Lichtenštejnsko - Vaduz
Vaduz je hlavní obec Lichtenštejnska. Leží v okrese Oberland na pravém břehu řeky Rýn v nadmořské výšce 455 metrů nad mořem. Zaujímá rozlohu 17,3 kilometru čtverečních a žije zde něco přes 5.000 obyvatel.
Zdejší hrad, tehdy nazývaný zřejmě Farduzes, byl postaven zřejmě ve 12. století na vysoké skalnaté plošině. Poprvé je zmiňován roku 1150. Z 12. století se do dnešní doby dochovala věž na východní straně hradního areálu.
Ve 13. století byl vlastněn hrabaty z Werdenbergu.
Z roku 1322 pochází písemná zpráva o hradu. V roce 1342 bylo založeno hrabství Vaduz, jehož sídlem se stal zdejší hrad. Tehdy také vznikl titul hraběte z Vaduzu a tehdejší hrabě Hartmann III. se na hradě usadil.
Zřejmě v průběhu 15. století proběhla výstavba kaple sv. Anny. Roku 1499 byl hrad, tehdy nazývaný Hohenliechtenstein, během švábské války ve Vaduzu zpustošen švýcarskými vojsky.
Roku 1699 římskoněmecký císař Karel VI. sloučil vaduzské hrabství s panstvím Schellenberg, čímž byl položen základ lichtenštejnského knížectví.
V roce 1712 zdejší středověké hrabství i s hradem od Hohenemsů koupili Lichtenštejnové. Od tohoto roku také hrad sloužil jako sídlo vlády. Dne 23. ledna 1719 bylo Lichtenštejnsko povýšeno na knížectví a Vaduz se stal jeho hlavním sídlem. V roce 1732 bylo sídlo vlády z hradu přemístěno.
Od roku 1838 na hradě sídlila vojenská posádka. Roku 1873 byl Fridrichem ze Schmidtu na místě starší středověké stavby postaven neogotický farní kostel sv. Floriána (sv. Florin).
V letech 1905 – 1920 nechal kníže Jan II. z Lichtenštejna hrad rozsáhle opravit do původní podoby ze 16. století a přebudovat na zámek. Kníže František Josef II. z Lichtenštejna ho pak na počátku 30. let 20. století nechal rozšířit. Roku 1930 bylo založeno poštovní muzeum. V roce 1932 byl Vaduzu udělen městský znak, ale městská práva dodnes nezískal. Roku 1938 se na zdejším hradě usadila knížecí rodina Lichtenštejnů. Dne 12. prosince 1997 se konala slavnostní ceremonie, při které byl farní kostel sv. Floriána přeměněn na katedrálu.
Vaduz je plný úzkých starých uliček a malých náměstíček lemovaných domy z bílého kamene. Najdeme zde uměleckou galerii, zemskou knihovnu, která obsahuje všechny knihy vydané v Lichtenštejnsku, muzeum lyžování, národní muzeum, poštovní muzeum či zemské muzeum. Sídlo všech státních institucí se nachází v jediné budově. Významnou církevní památkou města je katedrála sv. Floriána, která je centrem římskokatolické arcidiecéze. Nejvýznamnější památkou města přístupnou veřejnosti je Lichtenštejnská galerie s jedněmi z největších soukromých sbírek na světě. Nachází se v ní rodové sbírky Lichtenštejnů zahrnující obrazy například od Da Vinciho, Rembrandta či Rubense, sochy až z 15. století. Dominantou města je zámek Vaduz, někdy nazývaný hradem, který je dnes oficiálním sídlem lichtenštejnské knížecí rodiny. Představuje národní symbol Lichtenštejnska a dominantu města Vaduzu, není však přístupný veřejnosti. Na svazích v jeho okolí se nachází knížecí vinice.