Francie - Panthéon

Panthéon de Paris je kostel ležící ve francouzské Paříži v Latinské čtvrti na vrcholku kopce svaté Jenovéfy.

Po konverzi ke křesťanství nechal první stavbu na tomto postavit roku 507 král Chlodvík I. Stal se jím klášter sv. Apoštolů a později v něm byl pohřben zakladatel kláštera král Chlodvík I. se svou druhou manželkou Chrodechildou a také patronka města svatá Geneviève.

Podle patronky města byl v 9. století klášter přesvěcen na sv. Geneviève.

Kolem roku 1180 proběhla v na místě klášterního kostela výstavba nového, který ale později zchátral a byl zbořen.

V 17. století chtěli mniši kostel přestavět, ale král Ludvík XIV. návrh stavby neschválil. Roku 1744 těžce onemocněl a slíbil, že v případě svého uzdravení nechá na místě zbořeného kostela sv. Geneviève postavit kostel podle představ mnichů. Architektem se stal Jacques-Germain Soufflot a roku 1757 král jeho plány schválil. Základní kámen položil Ludvík XIV. 6. září 1764. Roku 1778 se na již hotové stavbě objevilo několik drobných trhlin, které byly způsobeny pohybem půdy. Soufflot se stal terčem kritiky a roku 1780 zemřel. Stavbu dále vedl jeho žák Jean-Baptiste Rondelet a stavba byla dokončena roku 1790. Došlo k několika úpravám, především ke snížení zdí a také zazdění původně plánovaných oken. Po dokončení se z kostela oproti původním plánům stala svatyně určená k uctívání významných francouzských osobností. Prvním pohřbeným se roku 1791 stal revolucionář Honoré Mirabeau, jehož ostatky však byly brzy odstraněny. V témže roce zde byl pohřben Voltaire.

Roku 1806 byl kostel zasvěcen sv. Jenovéfě. Sloužil i vědě – fyzik Jean Bernard Léon Foucault zde postavil 67 metrů vysoké kyvadlo a provedl pokus dokazující existenci zemské rotace. V roce 1811 nechal Napoleon část interiéru vyzdobit freskami ze života svaté Geneviève. Roku 1885 byl kostel odvěcen, stavba se opět stala národní svatyní a bylo rozhodnuto o uložení ostatků Viktora Huga. Roku 1877 byly interiéru Pantheonu vytvořeny malby zpodobňující sv. Geneviève.

Stavba je klasicistní na půdorysu řeckého kříže. Stavba je 83 metrů vysoká, 110 metrů dlouhá a 84 metrů široká. Okolo 117 metrů vysoké kopule vede ochoz, ze kterého je krásný výhled na Paříž.

Za vstupem se nachází obrovský centrální prostor s řadami sloupů. Interiér je zdoben freskami a malbami.

Pantheon slouží jako hrobka. Pro tyto účely jsou využívány rozsáhlé podzemní chodby a kaple označované jako krypta, ve které jsou uloženi významní Francouzi, například Pierre Curie, Alexandre Dumas st., Viktor Hugo, Jena-Jacques Rousseau, Voltair, Émile Zola nebo jediná žena Maria Curie-Skłodowska.