Švýcarsko - Zermatt
Zermatt je malé město ležící v jihošvýcarském kantonu Wallis/Valais v oblasti Visp. Leží v nadmořské výšce 1.620 metrů na samém konci údolí Mattertal v nitru Walliských alp přímo pod horou Matterhorn. V okolí Zermattu se nachází 36 z celkových 74 švýcarských vrcholů přesahujících magickou čtyřtisícovou hranici. Nejvyšší z nich je s nadmořskou výškou 4.634 metru Dufourspitze, která je součástí pohoří Monte Rosa a je nejvyšší horou ve Švýcarsku. Dále najdeme v okolí Zermattu například hory Nordend (4.609 m), Zumsteinspitze (4.563 m), Signalkuppe (4.554 m), Dom (4.545 m), Lyskamm (4.527 m východní vrchol a 4.479 m západní vrchol), ale i slavný Breithorn nebo Bishorn. V horách najdeme také množství ledovců, mezi nimi i ledovec Görner, který je s plochou 68 km2 druhým největším alpským ledovcem. V horách nad Zermattem se nachází i několik jezer – nejvýše z nich, ve výšce 2.757 metrů, leží slavné a díky zrcadlovému odrazu Matterhornu vyhledávané Riffelsee. Hojně navštěvované je také Schwarzsee, ale najdeme zde i další – Stellisee, Grindjisee, Grünsee, Leisee a Mossjesee. Zermattem protéká řeka Matter Vispa, která svádí vodu z mnoha okolních hor a ledovců do Rhony. V Zermattu žije více než 5.600 obyvatel.
Nejstarší doložené osídlení oblasti Zermattu sahá až do období 8000 let před naším letopočtem. Za nejstarší stopy lidského osídlení lze označit příbytek Schwarze Tschugge u Schwarzsee, kámen u Ofenenu nad Zmuttem nebo sekyru s kamennou čepelí z průsmyku Theodul.
Asi 100 let před naším letopočtem se průsmyk Theodul stal důležitou obchodní stezkou Římanů a Keltů.
Přibližně od 7. století začalo být údolí Mattertal celoročně osídlené. Obyvatelé se věnovali těžbě a zpracování mastku.
V 8. století se Horního Wallisu zmocnili Alemani a v jazyku obyvatel začala převažovat němčina.
Roku 888 bylo králem Rudolfem I. založeno království Hochburgund, do kterého připadla i oblast dnešního Zermattu.
Posledním králem království Hochburgund byl Rudolf III., který roku 999 přenechal území jako léno biskupům ze Sittenu. V následujících letech pak biskupové převedli svá práva na různé své poddané pány.
Z let 1285 a 1291 pochází první písemné zprávy o kostelu v Zermattu Pra Borno a o obci Prato Borni.
Okolo roku 1300 si páni z Raronu postavili nad vesnicí, v místě, které se dnes nazývá Kastell, hrad.
V roce 1495 a 1497 se poprvé objevuje v mapách jméno Matt a Matter.
V roce 1538 si obyvatelé Zermattu poprvé koupili svá práva od feudálů. Roku 1545 se v mapě opět objevuje jméno Matt a Matter. V roce 1562 obyvatelé Zermattu od feudálů vykoupili další práva. Do roku 1575 je datována výstavba nového kostela.
Roku 1618 získali obyvatelé Zermattu další práva. V roce 1688 vévoda Victor Amédée II. ze Savojska postavil pevnost v průsmyku Theodul. Chtěl zabránit Waldensianům, kteří uprchli na území Švýcarska, v návratu do Piedmontu.
Roku 1758 přijeli do Zermattu první návštěvníci. Byli to vědci a mezi nimi i botanik Peter Thomas a jeho syn Abraham. Přišli pěšky z Les Plans sur Bex přes Aostu a průsmyk Theodul. V roce 1791 se nezávislé obce Aroleitero, Hofero a Winchilmattero spojily a vytvořily novou obec Zermatt. 13. srpna 1792 vylezl Horace Bénédict de Saussure na Klein Matterhorn a z ledovce Theodul stanovil výšku Matterhornu na 4.501,7 metru.
V roce 1811 zde žilo 335 obyvatel. Roku 1813 byl zdolán první čtyřtisícový vrchol – Breithorn. V roce 1838 otevřel zermattský lékař Lauber první zdejší hotel. Jmenoval se Hotel Cervie a měl pouze tři lůžka. Roku 1852 byla otevřena budova pošty. Zásilky byly dopravovány do Vispu pěšky. V tomto roce byl také postaven Hotel Mont Cervin se 14 lůžky. Již v následujícím roce si Alexander Seiler pronajal Lauberův hotel Cervie, o rok později ho koupil a přebudoval na Hotel Monte Rosa se 35 lůžky. Roku 1858 byla zahájena výstavba Riffelhaus na Riffelberg. 14. července 1865 byl poprvé zdolán Matterhorn. Na vrcholu hory stanul Michel Croz, Francis Douglas, Robert Hadow, Charles Hudson, Peter Taugwalder se synem a Edward Whymper. První čtyři jmenovaní však zahynuli při sestupu. 6. srpna 1871 byl otevřen kostel sv. Petra. Od roku 1873 byl Zermatt napojen na telegrafní síť. V roce 1884 byl uveden do provozu Hotel Riffelalp se 150 lůžky. 6. července 1891 byla uvedena do provozu železniční dráha spojující Zermatt s Vispem. V provozu však byla jen v letních měsících, od 1. května do 31. října. Roku 1894 byla uvedena do provozu elektrárna a 20. srpna 1898 byl zahájen letní provoz elektrické lanovky Gornergratbahn. Za průkopníka lyžování v Zermattu jsou považováni Robert Helbling a Wilhelm Paulcke, kteří zde představili lyžování 5. ledna 1899.
Pomalu rostl počet obyvatel, na přelomu století jich zde žilo asi 750, a rozvíjela se i infrastruktura – 20. srpna 1900 bylo připojeno k telefonní síti prvních 12 účastníků, v letech 1901 – 1904 proběhla výstavba vodovodu a kanalizace, roku 1902 se otevřela první lyžařská škola a v roce 1908 lyžařský klub. V roce 1913 byl zbořen kostel ze 16. století a na jeho místě byl postaven větší kostel. Roku 1920 zde žilo asi 700 obyvatel. Do roku 1928 se datuje první oficiální zimní sezóna v Zermattu. V prosinci téhož roku byla také zahájena omezená zimní železnicní přeprava do Vispu, která až do této doby byla v provozu pouze v létě, a v roce 1929 byla dráha elektrifikována. Koncem června následujícího roku přijela do Zermattu první souprava Glacier Express ze Svatého Mořice. Roku 1942 byl postaven první lyžařský vlek na Sunneggu a v roce 1944 poprvé počet zimních hostů překročil počet hostů letních. Rychle také rostl počet obyvatel – v roce 1950 jich zde žilo přes 1.400. Postupně docházelo k výstavbě dalších vleků a lanovek a v roce 1958 bylo otevřeno Alpine Museum. Počet obyvatel roku 1960 přesáhl 2.700. Od roku 1961 byly vydávány speciální povolenky pro vjezd auto do Zermattu. Rok 1963 přinesl epidemii tyfu, ale jinak 60. léta přinesla především rozsáhlou výstavbu vleků a lanovek. Roku 1970 měl Zermatt již přes 3.100 obyvatel. 17. prosince 1972 obyvatelé zamítli výstavbu silnice z Täsche čímž předurčili budoucnost Zermattu, který je dodnes bez automobilové dopravy. I v 70. letech pokračovala rozsáhlá výstavba vleků a lanovek. Roku 1979 byla postavena lanovka z Trockener Steg na Klein Matterhorn, která se stala nejvýše jezdící lanovkou v Evropě. Její horní stanice se nacházela v nadmořské výšce 3.820 metrů. Město se díky turismu rychle rozvíjelo, roku 1980 mělo již přes 3.500 obyvatel. V témže roce zde byla postavena první podzemní lanovka ve Švýcarsku – metro Sunnegga. V 80. a 90. letech pak postupně docházelo především k nahrazování starých nevyhovujících vleků a lanovek.
Nejvýznamnější památkou Zermattu je kostel Mauritiuskirche, u kterého najdeme hřbitov s oběťmi okolních hor. U kostela se nachází také Matterhorn Muzeum s mnoha zajímavými expozicemi včetně autentických exponátů. Od nádraží vede ke kostelu a muzeu hlavní zermattská ulice Bahnhofstrasse, která je plná butiků, obchodů, restaurací i hotelů.
Hlavním lákadlem pro turisty jsou však okolní hory, ledovce a především výhled na Matterhorn z vrcholu Gornergrat, Rothorn, Sunnegga či Trockener Steg nebo od jezera Riffelsee či Schwarzsee.
V zimě se pak k výhledům přidává jako významné lákadlo také lyžování. Celá lyžařská oblast Matterhorn Ski Paradise nabízí 360 kilometrů lyžařských tratí. Pomocí lanovek je možné zdolat nejen vrcholy Gornergrat, Rothorn, Stockhorn či Sunnegga, ale také nejvýše zpřístupněné místo pro lyžaře v Evropě na Klein Matterhornu nebo italskou část celého areálu až nad městečko Breuil-Cervinia. Najdeme zde nejdelší sjezdovku v Evropě (přes 20 kilometrů) i nejdelší evropský lanovkový systém bez nutnosti přestupu (6,8 km). Za návštěvu stojí také ledový palác, který se nachází u horní stanice kabinové lanovky na Klein Matterhornu.
