Švýcarsko - Luzern
Luzern je hlavní město stejnojmenného švýcarského kantonu. Leží v centrálním Švýcarsku na severozápadním konci jezera Vierwaldstättersee, tedy Čtyřkantonálního jezera, doslovně Jezera čtyř lesních kantonů nazývaného Luzernské jezero. Zároveň leží na řece Reuss, která v tomto místě z Luzernského jezera vytéká. Město zaujímá rozlohu 24,15 kilometru čtverečních a leží v průměrné nadmořské výšce 436 metrů. Má necelých 60.000 obyvatel.
V 6. století ovládl oblast germánský kmen Alemanů. Okolo roku 750 se oblast současného města nazývala Luceria. V této době také vznikl benediktinský klášter sv. Leodegarda. V 9. století se klášter sv. Leodegarda dostal pod správu alsaského opatství Murbach.
Roku 1178 se klášter sv. Leodegarda vymanil zpod správy kláštera Murbach. Z tohoto roku také pochází první písemná zpráva o zdejší vsi, která měla dokonce svůj kostel Kapellkirche.
Okolo roku 1220 byla otevřena cesta přes průsmyk sv. Gottharda a ves díky čilému ruchu na obchodní stezce rychle rozrůstala. Na konci 13. století již bylo ze vsi město s asi třemi tisíci obyvatel a mnoha práva. Roku 1291 koupil město král Rudolf I. Habsburský, který chtěl získat vládu nad průsmykem.
Jak vláda Habsburků sílila, snažil se Luzern osamostatnit a 7. listopadu 1332 uzavřel „Věčný spolek na obranu proti Habsburkům“ s kantony Schwyz, Unterwalden a Uri, které již tehdy byly členem. V témže roce byl postaven Kapellbrücke, tedy Kaplový či Kapličkový most, který se stal součástí městského opevnění. Součástí opevnění byla také Wasserturm, tedy Vodní či Vodárenská věž. Roku 1340 zničil město velký požár a okolo roku 1350 ho postihla morová epidemie. Přestože Luzern přišel o mnoho obyvatel, v následujících letech se připojily ke spolku další kantony a moc konfederace i Luzernu se posilovala. Po roce 1350 započala výstavba severního opevnění města nazvaného Museggmauer, tedy Museggské zdi a věží. Luzernští roku 1386 zvítězili v bitvě u Sempachu a ukončili nadvládu Habsburků. Luzern získal velké území a mnohá práva.
Roku 1403 byla dokončena Museggská zeď, která sloužila k obraně i posílení síly města. Roku 1408 byl přes řeku Reuss postaven Spreuerbrücke, tedy Mlýnský most. Císař Zikmund roku 1415 udělil městu různá práva a město samo se snažilo posílit svůj vliv.
Po roce 1520 přišla náboženská reformace, po níž Luzern zůstal katolickým městem. Přední postavení v konfederaci však zaujala města, která po reformaci přešla na evangelické náboženství, a Luzern ztratil svůj vliv. Jelikož však nebyl středem pozornosti, ubývaly nejen bitvy, ale také nákazy smrtelnými nemocemi a Luzern se rozrůstal.
Roku 1606 byla postavena budova radnice.
V letech 1819 – 1821 byl na památku sedmi set vojáků zabitých roku 1792 v Paříži zhotoven Löwendenkmal, tedy Lví památník. Ve 30. letech 19. století byla zbořena část městského opevnění i středověkého starého města a byla zahájena výstavba nových budov i promenád kolem jezera. Díky poloze Luzernu v podhůří a u jezera narůstal od roku 1840 počet návštěvníků města. Ve 2. polovině 19. století bylo v Luzernu a okolí otevřeno několik různých továren. V roce 1856 získal Luzern železniční spojení s Oltenem a Basilejí. Roku 1864 byla otevřena železnice do Zugu a Curychu a o rok později trať na jih do Alp.
V 60. letech 20. století proběhla rozsáhlá rekonstrukce Kapličkového mostu. Současně byl most důkladně zdokumentován. Roku 1981 byla k Luzernu zavedena dálnice. Když 18. srpna 1993 zachvátil Kapličkový most požár, většina mostu lehla popelem. Díky dokumentaci ze 60. let však mohl být znovu postaven v původní podobě. Rekonstrukce byla dokončena již na jaře 1994.
Jednou z nejstarších památek města je zřejmě Hofkirche, který stojí na místě klášter sv. Leodegara, který se na tomto místě nacházel již v polovině 8. století. V polovině 12. století byl na jeho místě postaven románský kostel, který však roku 1633 vyhořel. Zachovány zůstaly pouze dvě věže, které jsou součástí kostela dodnes. Kostel stojí v krásném areálu kláštera a zajímavý je i jeho interiér.
Další velmi starou památkou je St. Peterskapelle, tedy kaple sv. Petra, která je pod jménem Kapellkirche poprvé uváděna již roku 1178. Současná podoba pochází z 18. století.
Ve skutečnosti je nejstarší památkou Luzernu Franziskanerkirche. Jde o kostel, který pochází již z roku 1270 a ač byl v minulosti výrazně přestavěn, jeho budova je, na rozdíl od Hofkirche a St. Peterskapelle, původní.
Nejvyhledávanější památkou města je 170 metrů dlouhý Kapellbrücke, tedy Kaplový či Kapličkový most přes řeku Reuss. Pochází z roku 1332, v 60. letech 20. století byl zrekonstruován a zdokumentován. Roku 1993 ho zachvátil požár, který zničil většinu mostu včetně 65 z celkových 111 originálních maleb, podle kterých je most pojmenován. Díky dokumentaci se podařilo most znovu postavit v původní podobě. Některé neporušené, jen mírně ohořelé trámy byly zachovány, a tak lze dnes dobře poznat, která část mostu je původní. V řece Reuss přímo u Kapličkového mostu stojí další významná luzernská stavba – Wasserturm, tedy Vodní či Vodárenská věž. Má osmiboký půdorys. V minulosti byla součástí městských hradeb, ale sloužila i jako maják, věznice či pokladnice.
Z let 1350 – 1403 pochází další dominanta města – Museggmauer. Jde o středověké severní opevnění města s devíti věžemi nazvanými Nölliturm, Männliturm, Luegislandturm, Wachtturm, Zeitturm, Schirmerturm, Pulverturm, Allenwindenturm a Dächliturm.
Dalším zajímavým mostem je Spreuerbrücke, tedy Mlýnský most. Pochází z roku 1408 a je, stejně jako Kapličkový most, dřevěný a krytý. Nachází se na něm kaplička ze 16. a malby ze 17. století.
Významná je také budova radnice s věží. Pochází z roku 1606 a je postavena v italském renesančním slohu.
Dominantu jižního nábřeží tvoří Jesuitenkirche z roku 1673. Je to nejstarší barokní kostel ve Švýcarsku. Má dvě kupolové věže a zajímavý rokokový interiér.
Za návštěvu stojí také Verkehrshaus der Schweiz, což je největší evropské dopravní muzeum. Nachází se zde mnoho hal s expozicemi aut, kosmonautiky, lanových drah, letectví, lodí, vlaků. Vlaková expozice zaujme především historií ozubnicových drah v Evropě nebo výstavby dráhy sv. Gottharda. Součástí expozice je také jeden ze dvou zachovalých parních vozů, který zajišťoval dopravu na vrchol hory Pilatus po nejstrmější železnici světa. Hora Pilatus je dalším zajímavým cílem, který je z Luzernu snadno dostupný. K dopravě k dolní stanici ozubnicové železnice je možné využít například některý z pěti parních kolesových parníků.