Peru - Lima
Lima je hlavní a největší město Peru. Leží na řece Rímac, respektive v údolí řek Lurín, Rímac a Chillón, v průměrné nadmořské výšce 139 metrů nad mořem, zaujímá rozlohu 2.672 kilometrů čtverečních a má asi 8 milionů obyvatel.
Území dnešního města a jeho nejbližšího okolí bylo v dávné minulosti osídleno indiány z And.
Později bylo ovládáno Inckou říší, která oblast v 15. století dobyla. Inkové založili Pachacamac, který byl významným centrem po dalších 100 let.
Na počátku 30. let 16. století přistáli u pobřeží dnešního Peru španělští dobyvatelé. V roce 1532 porazili tehdejšího inckého císaře Atahualpu a převzali správu celé říše. Velitel dobyvatelů a guvernér všech dobytých území Francisco Pizarro pak 18. ledna 1535 založil město nazývané Ciudad de los Reyes, tedy Město králů. Brzy se však začal používat nový název města, vzniklý zkomolením jména řeky Rímac na Limaq. V roce 1543 se Lima stala hlavním městem nově vzniklého místokrálovství Peru. Během srpna a září 1536 obléhala město incká armáda vedená Mankou Cápacou II. Španělé svou pozici uhájili a 3. listopadu 1536 bylo potvrzeno založení města. O rok později, 7. prosince 1537, byl Limě udělen městský znak. Následující roky přinesly občanskou válku, v níž padlo mnoho mocných mužů včetně Francisca Pizarra. Lima se stala významným římskokatolickým centrem, roku 1541 byla založena diecéze a probíhala inkvizice k potlačení kacířství. Občanská válka odezněla až roku 1543, Lima se stala sídlem soudu, v roce 1546 byla zdejší diecéze povýšena na arcidiecézi, roku 1551 byla založena univerzita, která byla první univerzitou v Latinské Americe, a v roce 1563 vzniklo divadlo. Roku 1579 vyloupil Francisco Drake lodě zakotvené v limském přístavu, v důsledku čehož byla přijata různá bezpečnostní opatření. Roku 1584 vznikla v Limě tiskárna knih.
V 17. století rostla aktivita pirátů, proto Melchor de Navarra y Rocafull nechal v letech 1684 – 1687 postavit městské hradby. Díky zahraničnímu obchodu v 17. století prudce stoupal počet obyvatel až na 80.000 roku 1687. Rozvoj zbrzdila dvě velká zemětřesení, která město postihla 20. října a 2. prosince 1687. Většina města byla poškozena, upadala těžba nerostných surovin i zahraniční obchod. Následovalo období hladomoru a epidemií, takže během pěti let klesl počet obyvatel na polovinu.
Dne 28. října 1746 byla Lima postižena zemětřesením. Místokrál José Antonius Mansa de Velasca pak zahájil přestavbu města. Mimo jiných byla postavena býčí aréna, hřbitov, došlo k obnově katedrály.
Vpádem povstalců do města dne 7. září 1820 započala válka, která 28. července 1821 vyústila v podpis deklarace nezávislosti a Lima se stala hlavním městem Peruánské republiky. Boje pak přesto pokračovaly, poslední bitva se odehrála až 9. prosince 1824. V 50. letech 19. století započala výstavba významných staveb – jatka, tržnice, nemocnice, věznice, most pes řeku Rímac nebo železnice do přístavu Callao. Roku 1872 byly zbořeny městské hradby a proběhla mezinárodní výstava, pro kterou byl postaven palác Palacio de la Exposición. V letech 1879 – 1883 byla Lima obsazena chilskou armádou, která jí zdevastovala. V 90. letech byla zahájena obnova města, vybudovány důležité komunikace a nové městské čtvrti.
Ve 20. a 30. letech došlo k přestavbě historických budov v centru města, byla mezi nimi i radnice a po požáru roku 1920 i vládní palác. Opět rostl počet obyvatel a nezastavilo ho ani další zemětřesení, které město postihlo 24. května 1940. Lima se rozrostla na severní břeh řeky Rímac a později také po pobřeží směrem na východ a jih. Roku 1988 bylo historické centrum města zapsáno na seznam kulturního dědictví UNESCO.
Nejvýznamnější památky města najdeme v okolí hlavního náměstí Plaza de Armas, nazývaného také Plaza Mayor, které je obklopeno paláci. Uprostřed náměstí se nachází bronzová kašna ze 17. století. Dominantou náměstí je katedrála s hrobkou zakladatele města Francisca Pizarra, která stojí v jihovýchodní části náměstí. Její interiér je poměrně strohý, ale má několik bočních oltářů. Součástí je muzeum náboženského umění s exponáty v podobě obrazů, soch, mešních rouch a dalších památek ze 17. a 18. století. V sousedství katedrály najdeme arcibiskupský palác s dřevěnými vyřezávanými balkóny. Severovýchodní strana náměstí je tvořena vládním, respektive prezidentským palácem, který dříve sloužil jako sídlo španělských místokrálů. Má několik nádvoří a v interiéru se nachází sály věnované významným osobnostem peruánské historie.
Severozápadně od náměstí se nachází kostel Santo Domingo, východně od náměstí kostel San Francisco s klášterem a katakombami, které sloužily pro pohřbívání v koloniálním období.
Ve městě je mnoho muzeí, nejvýznamnější je Museo de Oro, tedy muzeum zlata, ve kterém se nachází různé zlaté a stříbrné předměty, ale i mumie.
Asi 30 km jihovýchodně od Limy se nachází archeologické naleziště Pachacamac, významné centrum incké říše.
