Starý královský palác
Kníže Soběslav I a král Vladislav I. vybudovali podle vzoru německých císařských paláců románský palác. V prvním patře se nacházel trůnní sál, panovníkova obytná místnost s rohovým krbem a také kaple. Do dnešních dní se z něj dochovalo pouze obvodové zdivo, které tvoří součást hradební zdi, a zbytky valené klenby.Za vlády Přemysla Otakara II. byla provedena gotická přestavba.
Roku 1303 postihl Pražský hrad požár, který významně poničil také tuto budovu, z níž se nic nedochovalo. Král Jan Lucemburský se o sídlo panovníků nezajímal. Až jeho syn Karel IV. se po roce 1333 rozhodl vybudovat reprezentativní sídlo. Stavba byla náročná a pokračovala ještě za jeho syna Václava IV. Na místě původní románské kaple byla v letech 1370 – 1387 postavena kolegiátní kaple Všech svatých. Do dnešních dní se toho z přestavby dochovalo poměrně dost. Nejcennější je takzvaná Sloupová síň. Tato dvoulodní síň se nachází v západním křídle a má úmyslně nepravidelné klenby. Dále se dochovaly klenby v přízemí hlavního křídla, arkáda na severní straně paláce, portály nebo zbytky oken.
Počátek 15. století přinesl husitské války a následnou krizi. Až král Vladislav II. Jagellonský zahájil přestavbu paláce, která mu dala dnešní podobu. V patře hlavního křídla byl postaven na tehdejší dobu největší sál v Evropě. Nachází se zde pozdně gotické síťové klenby a osnově šesticípých hvězdic. Dále jsou k vidění trojdílná renesanční okna. Do tohoto sálu byly vybudovány Jezdecké schody. Také vzniklo jižní Ludvíkovo křídlo, které vybíhalo do parkánu. V jeho druhém patře se nacházela Česká kancelář a ve třetím patře síň Říšské dvorské rady. Ve východním křídle byla vybudována Stará sněmovna. Západní křídlo paláce bylo rozšířeno a spojeno pomocí arkády s katedrálou sv. Víta. V západním křídle byla vybudována Vladislavova ložnice a místnost, která sloužila jako archiv zemských desek.
Roku 1541 byl celý palác výrazně poničen požárem. Všechny poničené prostory byly později renesančně upraveny nebo zcela přestavěny. Habsburkové však ve 2. polovině 16. století přemístili sídlo do západní části hradu a palác poté sloužil jako kanceláře a dokonce jako skladiště.
Dne 23. května 1618 byla z východního okna České kanceláře provedena defenestrace královských místodržících. Tato událost rozpoutala následné stavovské povstání. Dne 19. června 1621 byl v síni Říšské dvorské rady přečten rozsudek smrti 27 vůdcům stavovského povstání. Ti byli o 2 dny později popraveni na Staroměstském náměstí.
Až do roku 1841 sloužila místnost Staré sněmovny k zasedání Nejvyššího zemského soudu a do roku 1847 se zde scházely stavovské sněmy k zasedáním i volbě králů.
Starý královský palác tvoří dominantu jižní strany 3. nádvoří Pražského hradu. Jeho dominantu tvoří slavný Vladislavský sál, jehož délka je 62 metrů, šířka 16 metrů a výška 13 metrů. Sloužil ke shromažďování, k zasedání stavovských sněmů, ke korunovačním hostinám nebo jako sál pro rytířské turnaje. V současné době je spjat se slavnostním slibem nově volených prezidentů republiky.
