Dajána

Lidé o ní říkají, že je v lásce nestálá,
ona zatím potají jediného v mysli má.
Na toho, kdo klid jí vzal,
dnem i nocí čeká dál,
krásná a bláhová Dajána.


Ten kdo klid ji navždy vzal,
odešel si bůhví kam,
Dajána má v srdci žal,
žije marným vzpomínkám.


Předstírá-li ve dne smích,
pláče v nocích bezesných,
krásná a bláhová Dajána.


Srdce, které zastesklo si,
smutným úsměvem teď žal svůj nosí,
ona však čeká dál, o-o, o-o, o-o-o-o-o-o-o-o-o.


Ospalá jde ulicí,
nezbaví se lásky pout,
sny, jež voní skořicí,
sny, jež nelze obejmout,
navždy bude sama snít,
nenalezne nikdy klid,
krásná a bláhová Dajána.