Svýcarsko - Chur

Chur je hlavní a největší město švýcarského kantonu Graubünden. Leží v nadmořské výšce 593 metrů nedaleko soutoku řek Vorderrhein a Hinterrhein, tedy Předního a Zadního Rýna v místě, kde se řeka Rýn stáčí na sever. Město zaujímá rozlohu asi 46 kilometrů čtverečních a má přibližně 35.000 obyvatel.

Nejstarší archeologické nálezy dokládají osídlení lokality dnešního Churu již kolem roku 11000 před naším letopočtem. Mnohem početnější jsou archeologické vykopávky datované do období 3900 – 3500 let před naším letopočtem, díky čemuž je Chur často označován za nejstarší nepřetržitě osídlené švýcarské město.

Dochovaly se i pozůstatky po osídlení v době bronzové mezi lety 1300 – 800 před naším letopočtem a v době železné mezi 5. a 3. stoletím před naším letopočtem.

Za Římské říše byla v roce 15 před naším letopočtem dobyta Rhétská provincie a na obchodní stezce založeno město Curia Rhaetorium.

Na konci 3. století císař Dioklecián povýšil sídlo Curia Raetorum na hlavní město nově vzniklé provincie Raetia prima.

Ve 4. století přinesl sv. Lucius do města křesťanství a bylo zde zřízeno první biskupství severně od hlavního alpského hřebene.

V 5. století byl postaven první kostel na místě dnešní katedrály. Po nájezdu Ostrogótů byla osada přejmenována na Theodoricopolis.

V 6. století se vznikající město dostalo pod nadvládu Franků. V letech 758 – 773 byl původní kostelík nahrazen románskou kryptou.

V 8. století byl postaven kostel St. Luzi, první písemná zpráva o něm pochází z roku 821.

V letech 925 – 926 město Chur trpěl pod útoky Maďarů, v letech 940 a 954 pod útoky Saracénů. Přesto se však rozvíjelo díky své výhodné poloze na obchodní stezce a od roku 952 mělo právo vybírat mýto. V roce 958 získalo zdejší biskupství četná privilegia.

V roce 1154 započala přestavba románské krypty na katedrálu. Roku 1170 byl zdejší biskup povýšen a získal kontrolu nad celým územím mezi Churem a italskou Chiavennou. V roce 1149 se St. Luzi stal klášterním kostelem.

V roce 1270 byla dokončena stavba současné katedrály, která byla roku 1272 zasvěcena Panně Marii. Ve 13. století již byl Chur malým opevněným městem a měl asi 1.300 obyvatel.

V průběhu 14. století bylo město mnohokrát poškozeno požáry, které postupně zničily velkou část města včetně kostela sv. Martina a klášterů St. Luzi a St. Nicolai. V roce 1367 byla založena takzvaná Gotteshausbund, jejímž úkolem bylo zmírňovat moc zdejšího biskupství.

Z roku 1413 pochází první zpráva o starostovi města. Roku 1418 a 1422 bylo zdejší biskupství nátlakem donuceno k řadě ústupků. V roce 1464 bylo město zničeno rozsáhlým požárem, který bez úhony přečkalo pouze biskupství a klášter St. Luzi. Císař potvrdil Churu jeho původní práva a omezil moc biskupství. Spojením Gotteshausbundu s Grauer Bund a Zehngerichtenbund vznikla aliance Freistaat der Drei Bünde. Roku 1479 při požáru shořelo 300 staveb. V roce 1489 získal Chur další práva. V roce 1491 byl postaven kostel sv. Martina. V letech 1497 – 1498 vznikla úmluva aliance „Tři ligy“ se Švýcarskou konfederací. Roku 1499 však do chodu města zasáhla Švábská válka, které se účastnila řada obyvatel města.

Roku 1523 se farářem v kostele sv. Martina stal Johannes Dofrmann. Kázal protestantskou víru, která se setkala s pozitivními ohlasy. Obyvatelům bylo umožněno si zvolit svou víru, čímž výrazně klesla moc biskupa, který Chur opustil, a politickou moc po něm převzali zdejší obchodníci. V roce 1574 bylo 288 staveb zničeno požárem a k dalšímu požáru, který zničil 53 budov, došlo roku 1576. Mezi obyvateli Churu se pomalu začala používat němčina.

Roku 1803 se Freistaat der Drei Bünde stala kantonem Graubünden a Chur se stal jeho hlavním městem.

V Churu najdeme řadu významných míst, mezi ty nejstarší patří archeologická naleziště, pozůstatky pravěkého osídlení i římské osady. Nejvýznamnější dochovanou památkou ze středověku je brána Obertor.

Nejvýznamnější církevní stavbou je pozdně románská a gotická St. Maria Himmelfahrt, tedy katedrála Nanebevzetí Panny Marie. Byla dokončena roku 1272. Je obehnána hradební zdí s bránou a má bohatě zdobený interiér a pozdně gotický oltář z roku 1492 od Jakoba Russe. Dále v Churu najdeme reformační kostel St. Martin z roku 1491 a katolický kostel St. Luzi.

Mezi další vyhledávané stavby patří radnice z 15. století s nádvořím lemovaným podloubím, Alte Kaserne, což je stará zbrojnice, dále pak konfederační papírna, budova pošty nebo patricijské domy. Hlavní ulicí města je Poststrasse.

Ve městě je i několik muzeí a především ústředí Rhätischen Bahn, tedy Rhétské dráhy.