Švýcarsko - Genéve
Genève, česky Ženeva, je hlavní město stejnojmenného švýcarského kantonu. Leží v jihozápadním cípu Švýcarska na hranici s Francií mezi Alpami na východě a pohořím Jura na západě. Rozprostírá se na břehu Ženevského jezera v místě, kde z jezera vytéká řeka Rhôna. Ženeva je druhým největším městem Švýcarska a největším městem frankofonní části Švýcarska. Má asi 186.000 obyvatel, ale v aglomeraci žije asi 720.000 obyvatel.
Počátky osídlení břehu jezera spadají až do období 3000 let před naším letopočtem. Výše položené oblasti byly osídleny v období Keltů asi 500 let před naším letopočtem, kdy zde keltský kmen Allobrogů obýval město Genava. Roku 121 před naším letopočtem dobyli Genavu Římané. V letech 58 – 52 před naším letopočtem zde dokonce pobýval Julius Caesar, který osadu pojmenoval Genua.
V roce 350 byl ve městě na místě dnešní katedrály postaven první křesťanský kostel. V letech 443 – 467 bylo město sídlem burgundských králů. Na přelomu 4. a 5. století se Ženeva stala sídlem biskupů. V 6. století byl na místě dnešní katedrály postaven kostel.
Od počátku 11. století bylo město součástí Svaté říše římské.
Roku 1124 podepsal biskup smlouvu s místním hrabětem, čímž získal absolutní moc nad městem. Roku 1160 byl na místě dnšní katedrály postaven kostel. Ze 12. století pochází také dům Maison Tavel.
Na počátku 13. století byla na místě staršího kostela zahájena výstavba románsko-gotické katedrály svatého Petra. V polovině 13. století se město stalo významným obchodím centrem a konaly se zde velké trhy. Měšťané se tím snažili získat lepší postavení.
Od roku 1309 měli měšťané právo volit si své radní. Roku 1334 bylo město postiženo požárem, po kterém prošlo mnoho staveb rekonstrukcí. Byl mezi nimi například dům Maison Tavel. V roce 1397 byla budova katedrály rozšířena o kapli Chapelle des Macchabées.
V letech 1400 – 1405 proběhla rekonstrukce katedrály, při které byla postavena štíhlá střední věž a gotická makabejská kaple. V 15. století byla postavena radnice. V roce 1477 uzavřel biskup s městy Bern a Fribourg smlouvu o vzájemné vojenské pomoci.
V roce 1526 uzavřeli smlouvu o vojenské pomoci i sami měšťané, čímž se jim podařilo vymanit z moci biskupa. Až do roku 1530 byli u moci Savojové. Město se vydalo na cestu k reformaci, která byla roku 1536 završena zákazem katolických bohoslužeb. Do města přišel reformátor Jan Kalvín, který zde zavedl přísný režim, kázal v katedrále a roku 1541 zpracoval novou městskou ústavu. Postihy za nevhodné náboženské projevy si roku 1553 vyžádaly upálení španělského lékaře Michela Serveta. V roce 1559 byla založena Akademie pro vzdělávání kazatelů, do které přicházeli z exilu měšťané z Francie, Itálie a Německa. Díky tomu se město rychle rozrostlo a zbohatlo.
Roku 1602 se Savojové pokusili dobýt ztracenou Ženevu zpět, ale neuspěli. V 18. století spory mezi bohatými a chudými obyvateli města vyvrcholily. Roku 1707 vypuklo povstání vedené právníkem Pierrem Fatiem, které však bylo potlačeno a iniciátor povstání byl zastřelen. Další vzpoura následovala roku 1737 a vyžádala si 11 obětí. Roku 1749 byla do katedrály instalována zvonkohra a v letech 1752 – 1756 získala stavba nové klasicistní průčelí. Město se i přes časté občanské nepokoje rozrůstalo a postupně se orientovalo na hodinářství, zlatnictví a textilní průmysl. Roku 1781 musel být na pomoc proti vzbouřením povolán francouzský král Ludvík XVI. Stovky obyvatel poté emigrovaly, ale roku 1793 se podařilo režim svrhnout a v následujícím roce přijmout novou ústavu. V letech 1794 – 1798 byla katedrála sídlem revolučního tribunálu. Roku 1798 se Ženeva stala součástí Francie.
Když byl roku 1815 poražen Napoleon, vznikl nový švýcarský kanton, jehož hlavním městem se stala Ženeva. V roce 1839 byla ve městě založena první hodinářská továrna. Roku 1847 město přijalo novou kantonální a o rok později spolkovou ústavu. Ve 2. polovině 19. století došlo ke zboření městských hradeb a začalo se rychle rozšiřovat a brzy se stalo nejlidnatějším švýcarským městem. Roku 1863 zde byla založena první mezinárodní humanitární organizace – Mezinárodní výbor Červeného kříže a v následujícím roce byla v místnosti Alabama Room zdejší radnice podepsána Ženevská konvence o lidských právech za války. Roku 1886 byl na Ženevském jezeře kvůli vysokému tlaku vody v potrubí vybudován přetlakový ventil. Chrlil vodu do výšky 30 metrů. V roce 1891 byly provedeny jeho úpravy a voda začala tryskat až do výšky 90 metrů. Roku 1898 byla na břehu jezera zavražděna rakouská císařovna Alžběta nazývaná Sisi.
V roce 1909 byla na zbytcích hradeb postavena zeď reformátorů se sochami. Roku 1915 navštívil město Tomáš Garrigue Masaryk, který v reformačním sále univerzity přednesl 6. července projev. Roku 1920 se Ženeva stala sídlem Společnosti národů. V letech 1929 – 1936 proběšhla výstavba paláce národů, tedy Palais des Nations. Roku 1946 se ve městě usídlil nástupce Společnosti národů – nově vzniklá Organizace spojených národů. Po roce 1946 došlo k výstavbě vědeckovýzkumného mezinárodního střediska CERN. Roku 1947 došlo k další úpravě vodotrysku a v roce 1951 byl nainstalován současný Jet d’Eau.
Nejvýznamnější stavbou města je románsko-gotická Cathédrale St-Pierre, tedy katedrála svatého Petra z počátku 13. století. V její věži najdeme 9 zvonů. Největší z nich pochází nazvaný La Clémence je z roku 1407 a váží 6,2 tuny.
Nedaleko katedrály najdeme nejstarší ženevské náměstí Bourg de Four. Z dalších významných památek jmenujme gotický kostel svaté Marie Magdaleny, který se nachází pod katedrálou. V sousedství katedrály se nachází bývalý biskupský palác Maison Mallet, ve kterém dnes sídlí mezinárodní muzeum reformace, nebo Maison Tavel z 12. století, v němž se nachází muzeum historie Ženevy. Ve městě najdeme také gotickou městskou zbrojnici, radnici z 15. století a na náměstí Molard městskou bránu.
Z novějších památek zmiňme především budovu univerzity a 100 metrů dlouhou zeď reformátorů Mur des Réformateurs v parku Parc des Bastions postavenou roku 1909 na pozůstatcích městských hradeb. Nad zdí reformátorů se v parku Promenade de la Treille nachází strom, jehož květy jsou od roku 1818 považovány za příchod jara, a nejdelší lavička na světě, která je díky délce 126 metrů zapsána v Guinessově knize rekordů.
Město leží na břehu Ženevského jezera, které má rozlohu 582 kilometrů čtverečních. Na území města se na něm nachází vodotrysk Jet d’Eau, který tryská 500 litrů vody za vteřinu rychlostí 200 km/h až do výšky 140 metrů a je symbolem města. Okolo jezera se nacházejí promenády a mnohé parky, severní břeh jezera se nazývá Švýcarská riviéra. V parku Jardin Anglais najdeme velké květi-nové hodiny. Městem protéká řeka Rhôna, která zde vytéká z Že-nevského jezera. Výtok překlenuje most Pont du Mont Blanc, z nějž je za dobrého počasí vidět asi 70 kilometrů vzdálená nejvyšší hora Evropy, 4.807 metrů vysoký Mont Blanc. Městem protéká také řeka Arve, která se do Rhôny vlévá na Jonction.
Ve městě sídlí mnoho meziná-rodních organizací, mezi nimi například část Organizace spojených národů (OSN), Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), Ekonomická a sociální rada OSN, Světová zdravotnická organizace (WHO) a mnohé další. Nedaleko města se u francouzských hranic nachází také Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN). Ženeva je i významným bankovním a obchodním centrem, sídlí zde mnoho významných společností a na výstavním centru Palexpo se pravidelně koná autosalon.
