Úvalno
Na vyvýšenině ve výšce 423 metrů se nacházelo sídliště z mladší doby bronzové a nejstarší doby železné. Zprávy o založení obce samotné se však nedochovaly. První písemná zpráva však pochází již z roku 1238, kde je v obecní kronice zmíněna obec Chvalno. Roku 1241 je v obecní kronice zmiňována rychta Erbrichterei. V 1. polovině 13. století byl na místě starého hradiště založen hrad, jehož úkolem bylo střežit zdejší obchodní stezku. První písemné zprávy o hradu pocházejí z roku 1253, kdy je zmiňován Jindřich z Lobenštejna, podle nějž se hrad nazýval Lobenstein. V tomto roce je také hrad připomínán v zakládací listině Horního Benešova, kterou vydal podkomoří českého krále Beneš z Úvalna. Poté panství vlastnil rod Benešovi a později ho převzali Přemyslovci.Počátkem 14. století byl ještě hrad v rukou Přemyslovců a později se stal sídelním hradem zdejšího panství. Ve 14. století byl také v úvalně postaven gotický farní kostel sv. Mikuláše.
Roku 1474 dobyl hrad Lobenstein uherský král Matyáš Korvín. Jeho vojska vyplenila i široké okolí včetně Úvalna. Roku 1493 daroval král Vladislav zdejší panství Janovi ze Šelenberka a Kosti. Podle něj je hrad nazýván Šelenburk.
V roce 1523 koupil celé panství Jiří Hohenzollern z Ansbachu. Ve 2. polovině 16. století sloužil hrad jen jako lovecký hrádek.
V 17. století již byl hrad opuštěn. Od roku 1622 ho vlastnili Lichtenštejnové, ale po třicetileté válce již hrad nezadržitelně chátral. Až po té se také obec Úvalno odvrátila od protestantské víry zpět ke katolictví.
Roku 1762 proběhly barokní úpravy kostela sv. Mikuláše.
V letech 1817 – 1825 probíhaly na hradě archeologické práce. V roce 1823 se v Úvalnu narodil Hans Kudlich. Od roku 1939 studoval na vídeňské univerzitě a dne 24. června 1848 byl zvolen za říšského poslance. Dne 25. července 1848 vystoupil na 1. říšském sněmu za zrušení nevolnictví. Robota byla zákonem ze 7. září 1848 zrušena. Když na trůn nastoupil císař František Josef I., utekl Hans do Německa. V roce 1853 se stal doktorem medicíny a o rok později utekl do Ameriky. Roku 1861 bylo hradní zdivo Šelenburku použito na stavbu silnice z Krnova do Opavy, která přinesla dobré spojení i Úvalnu. V 80. letech 19. století již zde vedla i železnice.
V roce 1913 byl na 395 metrů vysokém vrchu Strážiště nad Úvalnem firmou Julia Lundwalla podle projektu Oskara a Rubena Felgela postaven pomník zdejšímu rodákovi Hansi Kulichovi. Součástí památníku byla také rozhledna. Obec rozhlednu, nazývanou také Kulichova varta, převzala 21. září 1913. Hans Kudlich zemřel 10. listopadu 1917 v Americe. Jeho ostatky byly uloženy vnově zřízeném mauzoleu v přízemí rozhledny a také bylo přistavěno nástupní schodiště. Na jaře roku 1996 byl v Úvalně otevřen hraniční přechod s Polskem.
Od května do konce září roku 2000 proběhly opravy rozhledny, které zahrnovaly především statické zajištění, elektroinstalaci a venkovní osvětlení. Rozhledna byla 1. října 2000 slavnostně otevřena veřejnosti. Je postavena ze žulového zdiva, na kterém se nacházejí chrliče a dále navazuje ortogonální dvoupatrová vyhlídka. Výška rozhledny je 22 metrů. Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny, ta vyšší se nachází ve výšce 18 metrů a vede na ní 103 schodů. Uvnitř věže se jsou tři podlaží.