Nizozemsko - Den Haag
Den Haag, česky Haag, je třetí největší město Nizozemska a hlavní město provincie Zuid-Holland, tedy Jižní Holandsko. Oficiálně se nazývá 's-Gravenhage, což znamená „Hraběcí obora“. Zaujímá rozlohu 98,2 kilometru čtverečních a má přes půl milionu obyvatel. Je sídlem krále, parlamentu, vlády a diplomatického sboru, ale i Europolu, Mezinárodního soudního dvora, Mezinárodního trestního soudu, Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a Stálého rozhodčího soudu.
Již roku 1229 bylo zřízeno jezero Hofvijver a na jeho břehu na místě dnešního komplexu Binnenhof byla v následujícím roce postavena první budova. Haag založil Vilém II. roku 1248 a pojmenoval ho 's-Gravenhage. V letech 1248 – 1280 došlo k rozšíření Binnenhofu – byl postaven Ridderzaal (Rytířský sál), Ridderhuis (Rytířský dům), kaple a hradební zdi s branami. Již ve 13. století byl ve městě postaven první dřevěný Grote Kerk.
Z roku 1335 pochází první písemná zpráva o kostelu Grote Kerk, který byl roku 1355 přestavěn na kamenný. Byl katolický a postavený na křížovém půdorysu.
Grote Kerk získa roku 1420 šestiúhelníkovou věž a v letech 1434 – 1455 byl kostel přestavěn. Roku 1446 začaly budovy Binnenhofu sloužit vládním účelům.
V roce 1539 byl Grote Kerk poškozen požárem a roku 1566 byl při obrazoborectví zničen jeho interiér. V roce 1588 začal Binnenhof sloužit jako sídlo panovníka.
Roku 1644 byl postaven palác Mauritshuis. Sloužil jako rezidence hraběte Johana Mauritse van Nassau-Siegena a od roku 1685 jako ubytovna pro členy parlamentu. V polovině 17. století byl postaven také palác Noordeinde.
Roku 1704 Mauritshuis vyhořel a musel být přestavěn.
Počátkem 19. století udělil Ludvík Bonaparte Haagu městská práva. V letech 1806 – 1810 byly úřady z haagského Binnenhofu přesunuty do Amsterdamu, a komplex budov měl být zbourán, ale úřady se sem vrátily. Po získání nezávislosti roku 1848 měly být symbolicky odstraněny staré vládní budovy včetně Binnenhofu, ale obyvatelé města tomu zabránili. Roku 1861 byl zrekonstruován Grote Kerk.
V červenci 1941 byly z Grote Kerk odstraněny zvony, ale největší Jhezus zůstal zachován, protože se nevešel do malých otvorů. Od roku 1959 má kostel největší nizozemskou zvonkohru. Roku 1995 byla postavena nová budova radnice.
Nejstarší v Haagu je komplex budov Binnenhof, což lze přeložit jako „Vnitřní nádvoří“. Pochází z 1. poloviny 13. století. V komplexu se nachází původní Rytířský sál, Rytířský dům, Míčovna i hradební zdi. Je sídlem parlamentu a vlády. V jeho sousedství stojí brána Gevangenpoort, která sloužila jako věznice, dnes je zde muzeum mučících nástrojů.
U Binnenhofu stojí palác Mauritshuis, tedy Mořicův dům. Pochází z roku 1644 a slouží jako Koninklijk Kabinet van Schilderijen, tedy královská malířská galerie, tedy obrazárna.
Druhou nejstarší haagskou stavbou je Grote of Sint-Jacobskerk, zkráceně Grote Kerk, tedy Velký kostel sv. Jakuba pochází z roku 1355. Původně byl postaven na křížovém půdorysu, ale v letech 1434 – 1455 byl přestavěn. Má atypickou šestibokou věž a největší nizozemskou zvonkohru čítající 51 zvonů. V jeho interiéru se nachází kazatelna z roku 1550 nebo varhany z roku 1881.
V sousedství kostela stojí Oude Stadhuis, tedy Stará radnice. Byla postavena v renesančním slohu a má barevné průčelí.
Významný je také palác Noordeinde z poloviny 17. století, který je využíván jako úřad krále. Roku 1913 byl postaven Vredespaleis, tedy Palác míru. Sídlí v něm Mezinárodní soudní dvůr a Stálý rozhodčí soud. Na haagském předměstí stojí palác Huis ten Bosch, který je soukromým sídlem krále.
V posledních letech byla postavena také řada moderních staveb včetně mrakodrapů. Mezi nimi vynikají dvě 147 metrů vysoké budovy ministerstva spravedlnosti a vnitra, 142 metrů vysoký Hoftoren z roku 2003, 104 metrů vysoký Castalia, 88 metrů vysoký Zurichtoren nebo 78 metrů vysoký Muzentoren z roku 2001.
