Sněžka
Sněžka leží v Krkonoších a je nejvyšší horou nejen tohoto pohoří, ale i celé České republiky. Její nadmořská výška je 1.602 metrů. Masív Sněžky je složen ze svoro-rulových hornin. Úbočí jsou holá a skalnatá, leží totiž již nad hranicí lesa. Vrchol tvoří plocha o rozloze přibližně 30 arů. Vrcholem prochází česko-polská státní hranice. Sněžka je vynikajícím rozhledovým bodem. Za jasných dnů je vidět daleko do Čech a do Polska. Při mimořádné viditelnosti prý bývá vidět i Petřínská věž v Praze.První výstup na Sněžku je připisován neznámému benátskému kupci, který se do Krkonoš vydal hledat drahé kamení. Stalo se tak v roce 1456. V letech 1563 – 1566 se její výšku pokusil změřit slezský humanista Kryštof Schilling. Naměřil neskutečných 5.880 metrů! Další měření prováděl roku 1569 pan Jiřík z Řásně a i on učinil Sněžku vyšší než ve skutečnosti – 2.035 metrů.
Původní německý název vrchu zněl Schneekoppe, tzn. Sněžný vrchol. První české pojmenování znělo Pahrbek sněžný, pak Sněžovka a dnešní název Sněžka je používán od roku 1823.
Rozlehlý vrchol přímo vybízel k postavení ně-jaké krajinné dominanty. Nejstarší stavbu najdeme na polské straně vrcholu. Je jí 14 metrů vysoká kaple sv. Vavřince o půdorysném průměru 7 metrů. Vystavěna byla na popud cisterciáků z Krzesowa za vydatného přispění majitele panství pana Karla Schaffgotsche. Stavba byla provedena v letech 1665 – 1681. Bohoslužby se zde konaly pětkrát ročně. V josefské době rušení klášterů kaple zpustla a fungovala jako hospoda a útulek. Později byla obnovena a roku 1854 znovu vysvěcena.
Základy Polské, dříve Slezské boudy byly položeny v roce 1850. O sedm let později vyhořela, v roce 1862 byla obnovena a její budova sloužila veřejnosti až do roku 1976, kdy byl dán do užívání současný horský hotel. Ten je postaven podle projektu polského architekta Lipińského z lehkých a odolných materiálů.
Ještě donedávna stála na polské straně dřevěná budova meteorologické stanice z roku 1900. Tato stavba vysoká 18 metrů sloužila za II. světové války jako výcviková základna Wehrmachtu a po válce to byla jediná fungující meteorologická stanice ve střední Evropě. Stržena byla v osmdesátých letech 20. století.
Česká strana Sněžky není již tak architektonicky zajímavá. Stojí zde zchátralá budova České boudy. Postavena byla v roce 1868 boudařem Blaschkem z Pomezních Bud. V roce 1870 ji koupil majitel Slezské boudy Fridrich Sommer, takže obě boudy na Sněžce měly navzdory zemské hranici jednoho majitele. Česká bouda časem díky své pohnuté historii zchátrala a její ruina dnes vrchol spíše hyzdí.
Opodál České boudy stojí skromná budova poštovny, nejvyššího místa v Čechách, kde můžete získat poštovní razítko a nedaleko ní stojí kamenný trigonometrický obelisk.
Poslední stavbou na české straně Sněžky je horní stanice sedačkové lanovky z Pece pod Sněžkou. Lanovka byla do provozu uvedena v roce 1949 a má dva úseky: Pec pod Sněžkou – Růžová hora a Růžová hora – Sněžka. Mezi Správou KRNAP a provozovatelem lanové dráhy probíhají dlouholeté spory o budoucnosti lanovky a ekologických a ekonomických dopadech nových variant. Návrhů je mnoho, například návrhy ve stávající trase: nová lanovka z Pece až na Sněžku s výstavbou sjezdovky, nová lanovka z Pece na Růžovou horu včetně sjezdovky, rozsáhlá rekonstrukce stávající lanovky nebo úplné odstranění lanovky bez náhrady. Existují také varianty nedržící se současné dráhy lanovky: výstavba lanovky z Pece přes Růžohorky a Růžovou horu až na Sněžku včetně sjezdovky z Růžohorek nebo výstavba úseku z Pece na Růžohorky a ponechání horního úseku (bez propojení lanovek) – také v tomto případě se počítá se sjezdovkou.
