Bolívie - Chacaltaya
Chacaltaya je 5.421 metrů vysoká hora ležící v pohoří Andy, respektive Kordillery, nad bolívijským městem La Paz. Nadmořská výška bývá často uváděna i jiná, například 5.395, 5.420 nebo 5.486 metrů. Název Chacaltaya znamená v aymarštině „studená cesta“.
Před asi 18.000 lety zde vznikl ledovec.
Ve 30. letech 20. století byla na Chacaltayu postavena silnice a v roce 1939 byl na ledovci postaven první lanový vlek. Zdolával převýšení pouze 200 metrů, dolní stanice byla ve výšce 5.222 metrů a horní ve výšce 5.422 metrů. Byl postaven na půdorysu trojúhelníku, přičemž ve své dolní části začínal vysoko nad lyžaři. Vzhůru vedl přes asi sedm podpěr, které jako kladky využívaly staré ráfky z pneumatik. K pohonu byl využit automobilový motor umístěný v dřevěném domku. Šlo o nejrychlejší vlek na světě, jeho rychlost byla srovnatelná s dnešními odpojitelnými sedačkovými lanovkami, které dosahují rychlosti až 6 m/s. Lyžaři se k vlečnému lanu připevnovali sami pomocí mechanismu, který si celý lyžařský den vozili s sebou. Na světě údajně nebyl žádný jiný vlek, na který by bylo tak složité nastoupit a vyjet s ním nahoru. Díky výstavbě vleku zde vzniklo malé lyžařské středisko, které mělo několik „nej“. Šlo o nejstarší lyžařské středisko v Jižní Americe, jediné středisko v Bolívii, jediné středisko Jižní Ameriky mimo Argentinu a Chile, nejseverněji položené středisko v Jižní Americe a také nejvýše položené lyžařské středisko na světě. Leželo dokonce výše, než je Everest Base Camp. Po indonéském středisku Maoke byla Chacaltaya druhé nejbližší středisko od rovníku. Středisko bývalo kvůli extrémně chladnému podnebí v provozu v obdobích bohatých na srážky, obvykle od listopadu do března a pouze o víkendech. Středisko tak bylo jediným v Jižní Americe, jehož sezóna odpovídala obvyklému zimnímu provozu středisek na severní polokouli. Ačkoli se zde nacházely pouze asi 2 kilometry sjezdovek značených jako snadné a středně obtížné, byl areál ve spojení s vlekem, který vyžadoval velké zkušenosti, a vysokou nadmořskou výškou určen spíše pro velmi zkušené lyžaře. Hlavní sjezdovka se nacházela mezi chatou a vlekem a nazývala se Pista Central Slalom. Roku 1940 zaujímal zdejší ledovec rozlohu 0,22 kilometru čtverečních. V roce 1942 nebo 1946 byla pod vrcholem v nadmořské výšce 5.270 metrů postavena astronomická observatoř.
V 50. letech zde byla postavena kamenná lyžařská chata. Do roku 1980 však ledovec ztratil polovinu svého objemu, do roku 1987 již 80 %. Roku 1990 bylo zahájeno bližší zkoumání zdejšího ledovce a předpokládalo se, že vydrží do roku 2015. V roce 2007 však již ledovec zaujímal rozlohu pouze 0,01 kilometru čtverečních a roku 2009 v důsledku jevu El Niño, který přinesl zeslabení studeného Peruánského proudu a tedy i vyšší teploty a menší srážky, definitivně roztál. Uvažovalo se o využití technického zasněžování, ale lyžařské středisko, které za svou historii přilákalo desetitisíce návštěvníků, bylo nakonec uzavřeno. Až do roku 2009 byla zdejší astronomická observatoř nejvýše položenou observatoří na zemi.
Na Chacaltayu se lze dostat pohodlně z La Paz, cesta trvá asi 1,5 hodiny. Podél silnice se nachází několik menších staveb, jako jsou křížky či kapličky. Silnice končí na malém prostranství asi 200 metrů pod vrcholem. Nedaleko se nachází astronomická observatoř Observatorio de Física Cósmica, která je provozována díky spolupráci univerzity Universidad Mayor de San Andrésis s několika dalšími světovými univerzitami. Jde o významné místo k výzkumu gama záření. U parkoviště stojí domek, který sloužil jako základna zdejšího dnes již nefunkčního vleku, a také chata klubu Club Andino Boliviano, která sloužila jako ubytovna a restaurace. Vrchol Chacaltayi je dostupný po pěšině, převýšení je maximálně 200 metrů. Z Chacaltayi jsou krásné výhledy na 6.438 metrů vysokou Illimani, 6.088 metrů vysokou Huaynu Potosí nebo město La Paz.
