Švýcarsko - St. Gallen
St. Gallen nebo Sankt Gallen, dříve česky nazývaný také Svatý Havel je město ležící ve Švýcarsku v kantonu St. Gallen, jehož je hlavním městem. Leží mezi Bodamským jezerem a Appenzellskými alpami na řece Steinach v nadmořské výšce asi 700 metrů a zaujímá rozlohu 39,3 kilometru čtverečních.
Již v 7. století, pravděpodobně roku 612, byla na místě dnešního města u řeky Steinach irským mnichem Gallusem založena poustevna. Okolo roku 720 zde nechal alemanský kněz Othmar postavit opatství a založil zde školu písařů a překladatelů. Ve 30. letech 9. století založil opat Gozbert knihovnu.
Roku 926 se opatství a okolí města stalo cílem útočných nájezdů Maďarů. Svatá Wiborada měla vidění o blížícím se útoku, takže mniši a obyvatelé města stihli uprchnout, ale ona se rozhodla zůstat a byla nájezdníky zabita. Aby se zabránilo útokům Saracénů, byl okolo roku 954 klášter obehnán ochrannou zdí.
Okolo roku 1205 se zdejší opat stal princem Svaté říše římské. Ve 13. století již byl St. Gallen významným trhovým městem a začala se rozmáhat textilní výroba.
V roce 1311 se St. Gallen stal svobodným císařským městem. Roku 1353 převzaly vládu nad městem cechy.
Roku 1401 získal Svatý Gallen nezávislost. V roce 1405 došlo ke vzpouře a roku 1411 se St. Gallen stal spojencem Švýcarské konfederace. Tehdy měl asi 2.500 obyvatel. Roku 1415 se město u německého krále Zikmunda vykoupilo a získalo svobodu. Roku 1451 se klášter stal Švýcarským protektorátem. V roce 1454 se město stalo řádnými členy Konfederace a v roce 1457 se vymanilo z vlivu opatství. Roku 1463 správu opatství převzal Ulrich Rösch. Za burgundských válek se polním velitelem vojsk Svatého Gallenu stal Ulrich Vambüler, který byl přítomen i při bitvě u Grandsonu, ve které Švýcaři porazili mnohem silnější armádu Burgundského vévodství. V prosinci 1480 mu bylo nabídnuto, aby se stal starostou a později působil ve vedení na různých pozicích. Na začátku 90. let se čtyři kantony rozhodly získat vládu nad opatstvím. Švábská válka roku 1499 St. Gallenu přinesla nezávislost na Svaté říši římské.
Roku 1526 proběhla reformace, a zatímco opatství zůstalo římsko-katolické, město bylo převedeno na reformované.
Nezávislost St. Gallen získal také Westfálským mírem roku 1648. V roce 1680 žilo ve městě asi 6.000 obyvatel.
V roce 1741 zde byla založena nejstarší švýcarská banka Wegelin & Co. Roku 1767 byla dostavěna barokní katedrála. Roku 1798 napadl Švýcarskou konfederaci Napoleon a St. Gallen se stal součástí Helvétské republiky.
Roku 1803 byl Napoleon svržen a hlavním městem následně vzniklého protestantského kantonu se stal St. Gallen. Katoličtí mniši byli vyhnáni z kláštera. Svatý Gallen byl významným centrem textilního průmyslu a na počátku 19. století zde byly vyvinuty první vyšívací stroje. Roku 1828 byla postavena vět Tröckneturm Schönenwegen, na kterou byly věšeny čerstvě nabarvené látky. Poslední roky svého života zde strávil bývalý švédský král Gustav Adolf, který zde roku 1837 zemřel. V tomto roce měl St. Gallen asi 9.500 obyvatel, ale již roku 1850 zde žilo téměř 18.000 lidí. Roku 1868 byla postavena synagoga, 1893 lanovka Mühleggbahn, 1897 protestantský kostel Linsebühl a v roce 1898 byla založena univerzita.
V roce 1900 mělo město přes 50.000 obyvatel. Roku 1908 zde byly otevřeny veřejné lázně. Ještě na počátku 2. desetiletí 20. století pocházela polovina světové produkce látek ze Svatého Gallenu. Roku 1992 získalo město cenu Wakker Prize za snahu vytvořit jednotnou strukturu a vzhled města. V roce 1983 byl svatogallenský klášter zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Na konci 20. století zde žilo přes 70.000 obyvatel.
Ve Svatém Gallenu je 28 památek, které se nachází na švýcarském seznamu národních památek. Město bylo vystavěno na nestabilním podloží a budovy v údolí jsou postaveny na pilotech – například hlavní nádraží a jeho náměstí podepírají stovky pilířů.
Nejvýznamnější stavbou města je klášter s barokní katedrálou, jehož součástí je také velká knihovna Stiftsbibliothek, která obsahuje knihy datované až do 9. století. Ve městě najdeme několik kostelů – bývalý dominikánský klášter Sv. Kateřiny, reformovaný kostel St. Laurenzenkirche z 9. století s vysokou štíhlou věží, římsko-katolický kostel St. Maria Neudorf, pravoslavný kostel sv. Konstantina a Heleny s vitrážemi s náměty Posledního soudu, novorenesanční Linsebühl z roku 1897 nebo betonový katolický kostel Sv. Martina z roku 1936 v Bruggenu. V ulici Frongartenstrasse se nachází synagoga z roku 1868, která je dnes jedinou synagogou v oblasti Bodamského jezera, která se dochovala v původním stavu. Ve městě se nachází lázně z roku 1908, které jsou nejstaršími veřejnými lázněmi ve Švýcarsku, a v ulici Burgweiherweg najdeme věž Tröckneturm Schönenwegen z roku 1828. Na jižním okraji města se nachází tři umělé vodní nádrže Drei Weieren z doby rozmachu textilního průmyslu se secesními lázeňskými domy. Jsou dostupné lanovkou Mühleggbahn. Moderní umění představuje Stadtlounge, což je unikátní pěší zóna v centru města navržená Pippilotti Ristem v duchu obývacího pokoje.
Ve městě se nachází několik muzeí, mezi nimiž najdeme například historické a etnografické muzeum, textilní muzeum, muzeum pivních lahví umístěné v nejstarším švýcarském pivovaru Schützengarten a několik dalších muzeí. Ve svatém Gallenu se nachází také divadlo, koncertní hala a věhlasná univerzita HSG, která byla vyhodnocena jako nejlepší obchodní škola v Evropě.
Významnou památkou města je středověká kresba modelu kláštera z počátku 9. století nazývaná „Plán ze St. Gallen“. Je švýcarskou národní památkou a je uložena v knihovně opatství
