Norsko - Oslo
Oslo je hlavní město Norska. Leží na jihovýchodě Norska u fjordu Oslofjord a zaujímá rozlohu 454 kilometrů čtverečních. Město obývá asi 910 tis. obyvatel, z čehož asi čtvrtina jsou imigranti.
Norsky se nazývá Ošlo nebo Ušlu a jeho název pochází zřejmě z norrønského spojení „áss lo“, což znamená „boží planina“ či „boží háj“, nebo urnordiského výrazu „ansu lo“, což znamená „planina nad ústím řeky“. Středověký název byl Anslo, Ásló nebo Ósló, latinsky Ansloa či Ansloia.
Oblast dnešního města byla poprvé osídlena již před 7.000 lety. Ve vikingských dobách se zde nacházelo jedno z nejvýznamnějších tržišť severní Evropy. První zprávy o osídlení města pocházejí z roku okolo 500.
Oslo založil roku 1048 král Harald III. Rozprostíralo se v oblasti dnešní čtvrti Gamleby, kde se dochovaly pozůstatky tehdejšího hradu a kostela Panny Marie, který zde byl v 11. století postaven spolu s biskupstvím. V kostele bylo podle pověsti 23 oltářů a byly zde uloženy ostatky norského patrona sv. Halvarda.
Ve 13. století nechal král Haakon V. Magnuss postavit pevnost Akershus a královskou rezidenci, nadále však sídlil v Bergenu.
V roce 1350 postihla město morová epidemie, která spolu s řadou požárů přispěla k úpadku města.
Roku 1624 bylo Oslo vážně poškozeno rozsáhlým požárem. Tehdejší král Christian IV. Dánský pak nechal pod pevností Arkershus postavit nové město Christiania.
V roce 1811 byla postavena Universitetet i Oslo (univerzita). Roku 1814 se Norsko odloučilo od Dánska, ale obratem se spojilo se Švédskem. Oslo se stalo hlavním městem a začalo se rozvíjet. V budově parlamentu Stortinget byla v roce 1814 přijata ústava. Roku 1821 předložil dánský architekt Hans Ditlev Franciscus Linstow plány na výstavbu královského paláce Slottet. Roku 1828 položil sám tehdejší král Karel XIV. základní kámen a v roce 1849 byla stavba dokončena. Roku 1866 byla dokončena také výstavba budovy parlamentu Stortinget. Roku 1877 byla Christiania přejmenována na Kristianii.
V roce 1905 byla vyhlášena nezávislost na Švédsku a Oslo se stalo hlavním městem nově vzniklého norského království. Roku 1925, při příležitosti 300. výročí existence novodobého města, bylo z Kristianie přejme-nováno zpátky na Oslo. V roce 1952 bylo Oslo dějištěm zimních olympijských her. V 90. letech proběhla rozsáhlá rekonstrukce Slottetu.
Nejstarší památkou města je Akershus slott og festning (hrad a pevnost Akershus). Akershus byl postaven ve 13. století za krále Haakona V. Magnusse. První písemná zpráva pochází již z roku 1300.
Nejvýraznější stavbou Osla je královský palác Slottet. Základní kámen byl položen roku 1828 a k dokončení stavby došlo v roce 1849. Až do roku 1905 nebyl palác trvale obýván, za své trvalé sídlo si ho vybral až Haakon VII. Jeho nástupce Olaf V. Norský nechal palác zchátrat. Když v lednu 1991 nastoupil na trůn jeho nástupce Harald V., nechal palác rozsáhle zrekonstruovat.
Z 19. století pochází také Stortinget, tedy budova norského parlamentu. Navrhnul jí architekt Emil Victor Langlet a její stavba byla dokončena roku 1866.
Dominantou přístavu je osloská radnice. Její výstavba byla dokončena roku 1936, ale další práce přerušila 2. světová válka, takže výzdoba byla dokončena až v roce 1950. Radnice je funkcionalistická a má dvě 66 metrů vysoké věže. V jedné z nich se nachází zvonkohra se 49 zvony. V budově radnice se každoročně 10. prosince udílí Nobelova cena míru.
Další dominantou města a osloského panoramatu je Den Norske Opera & Ballet, tedy nová budova opery. Veřejnosti byla slavnostně otevřena 12. dubna 2008 a vyniká především svou jednoduchou a funkční architekturou.
Na území města najdeme celou řadu významných muzeí. Vyniká mezi nimi Munchovo muzeum s díly Edvarda Muncha. První expozice byla otevřena již roku 1963. Řada dalších muzeí se nachází na Bygdøy. Vyniká mezi nimi Norsk Folkemuseum, jehož součástí je velký skanzen. V sousedství se nachází Vikingkipshuset, tedy Muzeum vikinských lodí. Na pobřeží pak najdeme muzeum Fram, v němž je vystaven originál lodi Fram, se kterou v letech 1911 – 1912 podnikl Roald Amundsen slavnou plavbu do Antarktidy a v rámci této expedice dobyl jižní pól. Hned naproti se nachází muzeum Kon-Tiki, ve kterém je naopak vystaven balzový vor cestovatele Thora Heyerdahla, který s ním roku 1947 přeplul z Peru do Francouzské Polynésie.
Jakýmsi venkovním muzeem je Vigelandsanlegget. Jde o rozlehlý park, v němž se nachází 214 originálních soch od Gustava Vigelanda. Dominantou parku je 17 metrů vysoký žulový monolit s vyobrazením 121 postav. Zajímavostí Vigelandových děl je, že v podstatě všechny jeho sochy jsou akty.
Nad Oslem se tyčí vrch Holmenkollen, jehož dominantou je skokanský můstek. Lyžaři vrch využívali již koncem 19. století a roku 1892 se zde konaly první skokanské závody. Zdejší areál byl vytvořen pro zimní olympijské hry konané roku 1952, později byl přestavěn a před světovým šampionátem konaným roku 2011 získal současnou podobu. V okolí skokanského můstku se rozprostírá rozlehlý areál pro běžecké lyžování a biatlon. Severně od Holmenkollenu se rozprostírá lyžařský areál Tryvannstårnet, jehož dominantou je televizní věž.