Peru - Ollantaytambo
Ollantaytambo, jinak také Ollantaytanpu nebo Ullantaytampu, je městečko a archeologické naleziště ležící v Peru asi 70 kilometrů severozápadně od města Cuzco na západním konci údolí Valle Sagrado na soutoku řek Patacancha a Vilcanota, která je známá spíše jako posvátná řeka Urubamba. Leží v nadmořské výšce asi 2.792 metrů nad mořem.
Oblast Ollantaytamba byla osídlena již před příchodem Inků. V polovině 15. století ho dobyl a obsadil devátý Inka Pachacuti Yupanqui jinak zvaný také Pachakutiq Yupanki nebo Pachacutec. Ollantaytambo se stalo jeho soukromým majetkem. Město přestavěl tak, aby odpovídalo standardům pro ubytování incké šlechty. V okolí města vystavěl různé stavby a terasy, které byly zavlažován vodou z řeky Urubamby. Po Pachacutiho smrti přešel majetek pod správu jeho rodiny.
V 1. polovině 16. století sloužilo Ollantaytambo jako hlavní město Inky Manca. Ve 30. letech 16. století oblast obsazovali Španělé vedení Franciscem Pizarrem a Manco město opevnil. Roku 1536 Manco na planině Mascabamba nedaleko Ollantaytamba Španěly porazil, nicméně v roce 1537 se dobrovolně stáhnul do Vilcabamby.
V 19. století ruiny Ollantaytamba prozkoumalo několik badatelů a objevitelů, mezi nimi například Clements Markham, Ernst Middendorf, Ephraim Squier nebo Charles Wiener.
Dnes je Ollantaytambo jediným dodnes obývaným inckým městem. Centrální část leží na východním břehu řeky Patacancha a má pravoúhle uspořádané ulice sestávající ze čtyř podélných a sedmi příčných ulic. Na jižním konci, kde v minulosti byl hlavní vstup do města, se dnes nachází centrální náměstí Plaza de Armas. Na západním břehu leží část Araqhama, kde najdeme kostel Iglesia de Santiago Apostol i velké trhové náměstí Manyaraki.
Na Araqhamu na západní straně volně navazuje hlavní obřadní centrum Ollantaytamba, které se rozprostírá na svazích kopce Cerro Bandolista. V údolí najdeme různá ve skalách vytesaná vodní díla, například Baño de la Ñusta nebo chrám Templo de Agua. Svahy jsou tvořeny sedmnácti terasami, které za dob Inků sloužily k pěstování okrasných květin. Terasy postavené mezi skalami chránily rostliny před nepřízní počasí a umožňovaly Inkům pěstování rostlin, které v této nadmořské výšce jinak nerostou.
Na vrcholku kopce se nachází ceremoniální centrum rozdělené do tří částí – centrální část tvořící zakončení teras, jižní prostor chrámů a severní pohřební. Součástí chrámové části je Chrám Slunce, ze kterého se dochovala kamenná zeď tvořená šesti čtyřmetrovými monolity, které pocházejí z hory na opačném břehu řeky Urubamby. Stavby v centrální a severní části jsou vytesané přímo ze skály, stojí zde až dvoupatrové budovy a nachází se zde také několik fontán.
V okolí Ollantaytamba se nacházejí další incké památky, mezi něž patří pevnost Intihuatana, která sloužila k pozorování a „zachytávání“ slunce, a další vodní díla, například fontána či lázně. Součástí inckého systému jsou také pozůstatky skladišť kečuánsky nazývaných qollqa, která kvůli lepším podmínkám pro skladování najdeme na kopcích v okolí Ollantaytamba. V okolí najdeme také pozůstatky opevnění, které doplňovaly přírodní obranu tvořenou okolními horami. Asi 5 kilometrů od Ollantaytamba najdeme v rokli Kachiqhata pozůstatky tří lomů Kantirayoq, Mullup'urku a Sirkusirkuyoq, ze kterých pocházejí kamenné bloky využité na stavbu.
Ollantaytambo je dnes výchozím bodem pro cesty na Machu Picchu – ať již proto, že odtud odjíždějí vlaky do Aguas Calientes, městečku pod Machu Pichu, nebo proto, že zde začíná několikadenní trek na Machu Picchu zvaný Inca Trail.
