Francie - Versailles
Versailles, plným jménem Château de Versailles je zámek ve stejnojmenném městě ležícím nedaleko Paříže.
Ještě na počátku 17. století byla Versailles malá vesnice obklopená hlubokými lesy plnými močálů i zvěře. Král Ludvík XIII. sem rád jezdil na lov, takže zde roku 1624 koupil pozemky a nechal postavit venkovské sídlo. Pařížský biskup Gondi pak roku 1631 na krále převedl versailleské panství a král nechal v letech 1631 – 1634 přestavět venkovské sídlo na lovecký zámeček. Po jeho smrti roku 1643 se stal králem Ludvík XIV., který se vyhýbal pobytu v nepokoji zmítané Paříži, takže nechal roku 1661 okolí zámku přebudovat na rozlehlé zahrady. Proběhla výmalba interiérů a v roce 1662 byl původní zámeček rozšířen, dostal zdobnou fasádu a v zahradách byly vybudovány fontány a kanály. Již roku 1664 se v zámeckých zahradách konaly první královské zahradní slavnosti. V roce 1668 započalo období rozsáhlých přestaveb. Král koupil vesnici Trianon a přičlenil jí k versailleskému panství. Pak vesnici nechal zbourat a roku 1670 zde nechal postavit zámeček nazývaný Porcelánový Trianon. Roku 1678 započala významná přestavba zámku, který pod vedením architekta Jula Hardouina Mansarta v následujících letech získal nové severní a jižní křídlo. Roku 1680 byl na místě terasy spojující ložnice krále a královny postaven Zrcadlový sál. Roku 1682 přemístil král svůj dvůr z pařížského královského paláce Louvre do zámku ve Versailles. Nadále však probíhaly úpravy interiérů. Roku 1687 nechal král zámeček Porce-lánový Trianon nahradit Mra-morovým Trianonem, který se později začal nazývat Velký. V roce 1688 byly hotové základní stavební práce.
Menší úpravy zámku pokračovaly až do roku 1710, kdy byly rekonstrukce dokončeny, a byla vysvěcena zámecká kaple. Ačkoli náklady na provoz zámku byly ne-úměrně vysoké, již o několik let později započaly další stavební úpravy. Například roku 1736 byl zbudován Herkulův sál a roku 1740 největší zámecká fontána nazývaná Neptunova kašna. V letech 1761 – 1768 byl postaven zámeček Malý Trianon. V letech 1770 – 1772 proběhly další stavební práce. Z tohoto období pochází například budova zámecké opery. Hýření panovníků pokračovalo a následující král Ludvík XVI. nechal v letech 1783 – 1786 postavit Královninu vesnici zvanou Hameauu. Šlo o vesničku o 12 domech, ve kterých královna Marie Antoinetta trávila volný čas a žila zde prostým venkovským životem odlišným od povinností a pravidel královského dvora. Hýření královské rodiny přineslo roku 1789 Velkou francouzskou revoluci a královská rodina byla 6. října 1789 donucena zámek ve Versailles opustit a vrátit se do Paříže, kde byli později popraveni. Zámek postupně chátral, budovy byly využívány pro různé účely, zámecké vybavení bylo rozkradeno a zahrada zarostlá.
Po zániku První francouzské republiky roku 1804 se stal císařem Napoleon I. Bonaparte. Roku 1806 zahájil rozsáhlou rekonstrukci zámku včetně přestavby Velkého a Malého Trianonu a zámek vybavil novým zařízením. Celá rekonstrukce byla hotova roku 1810. Roku 1814 se stal francouzským králem Ludvík XVIII., který v rekonstrukci zámku pokračoval a přestavba byla dokončena až v roce 1824 za Ludvíkova nástupce Karla X. Politická situace byla stále nestabilní, roku 1830 byl král Karel X. svržen z trůnu a zámek začal znovu chátrat a dokonce měl být zbořen. Jeho nástupcem se stal Ludvík Filip Orleánský, který ho nejen zachránil před zbouráním, ale v letech 1833 – 1837 ho nechal přestavět. Roku 1838 zde bylo otevřeno muzeum na památku francouzských vítězství. Po skončení vlády Napoleona III. sloužil zámek během prusko-francouzské války v letech 1870 – 1871 jako sídlo německé armády. Roku 1871 bylo na zámku Versailles vyhlášeno Německé císařství.
V roce 1920 byla na zámečku Velký Trianon podepsána Trianonská mírová smlouva, která po skončení 1. světové války stanovila hranice nově vzniklého Maďarska. Roku 1979 byl zámek i s parkem zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
Zámek se stal předlohou mnoha jiných evropských paláců, například slavného rakouského Schönbrunn. Středem zámku je Královské nádvoří, od kterého vybíhá vlevo Jižní křídlo a vpravo Severní křídlo, na které je napojena budova Opery. Za Královským nádvořím se nachází Mramorové nádvoří, které je obklopeno centrální částí zámku ve tvaru U, v jejíchž základech se nachází pozůstatky původního loveckého zámečku a ve které se nacházejí královské ložnice a Zrcadlový sál. Ten je 79 metrů dlouhý, na jedné straně má okna a na druhé totožně vypadající zrcadla. Na stropě má bohatě zdobené klenby.
Za zámkem se rozkládají obrovské zámecké zahrady o rozloze přibližně 100 hektarů. Zahrady jsou členité, rozdělené množstvím teras, vodních kanálů a fontán, mezi nimi například umělé jezero, Velký kanál, Apollonova fontána nebo Neptunova fontána. V zahradě se nachází také oranžerie, skleník, zeleninová zahrada nebo zoologická zahrada. Po celé zahradě je navíc rozmístěno mnoho soch.
