Biskupská Kupa

V roce 1870 byl na Biskupské kupě Antonem Wolfem objeven pramen. Roku 1875 začali členové Moravsko-slezského sudetského turistického spolku, jehož členem byl i Wolf, nosit na vrch hory kameny. Z těch zde poté postavili vyhlídkový bod, ale již rok poté ho museli zbourat. Roku 1889 byla na vrchu Biskupská kupa přímo na hranici Rakouska-Uherska a Pruska postavena dřevěná vyhlídková věž. Dosahovala výšky 13 metrů, byla pětipodlažní a měla tvar jehlanu. V roce 1895 byla povolena stavba kamenné rozhledny. Ta měla na místě dřevěné vyhlídky vzniknout u příležitosti padesáti let panování císaře Františka Josefa I. Dřevěnou vyhlídkovou věž strhla roku 1896 vichřice a proto mohla být zahájena stavba kamenné rozhledny. Stavbu organizoval sudetský turistický spolek sekce Zlaté Hory, rozhlednu postavil zednický mistr Wemer z Janovic. Slavnostní otevření Rozhledny císaře Františka Josefa proběhlo 26. 8 1898. Je nejstarší kamennou rozhlednou v Jeseníkách.
Po 2. světové válce byla rozhledna uzavřena, protože se nacházela nebezpečně blízko hranici. Sloužila pouze jako televizní vysílač. Po roce 1989 byl stožár televizního vysílače přemístěn a roku 1996 začala probíhat rekonstrukce rozhledny. Nejprve bylo upraveno schodiště a v létě roku 1998 byla u příležitosti stého výročí postavení znovu otevřena.
Biskupskou kupu najdeme v nadmořské výšce 890 metrů na severním okraji Zlatohorské vrchoviny v blízkosti města Zlaté Hory. Tato válcová rozhledna stojí na české straně Česko – Polských hranic a je vysoká 19,3 metru. Objem zdiva je 280 metrů krychlových a tloušťka zdiva 95 centimetrů. Rozhledna má průměr 6,2 metru a její obvod v základech činí 19,46 metru. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 18,4 metru lze při dobré viditelnosti spatřit horizont ve vzdálenosti 108 kilometrů. Při příznivém počasí lze spatřit polské město Wroclav nebo nejvyšší vrcholky Vysokých Tater. Při lepší viditelnosti lze také spatřit Krkonoše, za normálních okolností hřbety Hrubého Jeseníku, Rychlebských hor i město Zlaté Hory pod kopcem. Zda je rozhledna otevřená ohlašuje správce rozhledny vlajkou. Pokud vlajka vlaje, je možné rozhlednu navštívit. V její blízkosti byla po roce 2000 zahájena výstavba turistické chaty.
Na vrcholku hory se nachází pěší turistický přechod mezi Českou republikou a Polskem. Tento mezinárodní hraniční přechod je místní raritou. Státní hranici lze překročit pouze za účelem turistiky na platný cestovní pas.
Na břidličnatý vrchol Biskupské Kupy vede zelená značka z Náměstí Svobody ve Zlatých Horách. Je dlouhá asi 3 kilometry a překonává značné převýšení. Ze Zlatých Hor lze autem vyjet do sedla silnice Zlaté Hory – Petroviče, kde se nachází u bývalých Petrových bud menší parkoviště. Odtud lze využít zelenou turistickou značku v protisměru.
Na svahu Biskupské Kupy se nachází zřícenina hradu Leuchtenštejn. Hrad vejčitého tvaru o rozměrech asi 50 x 35 metrů byl postaven koncem 13. století. Hrad měl kulatou věž o průměru 9 metrů a štítovou zeď. Byl postaven pravděpodobně vratislavskými biskupy a měl za úkol střežit zlaté doly. Počátkem 15. století však pravděpodobně zanikl, roku 1687 je již popsán jako zřícenina. Do současnosti se dochovaly pouze zbytky hradeb a válcové věže. Ke zříceninám ani nevede turistická stezka.