Rakousko - Sillian

Obec Sillian leží v rakouské části údolí Pustertal v blízkosti italských hranic. Rozkládá se v nadmořské výšce nad 1.100 metrů na ploše necelých 40 kilometrů čtverečních. Sillian má přes 2.000 obyvatel a skládá se ze Sillianu, Sillianbergu a Ortsteilen Arnbachu. Jméno Sillian pochází z počátků alpsko-románských. Je odvozeno od slova Sillicana a v této souvislosti se mluví o krajině se štěrkovým potokem. Jiné zdroje odvozují jméno z dřívějšího výrazu Sill, snad podle potoka stékajícího z hřebenů hor.
Historie Sillianu úzce souvisí se založením a vývojem kláštera Innichen. V roce 769 ho vévoda bavorský Tasilo III. převedl na opata Atta, pozdějšího biskupa z Freisingu. Ten na pozemcích v údolí Pustertal kvůli slovanským misionářům založil benediktinský klášter.
Nejstarší písemná zmínka o Sillianu pochází z roku 1000, kdy je Silan, jak se tehdy nazýval, uváděn ve smlouvě týkající se nájemného, kterou uzavřel biskup Albuin z Brixenu.
Roku 1313 byl Sillian průkazně povýšen na vesnici.
Již okolo roku 1400 byl Sillian vsí ležící na stezce, po které obchodníci vozili své zboží. Roku 1440 se od zdejších domů a polí na starý Sillian sesypala naplavenina, která pohřbila středověkou část Sillianu. Roku 1469 udělil hrabě Leonhard z Görzu Sillianu právo pořádat trhy.
Roku 1506 postihla Sillian morová nákaza, která si zde vyžádala velké množství obětí. Se smrtí posledního z hrabat Görzerů se novým majitelem stal Maximilian I., který v roce 1508 potvrdil Sillianu stará práva a privilegia. Roku 1591 se na obec sesypala další naplavenina. Na oba tragické sesuny dnes upomíná Nepomucký památník u východního vstupu do vsi.
V roce 1636 se Sillian opět stal obětí morové nákazy, která si vyžádala četné oběti. Roku 1682 byl Sillianu udělen městský znak, který ukazuje na dříve vzkvétající živočišnou výrobu a řemesla.
Roku 1832 shořela téměř všechna obydlí Arnbachu západně od Sillianu a v roce 1882 byla obec postižena povodní.
Až do roku 1918 byl Sillian stanovištěm K. U. K. armády. Působil zde český stíhací letoun Bataillon č. 6. Během 1. světové války zničily granáty obytný dům v Sillianu a při útoku zemřely dvě osoby. Hotel Bad Weitlanbrunn sloužil jako vojenská nemocnice. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném válečném hřbitově v Arnbachu. Do roku 1939 k Sillianu patřily obce Arnbach a Sillianberg a v letech 1939 – 1949 také Panzendorf. Během obou světových válek byla poškozena zdejší nádražní budova a byla zničena přípravna krmiv v Arnbachu. V březnu 1945 byl zapálen celý statek Weiler Asthof včetně dvou nejstarších historických selských dvorů. Roku 1665 a poté ještě o rok později postihla městečko další povodeň.
V roce 2005 byl zrekonstruován památník obětí obou světových válek, který dodnes v severozápadní části válečného hřbitova připomíná válečné útrapy.
V současnosti je Sillian především centrem zimních sportů. Svahy 2407 metrů vysoké hory Thurntaler se v minulosti proměnily v lyžařský areál, který v současnosti nabízí téměř 50 kilometrů sjezdových tratí. Ze Sillianu do areálu vede kabinová lanovka, podle které spadá z vrcholu do údolí 11 kilometrů dlouhá sjezdovka Thurntaler. Z obce Ausservillgraten do areálu míří čtyřsedačková lanovka. Sillian však nabízí také upravované stopy pro běžecké lyžování. Nejdelší z nich vedou údolím Pustertal podél Drávy.