Švýcarsko - Bern
Bern je hlavní město Švýcarska, je tedy sídlem vlády, parlamentu a mnoha institucí. Leží v podhůří Bernských Alp na náhorní plošině na pomezí francouzské a německé části Švýcarska. Zaujímá rozlohu 51,62 kilometrů čtverečních. Jeho hlavním jazykem je však němčina, nicméně obyvatelé používají nářečí nazývané Bernština. Bernská aglomerace asi 350.000 obyvatel z čehož přibližně 130.000 jich žije přímo v Bernu.
Území dnešního města bylo osídleno již ve 2. století před naším letopočtem. Tehdy se zde zřejmě nacházelo keltské oppidum. Sídlo se zde nacházelo i později během římského období a v raném středověku. Na nejvýchodnější části poloostrova se ještě před založením města nacházel hrad Nydegg.
Město na skalnatém ostrohu nad řekou Aare bylo založeno roku 1191 Bertholdem V., vévodou z Zähringenu, nicméně důkazy o osídlení dodnes nebyly objeveny. Berthold zemřel bez dědiců a Bern se stal svobodným imperiálním městem.
Někdy v letech 1218 – 1220 byla vybudována hodinová věž Zytglogge, která sloužila jako vstupní brána. Tehdy ještě byla z části ze dřeva. V roce 1224 se poprvé objevil bernský erb s medvědem a z tohoto roku pochází také první zpráva o kapli nacházející se na místě dnešní katedrály. Město se postupně rozrůstalo, především západním směrem. Až do roku 1256 tvořila západní hranici města právě věž Zytglogge, ale v tomto roce byly městské hrady posunuty až ke Käfigturm, která byla tohoto roku vybudována. Zytglogge, která byla vysoká pouze 16 metrů, pak byla v letech 1270 – 1275 o 7 metrů zvýšena, aby se zlepšil výhled. Někdy během 13. století byl zničen hrad Nydegg.
Roku 1341 byl na základech hradu Nydegg postaven kostel Nydeggkirche. V letech 1344 – 1346 se západní městské hradby posunuly až ke Christoffelturm, která se nacházela v oblasti dnešního nádraží. Zytglogge byla přeměněna na ženskou věznici. Roku 1353 se Bern připojil ke švýcarské konfederaci. Navzdory několika vlnám morové epidemie, znamenalo celé 14. století pro město prosperitu.
14. května 1405 vypuknul v ulici Brunngasse velký požár, který zachvátil město a vyžádal si 100 obětí na životech. Vyhořela dokonce i slavná Zytglogge. Po požáru došlo k výrazné přestavbě města, dřevěné stavby byly postupně nahrazovány domy z místního pískovce. Také Zytglogge získala nový tvar, bylo postaveno schodiště a zřízen hodinový stroj, který se však brzy rozbil. V letech 1406 – 1417 byla postavena radnice. Z 15. století pochází například také katedrála. Roku 1415 si Bern podrobil sousední kanton Aargau. V roce 1421 byla na místě původní kaple zahájena výstavba chrámu. Na konci 15. století mělo město asi 5.000 obyvatel.
V letech 1527 – 1530 byla přestavěna Zytglogge. Byl navržen nový hodinový mechanismus, takže hodiny na Zytglogge po 122 letech zase fungovaly. V roce 1536 si Bern podrobil Vaud. V polovině 16. století byla zastavena výstavba katedrály. Již od 16. století mělo město medvědy v takzvaném Bärengraben.
Roku 1640 pak byla zbořena Käfigturm a následně znovu vystavěna. Sloužila pak jako věznice. Za třicetileté války bylo postaveno také městské opevnění celého poloostrova, takzvané malé a velké šance.
V letech 1745 – 1750 byl postaven Erlacherhof. V letech 1770 – 1771 byla Zytglogge přestavěna v barokním slohu. Za francouzských revolučních válek byl roku 1798 Bern obsazen francouzskými vojsky. Části území byly zabaveny, nicméně samotné město mělo na konci 18. století asi 12.000 obyvatel.
Po vídeňském kongresu roku 1814 se však Bern stal opět největším kantonem konfederace a byl jím až dalších 165 let. Od roku 1832 je Erlacherhof sídlem městského zastupitelstva. Roku 1848 proběhlo Federální shromáždění, na němž se Bern stal hlavním městem švýcarské konfederace. V roce 1857 byla zahájena výstavba Bundeshaus, ve které sídlí vláda, parlament a část federální správy a o rok později byl postaven kostel St Peter & Paul-Kirche, tedy kostel Sv. Petra a Pavla. Katedrála byla dokončena až roku 1893. Na konci 19. století zde žilo přes 60.000 obyvatel.
V letech 1903 – 1905 žil v domě č. p. 49 v ulici Kramgasse Albert Einstein. Během svého pobytu vytvořil teorii relativity, kterou právě zde roku 1905 prezentoval. V roce 1979 se od kantonu Bern oddělil kanton Jura.
Historické centrum města je zařazeno na seznam kulturního světového dědictví UNESCO. Dominantou města je gotická katedrála Münster z 15. století. Z její věže výhled na město i Bernské Alpy. U katedrály se nachází park Münsterplattform s vyhlídkou. Z dalších církevních staveb jmenujme například pseudogotický křesťansko-katolický kostel Sv. Petra a Pavla stojící vedle radnice, francouzský kostel nebo Nydeggkirche.
Nejslavnější stavbou Bernu je 54,5 metru vysoká Zytglogge stojící mezi Kramgasse a Marktgasse. Jde o středověkou věž s hodinami, orlojem a pohyblivými loutkami. Její jméno pochází z bernské němčiny a do klasické němčiny se překládá jako Zeitglocke, tedy hodinová věž. Původně byla součástí opevnění, dokud jí nenahradila 23 metrů vysoká Käfigturm, kterou dnes najdeme mezi Marktgasse a Spitalgasse.
Významnou budovou je také Bundeshaus, ve kterém sídlí vláda a parlament. Nedaleko katedrály, v ulici Junkerngasse, najdeme Erlacherhof. Jde o šlechtické sídlo, které bylo postaveno v letech 1745 – 1750 na místě dvou starších domů. V současnosti je zámek nepřístupný, jelikož slouží jako sídlo starosty a městského zastupitelstva.
Nejhezčí ulicí města je Kramgasse, která je již od svého vzniku nezvykle široká – měří 24 metrů. Právě na Kramgasse najdeme dům číslo 49, který je nazývaný Einstein Haus. V tomto domě pobýval v letech 1903 – 1905 Albert Einstein a vytvořil zde teorii relativity.
Z dalších významných památek jmenujme například budovu radnice, která pochází z 15. století.
Historický střed města spojuje se zbytkem města několik mostů, mezi nimi například železný Kornhausbrücke z 19. století nebo Nydeggbrücke. Právě u něj se nachází Bärengraben, tedy medvědí příkop. Medvědi jsou symbolem Bernu již od 15. století a v současnosti obývají krásný přírodní park na svahu řeky Aare.
