CZ-MILKA.net

Itálie - Verona

Verona je město ležící v severní Itálii v oblasti Benátsko v provincii Verona. Leží na řece Adige asi 100 kilometrů západně od Benátek a 30 kilometrů východně od Lago di Garda, tedy Gardského jezera, v průměrné nadmořské výšce asi 59 metrů nad mořem na ploše asi 207 kilometrů čtverečních a má asi čtvrt milionu obyvatel.

Oblast dnešního města byla osídlena již v pravěku. V roce 89 před naším letopočtem si zde Římané založili kolonii, ze které se postupem času stalo významné město.

V roce 30 dokončil císař Augustus výstavbu amfiteátr a jeho následovníci nechali okolo města postavit hradby. V 1. století bylo postaveno také římské divadlo, most Ponte di Pietra.

Ve 3. století vládl císař Valerián, který z Verony učinil významné město.

Počátkem 6. století byla Verona jedním ze sídelních měst východogermánského ostrogótského krále Theodoricha Velikého. V roce 532 vypukly římsko-gótské války mezi Ostrogóty a Byzantskou říší a skončily až roku 552. Verona byla během válek vydrancována Byzantiky. Z válečných útrap se však rychle vzpamatovala a longbardský král Alboin z ní roku 569 opět učinil jedno ze svých sídelních měst.

Ve 2. polovině 8. století Karel Veliký válčil proti Longobardům, podle nichž byla později pojmenována oblast zvaná Lombardie, a podařilo se mu sesadit krále Desideria. Jeho syna Adalgisa, který byl posledním longbardským králem, roku 774 vyhnal. Tím se celé území stalo součástí Franské říše a Verona byla hlavním centrem severní Itálie.

Roku 843 byla Franská říše rozdělena a Verona se Verdunskou smlouvou stala součástí Království Lothara I.

V roce 1065 byla zahájena výstavba klášterního kostela San Fermo Maggiore. V 11. století byl postaven i kostel San Lorenzo.

Město se rychle rozvíjelo díky své výhodné poloze. Okolo roku 1100 získalo různá městská práva. V roce 1117 bylo zasaženo silným zemětřesením, které část města zničilo a mnoho budov a kostelů bylo přestavěno nebo nově postaveno v románském stylu. Protáhla se i stavba kostela San Fermo Maggiore, který byl dokončen roku 1140. Roku 1172 byla Verona poškozena požárem. Z roku 1194 pochází radniční věž Torre dei Lamberti.

Roku 1226 se vysokým veronským úředníkem, takzvaným podestou, stal Ezzelino III. ze šlechtického rodu Scaligerů, italsky nazývaný de Scalis nebo della Scala. Jeho úřad roku 1263 vyústil až v trvalé držení města. Scaligerové byli přísní, ale spravedliví a městu zajistili rychlý rozvoj. Nechali postavit hrad a most Ponte Scaligero. Roku 1280 byla zahájena stavba kostela Sant´ Anastasia.

Roku 1387 se Verona dostala do rukou milánského šlechtického rodu Viscontů, italsky nazývaných Visconti.

V roce 1404 byla Verona přičleněna k Benátkám. V letech 1451 – 1466 byl postaven kostel San Bernardino. V 15. století ve Veroně vznikla malířská škola, ze které vzešlo mnoho známých umělců tehdejší doby.

Ve 2. polovině 16. století byly postaveny mohutné hradby s příkopem na jihu města. Roku 1595 napsal anglický básník a dramatik William Shakespeare svou tragédii Romeo a Julie, jejíž děj zasadil do Verony.

V roce 1797 Veronu dobyl Napoleon I. zvaný Bonaparte a předal jí pod správu Rakouska.

Roku 1866 se Verona jako součást Benátska stala částí sjednocené Itálie.

Za 2. světové války bylo město okupováno německou armádou, která ho roku 1945 při ústupu vážně poškodila.

V základech budov v historickém centru Verony se nacházejí zbytky římských staveb. Dominantou a nejstarší stavbou Verony je Arena z roku 30 postavená císařem Augustem, která je třetí největší na světě. Při zemětřesení roku 1117 byl vážně poškozen, vnitřní dvoupatrové arkády zůstaly zachované, ale z vnější obvodové stěny zdobené mramorem se dochoval pouze malý fragment. Další římskou památkou je divadlo z 1. století, které bylo v minulosti zastavěno domy a obnoveno až v 18. století, most Ponte di Pietra nebo brána Porta Borsari.

Významnou stavbou města je katedrála Duomo S. Maria Matricolare ze 12. století. Je trojlodní, zdobená sochami a s bohatou výzdobou interiéru. Z dalších církevních památek jmenujme baziliku San Zeno Maggiore postavenou v 5. století nad hrobem biskupa Zena později přestavěnou na klášterní kostel. Současná stavba pochází z 11. století, ale najdeme v ní pozůstatky starších i novějších staveb a výzdoby. Románský je také kostel San Lorenzo u hradu Castello, Santo Stefano nebo malý San Giovanni in Foro nedaleko hlavního náměstí.

Dodnes se dochovaly také velké části gotických městských hradeb i scaligerský hrad Castel Vecchio s cihlovým mostem přes řeku, který byl roku 1945 vyhozen do vzduchu, ale později obnoven z původního materiálu. Gotický je také kostel Sant´ Anastasia s vysokou věží, San Bernardino nebo Sant´ Eufemia.

Centrem města je podlouhlé náměstí Piazza delle Erbe, tedy Zelný trh. Na náměstí najdeme kamenný altán Capitello ze 16. století, kašnu se sochou Madony da Verona a sloup s benátským lvem. Po jeho obvodu se nachází převážně renesanční měšťanské domy ze 13. – 17. století, mezi nimi i Casa de Mercantisnebo na severozápadním konci renesanční palác Palazzo Maffei. Na Východní straně se nachází radnice Palazzo della Ragione s 98 metrů vysokou věží Torre dei Lamberti. Okolo ní vede průchod na náměstí Piazza del Signori s pomníkem Dante Alighieriho obklopené paláci, mezi nimiž je například raně renesanční radnice La Loggia z konce 15. století nebo Prefettura ze 13. století. Severovýchodně od náměstí se nachází kostel S. Maria Antica z 9. století a pozdně gotické Arche Scaligere. Nejvyhledávanějším místem Verony je středověký měšťanský Juliin dům zvaný Casa di Giulietta, který vlastnil slavný rod Capuletů.

Z dalších památek jmenujme hrad Castel San Pietro stojící na místě staré římské pevnosti, kostel San Giorgio in Braida ze 16. století, palác Palazzo Giusti z roku 1580 a mnoho domů a paláců.

Na jihu je historická část města oddělena hradbami z 2. poloviny 16. století s hlubokým příkopem, branami a bastiony, dnes se na hradbách nachází park a podél nich vede hlavní silnice Circonvallazione Oriani a další silnice na ní navazující.