Irsko - Dublin
Dublin, irsky Baile Átha Cliath je hlavní město Irska. Leží na východě Irska na pobřeží průlivu Saint George. Zaujímá rozlohu 115 kilometrů čtverečních a leží v průměrné nadmořské výšce 300 metrů. Má asi 550 tisíc obyvatel a je tak zároveň největším irským městem. V aglomeraci má asi 1,2 milionu obyvatel, což je asi čtvrtina obyvatel Irska.
První písemné zprávy o osadě zvané Eblana pocházejí od zeměpisce Klaudia Ptolemaiose z období okolo roku 140. Nejpozději od roku 841 byla zdejší oblast trvale osídlena.
V 10. století zde stála keltská osada Áth Cliath pojmenovaná podle brodu přes řeku, jejíž jméno je součástí irského názvu města, a vikingské sídliště An Dubh Linn, které dostalo jméno podle jezírka na soutoku řek Poddle a Liffey. Z jeho jména byl odvozen anglický název města.
V Ann Dubh Linn byla roku 1030 založena katedrála Christ Church, tedy Kristova katedrála.
V roce 1169 zabrali velkou část Irska Normané, potomci Vikingů. Dublin se stal jejich správním centrem a vznikl zde královský dvůr. V roce 1171 byla postavena katedrála sv. Patrika.
V letech 1204 – 1230 byl na příkaz krále Jana Bezzemka postaven Dublinský hrad. V Dublinu v té době sílil vliv Anglie, venkov ale stále zůstával keltský.
Na konci 16. století si Angličané podrobili Irsko a roku 1591 byla Alžbětou I. Na místě augustiniánského kláštera založena Trinity College, tedy Kolej Nejsvětější Trojice.
V polovině 17. století nechal král Karel II. Stuart přestavět domy na nábřeží, čímž se z původních zadních křídel domů stala reprezentativní průčelí, která od té doby lemují břeh řeky Liffey.
Během 1. poloviny 18. století bylo město výrazně přestavěno, vznikla velká náměstí i široké ulice. Roku 1729 byla postavena budova parlamentu, dnešní banka, v roce 1745 Leinster House, roku 1759 byl založen pivovar Guinness a v roce 1791 byla postavena celnice.
Roku 1845 byla založena Wesley College. V roce 1871 byla přestavěna katedrála Christ Church.
Dne 24. dubna 1916 došlo v Dublinu k povstání, které Anglie potlačila a vzbouřence popravila. Obyvatelé irského venkova se pak přiklonili na stranu irských vzbouřenců a v prosinci roku 1918 vyhrála volby irská stran Sinn Féin. Její poslanci pak 21. ledna 1919 v Dublinu vyhlásili Irskou republiku. Rozpoutali tím anglo-irskou válku, na jejímž konci bylo roku 1922 uznání Irska jako svobodného státu a stanoveni Dublinu jeho hlavním městem. Byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce poškozeného města. Rozvoj zbrzdila druhá světová válka, díky ní ale nebyla zbořena řada budov, jejichž bourání bylo původně v plánu. Přesto ale rozsáhlá výstavba ve 2. polovině 20. století pohltila mnoho historických budov, ale i vykopávky vikingského sídliště.
Nejstarší stavbou v Dublinu je katedrála Christ Church. Dřevěný vikingský kostel zde byl založen už roku 1030 a koncem 12. století byl přebudován na katedrálu. V roce 1871 byla přestavěna do dnešní novogotické podoby, přesto se v ní mísí románská, anglická a novogotická architektura.
Dominantou Dublinu je katedrála sv. Patrika z roku 1171. Od 16. století je protestantská. Jde o největší církevní stavbu v Irsku. Je v ní pohřben spisovatel Jonathan Swift, který zde asi 30 let působil jako kněz.
Další významnou stavbou je Dublinský hrad, který byl postaven v letech 1204 – 1230. Jeho současná podoba pochází z 18. století. V hradních sklepech se dochovaly pozůstatky vikingské pevnosti i původního hradního příkopu.
Univerzita Trinity College byla založena roku 1591 a je nejstarší irskou univerzitou. Až do roku 1793 byla protestantská a i když katolíkům bylo nakonec studium povoleno, až do roku 1970 museli žádat svou církev o povolení. Součástí komplexu je nejstarší zdejší stavba Rubrick Building z roku 1690, budova jídelny, kaple, 30 metrů vysoká věž Campanile a také obrovská 64 metrů dlouhá knihovna Long Room, tedy Dlouhá místnost, v níž je uložen originál Book of Kells, Knihy z Kellsu. Kniha je známá i pod názvem Kniha sv. Kolumby. Tento evangeliář napsali keltští mniši před rokem 800 a v nejstarší písemné zprávě z roku 1007 se píše o její krádeži. Zloději odcizili zlaté desky a nekompletní kniha se později znovu našla. Ve 12. století byl zrušen klášter v Kellsu, kniha zůstala uložena ve zdejším farním kostele, roku 1654 byla převezena do Dublinu a od roku 1661 je uložena v Trinity College. Kniha je psaná latinsky na pergamenovém papíře a bohatě iluminovaná. Kromě původních desek chybí i několik listů z jejího začátku a konce, takže dnes má 340 stran.
Významný je také Mansion House, který sloužil od rou 1715 jako rezidence starosty. V budově byla roku 1916 vyhlášena nezávislost Irska.
Roku 1745 byl vévodou z Leinsteru postaven Leinster House. V podstatě tím přiměl dublinské boháče přesunout se na jih od řeky Liffey a přesunul tím centrum města na opačný břeh. Dnes slouží budova jako sídlo parlamentu.
Ve 2. polovině 18. století byla postavena věznice Kilmainham Gaol. Byli zde vězněni a popraveni povstalci bojující za samostatnost Irska. Dnes je zde irský národní památník.
V Dublinu najdeme řadu dalších významných budov, mezi nimi například prezidentský palác Áras an Uachtaráin s přilehlým parkem Phoenix, neoklasicistní irskou banku z roku 1729, která původně sloužila jako sídlo irského parlamentu, budovu hlavní pošty nebo neoklasicistní 114 metrů dlouhou budovu celnice, která je postavena ve stylu řecké antiky. Park Phoenix má 700 hektarů a jedním z největších parků světa. Jeho součástí je i zoologická zahrada, která byla založena roku 1830 a je druhou nejstarší v Evropě.
Významným mostem je takzvaný Ha'Penny Bridge , tedy Půlpencový most. Je pojmenován podle mýtného, které se zde vybíralo. Jednou z dominant je 67 metrů vysoký komín Smithfield Chimney, který dnes slouží jako rozhledna, a také 120 metrů vysoký nerezový sloup The Spire of Dublin, tedy Dublinský stožár, často nazývaný Jehla.
Město je také sídlem řady muzeí. Jmenujme především národní muzeum, v němž je mimo jiného i řada předmětů z doby bronzové, železné nebo keltské a vzácný kalich z Ardaghu a spona z Tary, nebo muzeum spisovatelů. Sídlí zde také národní galerie.
Vyhledávaná je čtvrť Temple Bar. V 18. století to byla chudinská čtvrť plná hostinců a nevěstinců, později se zde scházeli bohémové, dnes zde kromě barů, kaváren a restaurací najdeme i galerie a obchody. Čtvrť byla pojmenována podle stejnojmenného proslulého baru. Častým cílem turistů je i areál pivovaru Guiness. Rozloha celého areálu je 26 hektarů a pro turisty je zde připraveno muzeum i ochutnávka.
Největším městským parkem je St Stephen’s Green. Zaujímá rozlohu 9 hektarů a je obklopen řadou významných budov.
