárie.
V letech 1682 – 1683 byla na kopci Stráž postavena poutní kaple Anděla Strážce. Prostranství kolem ní bylo ohrazeno ambity a později kaplemi v nárožích.
Významnou kulturní památkou je židovský hřbitov, který se nachází mezi okružní komunikací a hradební zdí. Původně byl zřízen roku 1626 pod městským opevněním.
Jeden z domů s č. p. 33 byl původně gotický a přestavěný ve třetí čtvrtině 16. století. Nachází se zde výstavní síň. Tzv. Voprchovský dům č. p. 40 je budovou dřívějšího děkanství. Jedná se o zachovalý dům s původním zdivem, portálem a štíty zadního traktu. Kolem roku 1600 získal renesanční štít. V současnosti je sídlem Muzea Šumavy s bohatými sbírkami k dějinám horního Pootaví, historii města a sušického sirkařství. Dům č. p. 48 je stará lékárna, tzv. Rozacínovský dům. Je to pozdně gotický dům přestavěný kolem roku 1600 renesančně. V domě č. p. 49, který má gotické jádro, se nachází hotel Fialka. Součástí hotelu Fialka je také dům gotického původu č. p. 50, který byl renesančně přestavěn a má sgrafitovou fasádu. Další dům gotického původu je dům č. p. 51, kde se nachází pivnice. Byl přestavěn renesančně a upraven klasicistně. Budova radnice č. p. 138 byla renesanční stavbou z konce 16. střetlí. Po požáru roku 1707 byla přestavěna. Další přestavby proběhly roku 1850 a 1898. Z původní radnice se dochoval renesanční portál v přízemí. V průjezdu se nachází mramorová deska na památku postavení hradeb, která sem byla přenesena z Klášterní brány. Ve městě se nachází však ještě mnoho dalších, architektonicky velmi významných, domů. Patří mezi ně například domy s č. p. 27, 28, 29, 35, 36, 39, 44, 45, 132, 133, 134 nebo 135.
V blízkosti města se nachází 845 metrů vysoký vrch Svatobor. Na jeho vrcholu stávala od roku 1890 rozhledna a útulna Klubu českých turistů. Roku 1934 byla stará rozhledna zbořena a poté proběhla výstavba nové rozhledny s chatou. Z 26 metrů vysoké rozhledny je výhled na hrad Rabí, Prácheň, Kašperk i mnohé šumavské vrcholy.