Švýcarsko - Thun
Thun je švýcarské město ležící v kantonu Bern asi 30 kilometrů jižně od hlavního města Bernu. Leží u jezera Thunersee na březích řeky Aare. Rozkládá se na ploše 21,7 kilometru čtverečních v nadmořské výšce od 552 až do 1.172 metrů nad mořem. Město má přes 40.000 obyvatel, přičemž jejich hlavním jazykem je němčina.
Město bylo osídleno již asi 3.000 let před naším letopočtem v období neolitu. Prokazatelně se zde neolitické sídliště nacházelo 2.500 let před naším letopočtem. Osídlení v letech 1800 – 800 před naším letopočtem dokladují nálezy z doby bronzové v oblasti Allmendingen. Název městu dali Keltové – slovo Thun vychází z keltského slova Dunnum, což znamená „opevněné město“.
Roku 58 před naším letopočtem dobyla město římská vojska, která postupně obsadila většinu území dnešního Švýcarska.
Okolo roku 400 bylo území od Římanů vybojováno zpět a Thun získali Burgundové.
V 7. století se v písemnostech poprvé objevuje zmínka o městě.
Když se Konrad II. stal králem Burgundska, stal se roku 1033 Thun součástí Svaté říše římské. Král spravoval i majetek Zähringenů.
Vévoda Herzog Berthold V. von Zähringen pak nechal Thun okolo roku 1190 rozšířit okolo dnešní Hauptgasse až k Rathausplatz a na místě původního rytířského hradu postavil hrad nový.
Roku 1218 Zähringenové vymřeli a města se ujal Ulrich von Kyburg. V roce 1264 udělila hraběnka Elisabeth von Kyburg městu Thun listinu, v níž bylo zaznamenáno více než 100 městských práv.
V roce 1323 hrabě Eberhard von Kyburg prodal Thun městu Bern. Později ho přijal jako léno zpět, ale roku 1384 se ho musel ve prospěch Bernu definitivně vzdát.
Od roku 1429 nebyl hrad trvale obýván, nicméně v letech 1430 – 1436 proběhla jeho rekonstrukce, při které získal například svou vysokou střechu. Roku 1476 proběhla Burgundská válka. Po bitvě u Murtenu obdržel Thun právo používat ve znaku zlatou hvězdu místo původní černé.
V 16. století rozkvět města pokrčoval. Roku 1500 byla uprostřed Thunu vybudována jednopatrová radnice se sálem v přízemí a kancelářemi v patře a velké tržní náměstí Rindermarkt, díky němuž se Thun stal centrem obchodu.
V roce 1641 vypukly ve městě selské nepokoje, které jsou známé jako Thunská válka. Roku 1685 byl k budově radnice připojen vedlejší dům Grand Weibel z roku 1585.
Po invazi Francouzů byl Thun hlavním městem kantonu Oberland, který existoval v letech 1798 – 1802.
Na počátku 19. století se začal rozvíjet cestovní ruch. Roku 1819 byla v Thunu založena vojenská škola, která se dále rozvíjela a existuje dodnes. V roce 1836 byla zahájena plavba parníků na Thunersee. V letech 1846 – 1854 byl stavitelem Pierrem Charlesem Dusillonem postaven neogotický zámeček Schadau. Roku 1859 získal Thun železniční spojení s městem Bern. První železniční stanice vznikla v oblasti dnešní Gewerbestrasse. V letech 1861 – 1863 byly postupně zřízeny vojenské stavby a úřady, vznikla například továrna na munici a zbrojnice. V letech 1873 – 1875 byl postaven Grandhotel Thunerhof. V roce 1877 bylo zahájeno vydávání thunských novin Der Tägliche Anzeiger a roku 1888 byl do města zaveden telefon. Roku 1895 byla otevřena továrna na munici.
Ve 20. století rychle vzrostl počet obyvatel, což zapříčinilo rozvoj města. K Thunu se připojovaly okolní obce, roku 1913 to byl Goldiwil, v roce 1920 Allmendingen, Buchholz, Dürrenast, Gwatt, Neufeld, Scherzligen a Schoren. V letech 1920 – 1923 proběhla výstavba nového nádraží, které se pro veřejnost otevřelo 1. června 1923. V roce 1925 byl otevřen lodní kanál z horního Inseli k novému nádraží. Roku 1942 pak proběhla výstavba bytů v oblasti Thunerhof. V roce 1971 bylo vybudováno napojení na dálnici A6.
Rok 2005 přinesl historicky největší zdokumentované povodně. 24. srpna dosáhla voda výšky 1,95 metru nad hranicí škod, do nadmořské výšky 559,25 metru nad mořem. Celkové škody se vyšplhaly až na 45 milionů švýcarských franků.
Dominantou města je hrad z 12. století. V jeho prostorách je umístěno muzeum dokládající čtyřtisíciletou historii oblasti.
Mezi významné stavby města patří také budova radnice. Pochází již z roku 1500 a v následujících staletích byla přestavována a rozšiřována až do současné podoby. Nyní je dvoupatrová, s podloubím a má rohovou věž.
Jihovýchodně od radnice vede ulice Obere Hauptgasse. Je dvouúrovňová, s vyvýšenými chodníky a podloubím na obou stranách.
Významný je také zámeček Schadau z poloviny 19. století. Stojí na jižním břehu jezera Thunsee nedaleko řeky Aare. V zámeckém parku se nachází letohrádek z 19. století a Wocherovo panorama z let 1809 – 1814. Jde o malované kruhové panorama zachycující uličky města i vzdálené vrcholky Alp. Malba je zapsána na seznamu švýcarského kulturního dědictví. Ve městě najdeme galerii i několik muzeí – gastronomické muzeum, v němž je k vidění i nejmenší kuchařka na světě, muzeum hraček Spielzeug-museum, muzeum páry Vaporama, muzeum umění nebo muzeum proutěných výrobků Flechtmuseum. Nejznámější však je vojenské muzeum s desítkami tisíc exponátů. V Thunu se dodnes nachází slavná vojenská škola a sídlí zde největší vojenská posádka v zemi.
Město leží na břehu jezera Thunersee, které je samo o sobě významným turistickým cílem. Z města je také výhled na trojici hor Eiger, Mönch a Jungfrau.
