Itálie - Vesuv

Vesuv je jednou z nejnavštěvovanějších památek v Itálii. Samostatně se vypíná z roviny v Neapolském zálivu, asi 15 kilometrů na jih od metropole Kampánie. Z vrcholu se nabízí krásný pohled na Neapol a záliv.
Staré římské jméno nejslavnější evropské sopky znamená "nevyhaslá" a není důvod je měnit. S vyloučením rizika "neplánované aktivity" se můžete podívat do kouřícího kráteru... Je zde k vidění aktivní fumarola - vybuchující pára a horké plyny.
Sopka vznikla ve čtvrtohorách původně jako ostrov a ve starověku ji pokládali za vyhaslou. 24. srpna 79 po Kristu však nastal mohutný výbuch, který zničil Pompeje, Herkulaneum, Stabiae a několik malých osad. Kužel Vesuvu ve skutečnosti "vyrůstá" z kráteru jiného vulkánu - Mount Somma. Právě ten rozšířil vnější stěnu Vesuvu výbuchem, který zasypal Pompeje a Herkulaneum. Roztavená láva z útrob země o teplotě 1.400 stupňů Celsia se vymrštila z magmatické komory sopky do výšky 5 kilometrů, ale nikdy se nedostala až k Pompejím. Město bylo pohřbeno obrovským deštěm popela a vulkanického kamení. Herkulaneum zase zmizelo pod řekou bahna, které se stalo ochrannou kůrou. Díky bahnu se dodnes zachovala horní poschodí domů a dokonce i dřevěné stavby.
V následujícím období až do roku 1139 následovalo patnáct výbuchů, potom zarostla téměř pokojná hora i kráter křovím. Od 17. století je to jediná, ještě částečně činná, sopka na evropské pevnině.V roce 1631 nový hrozný výbuch znovu oživil činnost této sopky. Tehdy na úpatí této hory zahynulo na 3.000 lidí. Od tohoto roku došlo ke 23 význačným erupcím.
Poslední tři ze zmíněných dvaceti tří erupcí se udály v letech 1906, 1928 a poslední výbuch proběhl v březnu roku 1944. Kromě jiného byla zničena lanovka z Ercolana (tehdy Resina) na Vesuv. Od té doby, jak to bývá po větších výbuších, je sopka kromě občasných fumarol klidná.
Astrologové před koncem 20. století radili hráčům, aby vsadili peníze na další výbuch ve 20. století, ale seismologové namítali, že "bezpečnější" je sázka na zemětřesení. Dalšího výbuchu jsme se zatím skutečně nedočkali, ale možná na sebe nenechá dlouho čekat...
Výška hory je proměnlivá, protože každý silnější výbuch mění tvar jejího vrcholu. Nyní měří Vesuv 1.281 metrů nad mořem. Kráter měří nyní v obvodu 1.400 metrů, maximální průměr je 600 metrů a hloubka 216 metrů. Před rokem 1944, kdy došlo k poslední velké erupci, byl obvod kráteru ještě 3.400 metrů, ale bal o 79 metrů nižší.
Popelem zasypaný kužel a mladší láva jsou téměř bez vegetace, zato na úrodné starší a zvětralé lávě ve středních výškách rostou duby a kaštany. V nadmořské výšce pod 500 metrů najdeme ovocné kultury a vinice.
Uprostřed cesty k vrcholu stojí observatoř Eremo, která od roku 1845 studuje erupce a má pozoruhodnou výstavu reliéfů, seismografů i geologických vzorků lávy vymrštěné ze sopky.
Na severovýchod od hlavního kráteru, oddělený od něj hlubokým údolím Atrio del Cavallo, stojí ještě zbytek starší sopky Monte Somma vysoké 1.132 metrů, která měla kdysi průměr 4 kilometry.