CZ-MILKA.net

Pod tou skálou, kde proud řeky syčí
a kde ční červený kamení,
žije ten co mi jen srdce ničí,
koho já ráda mám k zbláznění.

Často k nám jezdívá s kytkou růží
nejhezčí z kovbojů v okolí,
vestu má ušitou z hadích kůží,
zbitej pás, za ním pár pistolí.

Hned se ptá jek se mám, jak se daří,
a kdy prý mu to svý srdce dám,
na to já odpovím, že čas maří,
srdce svý z červený řeky mám.

Vím, že lásku jak trám lehce slíbí,
já ho znám, srdce má děravý.
Ale já ho chci mít, mně se líbí,
bez něj žít už mě dál nebaví.

Když je tma a jdu spát, noc je černá,
hlavu mám bolavou závratí,
ale já mu chci být přesto věrná,
dokud sám se zas k nám nevrátí.