Belgie - Gent
Gent je třetí největší belgické město a hlavní město provincie Východní Flandry. Jméno města je odvozeno od keltského slova „ganda“, což znamená „soutok řek“. Gent leží asi 55 kilometrů od Bruselu na soutoku řeky Šeldy a Leie. Zaujímá rozlohu 36 kilometrů čtverečních a má přes čtvrt milionu obyvatel.
Oblast dnešního města byla osídlena již v době kamenné a železné. Na začátku letopočtu se oblast dostala pod nadvládu Římanů, kteří zde založili osadu.
Na počátku 5. století nadvláda Římanů skončila a oblast osídlili Frankové.
V 7. století přišel do Gentu misionář sv. Amandus a založil zde opatství Sint-Baafsabdij (sv. Bavona) a Sint-Pietersabdij (sv. Petra). Díky přítomnosti opatství výrazně rostl počet obyvatel.
Počátkem 9. století došlo k velkému rozvoji obou opatství, ale v letech 879 – 883 oblast ovládali Vikingové, kteří obě opatství zničili. Gent se pak stal součástí flanderského hrabství a na místě dnešního hradu Gravensteenu byla postavena dřevěná pevnost.
V roce 942 byla postavena dřevěná kaple Sv. Jana Křtitele. Nastolení náboženského pořádku opět přivedlo do Gentu nové obyvatele, takže se město začalo rozvíjet. Na místě kaple Sv. Jana Křtitele byl postaven románský kostel Sint-Janskerk (sv. Jana).
V 11. století se do Gentu začala dovážet vlna z Anglie a prudce vzrostla produkce tkanin, které se vyvážely do mnoha míst světa.
Roku 1180 byla dřevěná pevnost přestavěna na kamenný hrad Gravensteen.
Již ve 13. století měl Gent asi 65.000 obyvatel a byl po Paříži druhým největším městem Evropy severně od alpského hřebene.
Rozdíly mezi jednotlivými vrstvami obyvatel se prohlubovaly a roku 1302 došlo k bitvě u Kortrijku, po níž se řemeslníci sdružili do cechů a bylo jim umožněno podílet se na správě města. V roce 1337 ale započala stoletá válka, v niž se hrabě Ludvík I. Flanderský postavil proti Anglii, která přestala do Gentu dodávat vlnu. Po následném povstání hrabě uprchl do Francie a moci se ujal gentský občan Jacob van Artevelde, který navázal kontakt s anglickým králem Edvardem III. a zapříčinil se o obnovu dodávek vlny. Během 14. století přestal být využíván hrad Gravensteen. Později sloužil jako vězení i soud a nakonec byl částečně použit na stavbu okolních domů.
Po sňatku dcery Ludvíka II. Flanderského se Gent stal součástí burgundského vévodství. Snažil se osamostatnit, ale po utrpěné porážce roku 1453 se podřídil. Během 15. století byl přestavěn kostel sv. Jana. Získala ambit, boční kaple a v letech bylo zahájeno zvýšení západní věže.
Počátkem 16. století proběhly stavební úpravy kostela sv. Jana, při kterých byl postaven gotický chór. Roku 1500 se v Gentu narodil pozdější král Karel V. Stal se pánem celé oblasti a kvůli financování svých zájmů zvýšil daně. Obyvatelé se vzbouřili a Karel V. povstání osobně potlačil a obyvatele města potrestal nařízeními. V roce 1553 došlo k rozšíření kostela sv. Jana, výstavbě hlavní lodě a dalších bočních kaplí. Ve 2. polovině 16. století docházelo k roztržkám mezi katolíky a protestanty a byla zničena řada církevních staveb. Když roku 1584 díky Španělům zvítězili katolíci, protestanti město opustili. Kostel sv. Jana byl povýšen na katedrálu. Byla dokončena její přestavba a zasvěcena sv. Bavonovi. Od roku 1569 má katedrála v podstatě současnou podobu. Její interiér byl asi roku 1566 a znovu roku 1578 poškozen při obrazoboreckých bouřích.
Roku 1602 po zásahu bleskem shořela kopule věže katedrály. V 1. polovině 17. století došlo k opravě církevních staveb. Roku 1640 byla střecha katedrály sv. Bavona poškozena požárem.
Roku 1814 byla v Gentu podepsána Gentská smlouva, která ukončila válku mezi Velkou Británií a Spojenými státy americkými. V letech 1824 – 1827 byl postaven kanál mezi Gentem a pobřežím. Na konci 19. století bylo rozhodnuto o zboření hradu Gravensteen. V roce 1885 ho ale odkoupilo město a zahájilo jeho rekonstrukci.
V roce 1913 se v Gentu konala výstava EXPO, čehož bylo využito k rekonstrukci mnoha městských budov. Za 2. světové války byl Gent okupován Němci a roku 1944 bombardován. Roku 1977 bylo 14 jednotlivých obcí spojeno v město Gent.
Nejstarší památkou města je hrad Gravensteen, který pochází z roku 1180.
Významnou památkou města je římsko-katolická Sint-Baafskathedraal, tedy katedrála Sv. Bavona. Současná podoba pochází z roku 1569. V její kryptě se nachází pozůstatky původního románského kostela. V interiéru je umístěna řada významných uměleckých děl včetně známého Gentského oltáře. Další významnou církevní stavbou je St-Niklaaskerk, tedy kostel sv. Mikuláše.
Z dalších významných staveb jmenujme například Belfort (zvonici), Stadhuis (radnici) nebo nábřeží Graslei, které je lemované cechovními domy. Ty nejstarší z nich pocházejí z 12. století.
