Francie - Grenoble
Grenoble je město nacházející se v jihovýchodní Francii v regionu Rhône-Alpes v departmentu Isère. Leží na soutoku řek L’ Isère a Le Drac v průměrné nadmořské výšce 340 metrů. Zaujímá rozlohu 18,44 kilometrů čtverečních a má asi 160 tisíc obyvatel, kteří se nazývají Grenoblois. Celá metropolitní oblast má asi 665.000 obyvatel.
Prvopočátky osídlení spadají do období před naším letopočtem. První zpráva z roku 43 př. n. l. zmiňuje galskou osadu Cularo, která byla založena kmenem Allobroges.
Oblast byla osídlena i v období Římské říše. Roku 286 byla okolo malého městečka postavena kamenná obranná zeď. Na počest návštěvy císaře Gratiana bylo městečko pojmenováno Gratianopolis, později Graignovo.
Ve 4. století se do oblasti dostalo křesťanství a roku 377 bylo v Grenoblu zřízeno biskupství. Biskupové pak měli po dlouhá staletí vládu nad městem.
Po pádu Římské říše se město v 5. století stalo součástí Prvního burgundského království.
Později bylo město součástí druhého burgundského království Arles, jehož nadvládu přerušili pouze v letech 942 – 970 Arabové.
Město bylo součástí Arles až do roku 1032. V 11. století si ho za své sídlo vybrala hrabata z Albonu, která později převzala titul Dauphins a Grenoble se stal hlavním městem provincie Dauphiné, která v podstatě koresponduje s plochou dnešních departmentů Drôme, Hautes-Alpes a Isère.
Až do 14. století v Grenoblu v podstatě vládli biskupové. Obyvatelé města využívali jejich spory s pány rodu Dauphin a podařilo se jim vydobýt pro sebe významná práva. V roce 1336 zde Dauphin Humbert II. založil soudní dvůr a roku 1339 univerzitu. V roce 1349 prodal svůj majetek Francii s podmínkou, že dědic francouzské koruny bude používat titul Dauphin.
Král Ludvík XI. udělil roku 1447 obyvatelům města různá práva. Byl také jediným Dauphinem, který skutečně provincii Grenoble řídil, a to v letech 1447 – 1456. Později bylo město připojeno k francouzskému království. Grenoble byl v té době největším městem provincie a významným centrum obchodu.
Okolo roku 1500 byl na náměstí Place Saint André postaven palác Parlament Dauphinů. Roku 1534 byl rozšířen. Během italských válek, které probíhaly v 1. polovině 16. století, byla v Grenoblu na jeho obranu usazena francouzská vojska. V roce 1541 král František I. Francouzský potvrdil a rozšířil práva obyvatel, ale vojáci obyvatele utiskovali. Zároveň však také odrazili několik útoků na město. Ve 2. polovině 16. století probíhaly francouzské náboženské války mezi katolíky a hugenoty, tedy protestanty. Hugenoti během válek vyplenili Cathédrale Notre-Dame de Grenoble a zničili hrobky bývalých Dauphinů. Roku 1575 převzal moc nad městem protestant Lesdiguières, ale katolické hnutí Ligue odmítlo uzavřít mír, což vyústilo v prosinci 1590 v několik bitev, v nichž bylo Ligue poraženo. Dne 13. dubna 1598 byl vydán v Nantes dekret, který nařizoval toleranci k Hugenotům a způsobil odchod protestantských obyvatel z Grenoblu, vlivem čehož poklesl ekonomický rozvoj města. Lesdiguières nechal v 1. polovině 17. století na obranu města přebudovat hradby a postavit bastilu. Dal zbudovat mnoho staveb, mezi nimi například Hôtel Lesdiguières, fontány i první kanalizaci.
V 18. století se začala výrazně rozvíjet výroba rukavic. Aby zabránili vyhnání šlechty z města a zhoršení prosperity, zaútočili 7. června 1788 obyvatelé města na královské vojáky Ludvíka XVI. V důsledku těchto událostí se 21. července 1788 ve Vizille konalo shromáždění tří stavů reprezentujících zájmy šlechty, čímž započala Francouzská revoluce. Roku 1790 pak byla provincie rozdělena na tři části a Grenoble se stal pod jménem Grelibre centrem departmentu Isère.
V roce 1813 napadla rakouská armáda Švýcarsko a Savojsko, ale útok byl potlačen. O rok později však Rakušané postoupili dál a došlo až k okupaci Grenoblu. V letech 1824 – 1848 nechal generál Haxo přebudovat bastilu, která tím získala svou současnou podobu. V roce 1858 byla do města zavedena železnice, roku 1859 byl Grenoble postižen rozsáhlou povodní a v roce 1875 byla postavena první lanovka na bastilu. Konec 19. století přinesl ekonomický rozvoj, především v oblasti produkce rukavic. Roku 1897 byla na památku událostí v červnu 1788 postavena kašna. V tomto roce došlo i na přestavbu Parlamentu Dauphinů.
První světová válka paradoxně urychlila rozvoj města, jelikož probíhala výstavba na řekách v okolí a rozvíjel se zbrojní průmysl. Roku 1925 se v Grenoblu konala mezinárodní výstava a kvůli rozvoji a výstavbě s tím spojené byla povolána armáda, aby zbořila městské hradby. V roce 1934 byla postavena lanovka na bastilu. Za 2. světové války byli nacisté zastaveni až nedaleko Grenoblu v červnu 1940. Francouzským vojskům se podařilo město ubránit až do příměří. V letech 1942 – 1943 však Grenoble trpěl italskou okupací, jelikož však Italové byli tolerantní vůči Židům, mnoho jich sem přesídlilo z míst okupovaných Německem. V září 1943 byl Grenoble obsazen Německem, ale obyvatelstvo až do konce války kladlo velký odpor. Německá vojska město opustila 22. srpna 1944. V roce 1955 bylo v Grenoblu založeno Centrum pro jaderná studia, takže město se brzy stalo významným centrem výzkumu a průmyslu. Roku 1968 byl Grenoble místem konání X. zimních olympijských her, díky čemuž byla postavena radnice a důležitá infrastruktura, jako dálnice a letiště. V okolí města vzniklo několik lyžařských areálů, například Chamrousse, Lex Deux Alpes a Villard-de-Lans.
Nejstarší dosud dochovanou památkou města jsou zbytky kamenného římského opevnění. V podstatě jediná dochovaná část se nachází u křižovatky Rue de la République a Rue Lafayette. Na mnoha místech se v minulosti hradby staly součástmi domů a jinde byly zbořeny. Na několika místech, například na Place Notre Dame, jsou původní obrysy hradeb vyznačeny na zemi.
Významnou stavbou je Parlament Dauphinů na náměstí Saint-André, který byl postaven již okolo roku 1500. V roce 1539 byl palác rozšířen a roku 1897 bylo rozšířeno jeho levé křídlo.
Dominantní památkou Grenoblu je Fort de la Bastille stojící ve výšce 475 metrů nad městem. Výstavba pevnosti byla zahájena již v 16. století, ale hlavní výstavba proběhla v 1. polovině 17. století. Dnešní podobu získala při přestavbě v letech 1824 – 1848. Bastila je významným turistickým cílem, nachází se v ní i různé expozice a stavba samotná nabízí dechberoucí výhled na město i okolní hory. Vrch s bastilou je přístupný pomocí kabinkové lanovky, která byla postavena roku 1934 a které se říká Les Bulles, tedy Bubliny. K pevnosti se lze dostat také pomocí via ferraty Les Prises de La Bastille, která je první městskou ferratou na světě.
Pod bastilou stojí na břehu řeky Isère kostel sv. Laurenta, který byl postaven na staré kryptě. Místo je dnes významnou archeologickou lokalitou a nachází se zde i archeologické muzeum.
Z dalších církevních památek jmenujme například Notre Dame na stejnojmenném náměstí, nebo Collégiale Saint-André na náměstí Saint-André. Dominantní je především Paroisse Catholique Notre Dame de l'Espérance na křižovatce ulic Rue Félix Poulat a Parvis de l’Abbé Pierre, nedaleko nějž se nachází náměstí Place Grenette.
Jihovýchodně od centra města se nachází Parc Paul Mistral, v němž se nachází věž Tour Perret postavená u příležitosti výstavy v roce 1925 a mnohá sportoviště postavená pro potřeby olympijských her.
Grenoble je ze všech stran obklopen Alpami. V okolí města je asi 20 lyžařských areálů.
