Rakousko - Wien
Vídeň je spolková země a hlavní město Rakouska ležící na řece Dunaj. Zaujímá rozlohu 415 kilometrů čtverečních, je rozdělena na 23 samosprávných částí a žije zde asi 1,7 milionu obyvatel, díky čemuž je Vídeň největším městem Rakouska. Čtvrtina obyvatel Vídně však nepochází z Rakouska a pěti na obyvatel nemá rakouské občanství.
Území dnešního města bylo osídleno již v mladší době kamenné a za Keltů se zde nacházela osada Vedunia, po níž převzalo budoucí město svůj název. V době bronzové zde sídlily indoevropské kmeny. Na přelomu letopočtu území obsadili Římané, kteří zde na obranu hranic zřídili osadu Vindobonu.
Ve 2. polovině 2. století byla osada zničena. Podruhé došlo k její zkáze na přelomu 4. a 5. století. Roku 433 pak Římané osadu opustili, ale oblast byla nadále obývána a postupně zde vzniklo středověké město. Od konce 5. století zde trvale sídlili Germáni. Roku 881 se objevuje zpráva o Wenii.
Postupně začaly v okolí Vídně vznikat další vsi. Roku 1137 již ve Vídni stály 3 kostely a v 50. letech 12. století zde byl postaven vévodský dvůr.
Od roku 1221 měla Vídeň městské právo. Roku 1246 připadla Vídeň českému králi Přemyslu Otakaru II. A po jeho smrti v bitvě na Moravském poli roku 1278 jí získal Rudolf I. Habsburský. Město bylo obehnáno opevněním, které ho chránilo další stovky let. Centrem obchodu se stal Hoher Markt (Horní trh) a obchodníci měli i své vlastní uličky – Pekařskou, Soukenickou nebo Vlnařskou. Ve 13. Století byl také založen Hofburg.
V roce 1365 byla založena vídeňská univerzita.
Roku 1469 ve Vídni vzniklo biskupství.
Od roku 1526 byla Vídeň habsburská. O tři roky později na ní zaútočil turecký sultán Sulejmana I., ale město se ubránilo.
Za třicetileté války roku 1619 obléhalo Vídeň české stavovské vojsko, ale jinak jí válka nepostihla. Roku 1678 však byla Vídeň zasažena morovou nákazou. Císař Matyáš nechal postavit lovecký zámeček nazvaný Schöner Brunnen. V letech 1683 – 1685 byla Vídeň obléhána tureckou armádou, která část města, včetně zámečku, poškodila. Již na sklonku století, pravděpodobně roku 1698, zde začal vznikat předchůdce budoucího zahradního labyrintu.
Roku 1713 postihla Vídeň morová epidemie a po vymizení nemoci nechal Karel VI. postavit kostel Karlskirche. V letech 1714 – 1723 nechal Evžen Savojský postavit své letní sídlo – zámek Belvedere. Roku 1734 byl na památku vítězství proti Turkům na vrchu Kahlenberg postaven kostel. Marie Terezie nechala roku 1741 postavit městské divadlo a v roce 1743 velkolepě přestavět zámek Schönbrunn. V roce 1752 zde vznikla nejstarší zoologická zahrada na světě. Roku 1754 žilo ve Vídni již 175 tisíc obyvatel. Ve 2. Polovině 18. století byla Vídeň evropským centrem kultury, žil zde Ludwig Van Beethoven, Joseph Haydn nebo Wolfgang Amadeus Mozart. Zámek Schönbrunn začal složit jako letní císařská rezidence a již tehdy se u něj nacházel předchůdce pozdější zoologické zahrady. Roku 1775 byla v zámeckém parku postavena glorieta.
Roku 1805 byla Vídeň obsazena napoleonským vojskem. O čtyři roky později Napoleon obsadil Vídeň podruhé. Ačkoli Napoleon byl v takzvané Bitvě národů poražen, Vídní se přehnala vlna revolucí. Za vlády císaře Františka Josefa I. Byly roku 1857 strženy vnitřní hradby, na jejichž místě v letech 1858 – 1888 vznikala Ringstrasse (Okružní třída). Roku 1869 byla ve Vídni postavena státní opera. Město se rychle rozvíjelo, takže v roce 1894 bylo zbořeno i vnější opevnění a na jeho místě vznikla hlavní silnice Gürtel. K městu se postupně začaly připojovat okolní obce, které tvořily jeho předměstí.
Zoologická zahrada v Schönbrunnu byla prvním místem, kde se 14. července 1906 v zajetí narodilo mládě slona afrického. Před první světovou válkou žily ve Vídni 2 miliony obyvatel a Vídeň byla čtvrtým největším městem světa. Po skončení 1. světové války se roku 1918 Vídeň stala hlavním městem nově vzniklého Rakouska. Roku 1920 přešel zámek Schönbrunn do majetku státu. Až do roku 1945 byla Vídeň jako součást Rakouska připojena k Německu. Na jaře roku 1945 byla Vídeň bombardována a při 53 náletech bylo vážně poničeno celé město včetně významných staveb. Po skončení 2. světové války bylo město rozděleno na americkou, britskou, francouzskou a sovětskou okupační zónu. Až roku 1955 byla Vídeň sjednocena. V roce 1996 byl zámek Schönbrun zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Zahradní labyrint, který se u něj nacházel, v průběhu desítek let zanikl, ale roku 1998 byl zřízen zcela nový.
Roku 2001 bylo historické centrum města zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.
Největší památkou města je zámek Schönbrunn s 1.441 místnostmi vybavenými v rokokovém slohu. V okolních zahradách se nachází altán Gloriette s výhledem na zámek i město, skleník Palmenhaus o délce 113 metrů a výšce 28 metrů, skleník Wüstenhaus, zahradní labyrint o rozloze 1.715 metrů čtverečních a samozřejmě světoznámá zoologická zahrada.
Z dalších památek jmenujme například zámek Belvedere nebo sídlo habsburské monarchie Hofburg se Spanische Hofreitschule (Španělskou dvorní jezdeckou školou). Významná je také budova parlamentu, radnice, národní divadlo Burgtheater a státní opera Staatsoper.
Mezi významné církevní památky patří dominantní gotický Stephansdom (katedrála sv. Štěpána) s věží sahající až do výšky 137 metrů.
Další atrakcí je zábavní park Prater (Prátr) s obřím kolem a spoustou dalších atrakcí.