Belgie - Brugge
Brugge, francouzsky Bruges a česky Bruggy, je město nacházející se v belgické provincii Západní Flandry. Zaujímá rozlohu 138,4 kilometru čtverečních a má asi 117 tisíc obyvatel.
Oblast dnešního města byla osídlena galoromány již na přelomu našeho letopočtu.
Z 9. století pochází první písemná zmínka o názvu Bruggy, který byl zřejmě odvozen od slova „bryggja“, což znamená „molo“ nebo „přístav“. Již tehdy zde stála pevnost.
V 10. století vznikla první významná místa důležitá pro existenci města. Roku 958 například bylo hrabětem Baudouinem II. založeno náměstí Markt.
Město těžilo ze své výhodné polohy a bylo významným obchodním centrem. V polovině 11. století však byly lodní cesty zaneseny a obchod začal upadat.
V roce 1127 bylo město obehnáno hradbami a příkopy a v roce 1128 mu byla udělena městská práva. Roku 1134 bylo pobřeží postiženo povodní, která vyhloubila kanál Zwin, díky němuž město získalo přímý přístup k moři.
Ve 13. století se hlavním obchodním artiklem stala vlna dovážená z Anglie a Skotska a sukno, které bylo z vlny zpracováno v nedalekém Gentu. V roce 1240 byla v centru postavena tržnice Halle. Od roku 1277 byly lodní cesty rozšířeny až do Středomoří, což umožnilo rozvoj obchodu s kořením. Roku 1280 došlo k nepokojům mezi chudými řemeslníky a bohatými měšťany. Na konci 13. století byly rozšířeny městské hradby.
Roku 1302 povstali obyvatelé města proti nadvládě francouzského krále Filipa IV. Sličného a zabili královská vojska i francouzské sympatizanty. Král chtěl povstání potlačit, ale jeho vojska byla poražena a postavení obyvatel města se pak výrazně zlepšilo. V roce 1309 byla v Bruggy založena burza. Po sňatku dcery flanderského hraběte s burgundským vévodou byly Flandry, a tedy i město Bruggy, sloučeny s Burgundskem. Roku 1384 se město stalo sídlem burgundských vévodů.
V letech 1436 – 1438 proběhly další nepokoje mezi chudými řemeslníky a bohatými měšťany. Na konci 15. století byl zanesen kanál Zwin, Bruggy přišly o přístup k moři a jejich význam začal upadat.
V roce 1850 byly Bruggy označovány za nejchudší město Belgie. Díky úpadku ale po staletí nedošlo k rozsáhlejší výstavbě a přítomnost původních staveb přivedla do města na konci 19. století první turisty.
Roku 1907 byl postaven přístav Zeebrugge, s nímž byly Bruggy spojeny kanálem.
V roce 2000 bylo historické centrum města zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.
Centrem města je náměstí Groote Markt, které bylo založeno již rou 958. Uprostřed náměstí stojí památník vůdců úspěšného povstání proti nadvládě krále Filipa IV. Sličného. Nachází se zde dominantní, 83 metrů vysoká zvonice Belfried, která je spolu s mnoha dalšími zvonicemi zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Mimo zvonice najdeme u náměstí tržnici Halle z roku 1240 nebo novogotické budovy Privinciaal Hof a pošty.
Druhým pomyslným centrem města je Burg. V minulosti se zde nacházela pevnost, podle níž bylo pojmenováno současné náměstí. Nachází se zde gotický Stadhuis (radnice) ze 14. století, novogotický Gerechtshof (justiční palác) z 18. století nebo Basiliek van het Heilig Bloed (bazilika sv. Krve).
Nejvýznamnější církevní stavbou města je Onze-Lieve-Vrouwekerk, tedy kostel Panny Marie. Pochází ze 13. století a má 122 metrů vysokou cihlovou věž. V interiéru kostela najdeme sochu Marie s dítětem od Michelangela. Z dalších církevních památek jmenujme Katedraal St-Salvator (katedrálu Spasitele) z 10. století, Sint-Annakerk (kostel sv. Anny), Sint-Gilliskerk (kostel sv. Jiljího), Sint-Jacobskerk (kostel sv. Jakuba), Sint-Magdalenakerk (kostel sv. Magdaleny) nebo Jerusalemkerk (jeruzalémský kostel). Významnou stavbou je také Begijnhof, tedy Dvůr bekyní. Pochází z roku 1245 a sloužil jako ženský klášter.
